Konec legendy: Produkce Tatry 815 dnes po čtyřech dekádách definitivně končí

Automobilka Tatra byla na počátku osmdesátých let velice silnou v oblasti nákladních vozidel, hlavně díky úspěchům řady Tatra 148, která byla exportována do více než 40 zemí na pěti kontinentech. Přesto byl prostor na inovace, jejichž výsledkem byla Tatra 815.

Na začátku osmdesátých let byl na nový automobil už nejvyšší čas. Tatra 148 se sice vyráběla teprve od roku 1972, přímo však vycházela z modelu 138 datovaného až do konce padesátých let.

Práce na Tatře 815 začaly už v sedmdesátých letech, kdy kopřivnická automobilka dostala na starosti produkci nákladních vozidel s užitečnou hmotností nad 12 tun a vzduchem chlazenými motory pro celý východní blok. Příprava tak mohla být financována půjčkou od mezinárodní banky RVHP, která byla využita na výstavbu nových výrobních budov nebo nákup nových výrobních zařízení. To vše reagovalo na nedostatečné výrobní kapacity.

První prototypy vznikly v roce 1972, od pozdějšího sériového auta se ještě lišily jinak tvarovaným krytem motoru. Cílem bylo vůz zlepšit na všech frontách. Kabina měla být pohodlnější, motory tišší a ekologičtější. Samozřejmostí mělo být zachování skvělých terénních schopností, které byly testovány nejen na tatrováckém polygonu, ale také třeba na Sibiři.

Novinka navázala na předchůdce, hlavně díky oceňované koncepci tatrováckého podvozku s centrální nosnou rourou. Unifikace dílů však umožnila nabídnout mnohem širší paletu verzí než dosud. Ostatně Tatra 815 v produkci nahradila nejen „civilní“ 148, ale také „těžkou“ řadu 813, známou hlavně jako vojenský speciál a tahač návěsů. Tato unifikace měla díky jednodušší logistice navíc zlevnit a zjednodušit výrobu.

Klasický model s trambusovou kabinou tu byl v krátké, střední nebo prodloužené čtyřdveřové podobě. Doplňovala jej však i varianta s předsunutou kabinou umístěnou před přední nápravou, jako základ pro nosič jeřábu, bagru nebo vrtné soustavy. Podobně řešený byl i letištní tahač se sníženou kabinou, umístěnou před přední nápravou.

Dostupné byly rovněž různé konfigurace podvozku. Nejrozšířenější provedení mělo krátkou kabinu a třínápravový podvozek. Byly tu však i dvounápravové, čtyřnápravové verze nebo třeba vojenská provedení 8 × 8. Zadní kola byla dle verze jednoduchá, nebo ve dvojmontáži.

Také nabídka motorů byla opravdu různorodá, přičemž využívala stavebnicovou konstrukci. Po uvedení tu postupně byly nejen vzduchem chlazený vznětový desetiválec o objemu 15,8 l s výkonem 208 kW, ale také osmiválec o objemu 12,7 l s výkonem 170 kW nebo dvanáctiválec s objemem 19 l a výkonem 235 kW, respektive až 265 kW v přeplňované verzi.

K věhlasu Tatry 815 přispěla i její závodní minulost. Když se v půlce osmdesátých let Tatra připojila k Liazu na Rally Paříž-Dakar, byla to právě tehdy zcela nová osmsetpatnáctka, kterou použili jako základ pro stavbu závodních speciálů. První šestikolka se moc neosvědčila, na pouštní terény byla příliš těžká a neohrabaná, ale pozdější dvounápravové varianty už byly konkurenceschopné.

Vlastně víc než to! Díky zlatým rukám Karla Lopraise a jeho posádky, mechanika Stachury a střídajících se navigátorů Kaliny, Tomečka, Čermáka a Mücka, získala Tatra hned šest vítězství mezi kamiony a dalších několik pódiových umístění.

Sériová Tatra 815 se veřejnosti poprvé představila v září 1982 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Výroba odstartovala v roce 1983, v prvním roce produkce vzniklo 9 199 kusů tohoto automobilu.

Původní verze byla vyráběná do roku 1989, za tu dobu bylo postaveno 95 024 exemplářů. Následovalo inovované provedení 815-2, přizpůsobené hlavně plnění emisních norem. V rámci další modernizace vůz dostal obchodní označení TERRNo.1, kdy vedle vzduchových osmiválců nabízela Tatra také kapalinou chlazené motory Deutz. Z této řady vycházela i Tatra (163) Jamal s kabinou posunutou za motor, odhalená v roce 1997 a nabízená do roku 2015.

Výroba Tatry 815 oficiálně končí dnes, v úterý 25. února 2025, tedy po více než čtyřech dekádách. Její roli nezastavitelného univerzála převezme nejnovější generace řady Force s moderní platformou, která integruje nejen nejnovější elektronické systémy, ale také motory V8 RE s nižšími emisemi, novými symetrickými výkyvnými polonápravami (řešení s tzv. pravou planetou) a manuální převodovkou s elektronickou vazbou do předovky (F-Shift). O všech těchto moderních řešeních si u nás již brzy přečtete více podrobností.