Článek
Vůz, jenž byl uveden na trh 10. září 1998, zaujal především svým atraktivním designem, který příliš nezestárl ani po 25 letech od premiéry. „Dvěstěšestka“, jež přitom původně neměla vůbec vzniknout, zaznamenala velký globální úspěch a s více než 8,3 miliony prodaných vozů drží primát nejprodávanějšího Peugeotu všech dob.
Počátkem 90. let měla francouzská automobilka se lvíčkem ve znaku ve svém modelovém portfoliu mezi malými vozy sice veleúspěšný, ale již pomalu dosluhující typ 205 a o něco menší 106. Management automobilky se domníval, že po konci „dvěstěpětky“, kterou si koupilo přes pět milionů zákazníků, zaplní vzniklou mezeru v nabídce právě menší „stošestka“ a také větší model 306 představený v roce 1993. Tento přístup však příliš nezafungoval, proto dostal zelenou projekt nového vozu s kódovým označením T1 vyvíjený na zcela nové podvozkové platformě.
Zaoblená „dvěstěšestka“ zaujala zejména svým designem, který byl zacílen hlavně na mladé motoristy. Elegantní silueta tří- nebo pětidveřové přes 3,8 metru dlouhé karoserie, jíž dominovala dynamicky působící čelní maska, chytila za srdce především ženy. To platilo v ještě větší míře u stylového kupé kabrioletu s pevnou skládací střechou, který byl pod označením 206 CC představen v roce 2001.
Pod kapotou si zákazníci mohli vybrat ze široké škály motorizací. Základem nabídky byly jednoduché benzinové motory o objemech 1,1 a 1,4 litru, svižnější svezení nabídl motor o objemu 1,6 litru ve dvou výkonových variantách 65 a 80 kW a milovníky vysloveně sportovní jízdy potěšily vrcholné dvoulitry o výkonech 100 a 130 kW. Pro spořivější řidiče nechyběly ani dieselové motory o objemu od 1,4 do 2,0 litru.
Kromě domovské Francie se vůz vyráběl v závodech v Británii, Španělsku, ale také třeba v Íránu, Brazílii, Argentině, Chile, Malajsii či v Číně. Od roku 2002 byla v nabídce také praktičtější varianta kombi pod označením SW a od roku 2008 se pro některé trhy vyráběl i čtyřdveřový sedan.
Motorističtí novináři při testech vozu vesměs chválili jeho komfortní podvozek a čitelné jízdní vlastnosti, které však ke špičce třídy nepatřily. Výtky nejčastěji směřovaly k nepřesnému řazení s gumovým chodem.
„Dvěstěšestka“ je držitelem řady ocenění, získala například titul Nejkrásnějšího vozu roku 1998, ale v anketě o Evropské auto roku 1999 se musela sklonit před vítězným Fordem Focus a druhým Opelem Astra. V Evropě se model 206 rychle dostal mezi nejprodávanější vozy, v roce 2002 skončil těsně druhý za Volkswagenem Golf a o rok později již žebříčku dominoval. K prodejním statistikám automobilu možná pomohla i vtipná dobová reklama nazvaná Sochař, jež byla natočena v Indii a zachycuje mladého muže, který si „dvěstěšestku“ vytvoří i s dopomocí kladiva a slona ze svého letitého Hindustanu Ambassador.
Úspěchy sklízel model 206 i v mistrovství světa v rallye WRC, kde závodní speciál v letech 2000-2003 získal pro Peugeot tři tituly v řadě v kategorii týmů a dvakrát s ním vyhrál finský jezdec Marcus Grönholm kategorii jezdců.
V roce 2006 sice Peugeot uvedl na trh model 207, ale populární „dvěstěšestka“ se ještě několik let vyráběla souběžně s ním. O tři roky později prošla výraznou modernizací a dostala mimo jiné nově zpracovanou příď vycházející z většího typu 207 a také nové označení 206+. Poslední kusy omlazené verze sjely z výrobních pásů v Evropě v prosinci 2012, ve výrobě ale vůz zůstal až donedávna v Íránu.