Článek
Tatra 815 GTC na cestu kolem světa startovala 18. března 1987 z přeplněného Staroměstského náměstí. Expedice, plánovaná původně na dva roky, měla posloužit k šíření slávy značky i v zemích, kde s tatrovkami neměli moc zkušeností, ale i propagaci ostatních výrobků socialistického Československa. Z cesty měl být natočen i 56dílný poznávací televizní seriál a dva celovečerní filmy.
Nakonec se výprava vrátila po více než třech letech, bezmála 200 tisících kilometrech a projetí 67 zemí 4. května 1990. A bez velkých ovací. Členové expedice totiž přijeli do úplně jiné země, než jakou opouštěli. V Československu proběhla sametová revoluce a o výpravu se téměř nikdo nezajímal. I na cestě navázané obchodní kontrakty kvůli politickým změnám ztratily smysl.
Pozoruhodná cesta se však s postupem času přece jen dočkala uznání a zaslouženého zájmu. A platí to také o vozidle, vždyť Tatra 815 GTC dnes patří k nejobdivovanějším exponátům Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici.
Jak napovídá označení, expediční vozidlo stojí na základech sériového modelu Tatra 815, které doplnila speciální obytná a pracovní nástavba. Odtud ostatně pochází zkratka GTC, tedy „Grand Tourist Caravan“. Nástavbu postavila tehdejší Vagonka Studénka podle projektu tamní pobočky Výzkumného ústavu kolejových vozidel.
A zatímco vnější podobu si právě díky unikátní nástavbě (a specifické livreji) vybaví snad každý, kdo s Tatrou 815 GTC někdy přišel do styku, interiér už tak známý není. Pojďme to napravit! Na YouTube kanálu Klokan Jack se totiž nedávno objevilo zajímavé video se záběry vnitřku legendární expediční tatrovky.
Automobil měl v podstatě tři podlaží. Nejníž byl „suterén“ s podvozkem, nádržemi pro 2 × 220 l nafty a 1 × 400 l vody, úložnými prostory pro nezbytné náhradní díly, nářadí nebo 5kW elektrický dieselagregát.
Přízemí zahrnovalo kabinu řidiče s navazujícími prostorami kuchyňky, pracovny a příležitostné ložnice, ale také WC a koupelny, která se dala použít jako fotokomora. Patro tvořila otevíratelná nástavba se stanovou konstrukcí čtyř samostatných lůžek a vešel se do ní i moped Babeta, nafukovací člun a dvoumístné motorové rogalo.
Tatrovka měla na délku přesně deset metrů, šířka byla 2,5 m, výška 3,85 m, celková hmotnost plně vybaveného a naloženého vozidla činila 21 tun.
Naprostá většina vybavení, výstroje a materiálů pro posádku byla ryze československého původu – týkalo se to jak samotného automobilu, tak i třeba kuchyňské varné desky Mora, spotřebičů ETA, elektroniky Tesla, funkčního oblečení Jitex, různé drogerie, nádobí, spacáků a sportovního vybavení.
Jen profesionální fotografické a filmové vybavení dodaly západní firmy Pentax a Kodak, některé zdravotnické prostředky a léky zase zabezpečila společnost Bayer, která navíc pomohla speciálním nátěrem schopným odolat velkému rozmezí teplot, vlhkosti nebo působení slané mořské vody.
Srdcem auta pak byl naftový vidlicový desetiválec T3-929 s výkonem 283 koní. Podvozek byl samozřejmě páteřový s centrální nosnou rourou, třínápravový, s nezávisle zavěšenými koly na výkyvných polonápravách, podvozek měl tři stupně světlé výšky. Brodivost byla 0,8 m a maximální rychlost auta činila 95 km/h.