Legendární Tatru 805 proslavila hlavně dvojice Hanzelka a Zikmund, hodně je však potrápila. Jako filmařské auto ale působila i jinde

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V historii kopřivnické automobilky Tatra najdeme množství zajímavých nákladních aut. Padesátá léta patřila mimo jiné modelu Tatra 805, přezdívanému kačena nebo kvíčala dle kolébavých pohybů, respektive dle kvílivých zvuků motoru. Ten byl vyvinut primárně pro potřeby armády jakožto terénní nákladní automobil, sloužil však i v civilním sektoru.

Z civilních 805 jsou dodnes nejvíce známé valníky s nízkými bočnicemi, které sloužily pro přepravu uhlí nebo třeba masa z jatek k řezníkům, potažmo hasičské speciály vyráběné v Poličce. Byly tu ale dokonce i skříňové „dodávky“ upravené pro různé potřeby, ať už pro pekaře nebo filmaře.

Právě „filmařská“ Tatra 805 je dnes už zapomenutým speciálem. Vznikla na objednávku Československého státního filmu (od roku 1956 Československý film, Praha), kde měla sloužit pro natáčení přímo v terénu.

Vozidlo tak sloužilo pro přepravu různých záznamových a rozhlasových zařízení a médií. Zároveň mohlo sloužit jako mobilní redakce při natáčení reportáží přímo na místě, potažmo k jiným úkolům, které souvisely s natáčením.

S tím vším pomáhala základní charakteristika Tatry 805, kterou byla výtečná terénní průchodnost. Základem byl páteřový rám, na ten vpředu i vzadu navazovaly rozvodovky náprav. Nápravy byly výkyvné s redukcemi v kolech. Pohon zajišťoval vzduchem chlazený zážehový osmiválec o objemu 2 545 cm³ kombinovaný se čtyřstupňovou manuální převodovkou a dvourychlostní redukcí.

Zajímavostí je pak design. Karoserii totiž zpracovávala vysokomýtská Karosa, která na známou příď naroubovala zajímavou nástavbu furgonu.

Obdobně koncipovaný derivát používali při svých cestách také Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Terénní 805 byla pro cestu po světě přece jen vhodnější než Tatra 87, kterou H+Z využili na své první expedici.

Ti měli dva kousky, oba ve stříbrné barvě, s modrým zdobením Hanzelky a červeným Zikmunda. Specialitou expedičního vozu byl hlavně interiér přizpůsobený dlouhému cestování a vysokým teplotám. Skla tak byla determální, nechyběly tu ani tepelně izolované povrchové panely nebo vyztužený volant.

Slavní cestovatelé si na cestě kolem světa užili své, museli měnit podvozkové díly, a dokonce i motor, za což ale do velké míry mohlo i přetížení vozidel. Zikmund kdysi vzpomínal, že jeho 805 překračovala maximální užitnou hmotnost o 400 kilogramů, a to za sebou ještě táhla vlek.

Hanzelka a Zikmund s Tatrami 805 cestovali mezi lety 1959 až 1964, kdy postupně projeli Asii, Oceánii a Sovětský svaz. Moc šťastná pro ně tato expedice ve výsledku nebyla. Cestovatelé totiž kriticky referovali o tehdejší realitě SSSR, což na nejvyšších místech nebylo tolerováno, a tak bylo dvojici po srpnu 1968 zakázáno publikovat.

Nebyly to přitom jediné „cestovatelské“ 805. Na konci osmdesátých let byl totiž z původního armádního kousku postaven expediční speciál pro cestu do Afriky. Ten se dočkal kabiny se třemi sedačkami a obytné nástavby, stejně jako nezbytné výbavy, jako byly obří nádrže na vodu či benzin. Na expedici Atlas 89 vůz následně projel Tunis, Alžír a Maroko. Později byl repasován, aby se mohl vydat na další daleké cesty.

Cestovatelská duše nebyla Tatře 805 cizí. I samotný vůz byl totiž takovým cestovatelem, a to i z hlediska výroby. Vyráběl se v Kopřivnici, aby se produkce následně přesunula do Mladé Boleslavi, a pak dokonce do Plzně, aby se na konci kariéry opět vrátil do domovské Kopřivnice. Podle dostupných statistik vzniklo v letech 1953 až 1960 celkem 13 624 kusů Tatry 805, z toho 7 214 v Kopřivnici.