Ford Mondeo nešťastně oslavuje 30 let. Byl to přelomový bestseller, přesto se kulatých narozenin nedožil

Na rozdíl od „téčka“ však byla výroba Mondea soustředěna nejprve do Evropy, aby se teprve později objevilo ve výrobním programu mateřské automobilky v USA a nakonec sjíždělo z výrobních linek i v jiných částech světa. Světový program vyjadřovalo už samotné jméno Mondeo, tvůrci vozu však nepočítali s dramatickými změnami v preferencích klientů (přesun zájmu od sedanů a kombi ke crossoverům SUV), nemluvě o tom, že při nedávné reorganizaci Ford Motor Company se k Mondeu zachovali opravdu macešsky. Světový vůz se tedy po několika generacích oslavy třicátin nedočkal. V březnu 2021 oznámil Ford jeho konec. Přesně o rok později vyjelo poslední Mondeo ze závodu ve španělské Valencii…

K vozu Mondeo mám zvláštní vztah. Zúčastnil jsem se totiž předpremiéry ještě před jeho oficiálním debutem na autosalonu v Ženevě. Počátkem roku 1993 připravil Ford na svém polygonu v belgickém Lommelu ve spolupráci se skupinou motoristických časopisů AutoEurope představení nového vozu včetně testovacích jízd a jeho srovnání s tehdejšími konkurenty. S fotografem Jiřím Maršíčkem jsme tam zastupovali Českou republiku, každé zemi byl přidělen jeden z konkurentů, s nímž její reprezentanti dojížděli z Eindhovenu na polygon a na několika různých tratích včetně vysokorychlostního oválu porovnávali Ford Mondeo s několika konkurenty - s vozy Nissan Primera, BMW 318i (E36), VW Passat, Opel Vectra, Peugeot 405, Mazda 626, Toyota Carina a již poněkud starším Renaultem 21. Pro srovnávací test byl zvolen Ford Mondeo 1.8i Ghia s novým čtyřválcem Zetec 16V o výkonu 85 kW (115 k).

A jak to dopadlo? Hned zpočátku bylo jasné, že BMW 318i představuje jinou dimenzi, jako jediný měl pohon zadních kol a vyžadoval odlišný styl jízdy, který však vyhovoval jen sportovněji založeným řidičům. Z osmi zbývajících vozů na nás udělaly největší dojem Nissan Primera a Ford Mondeo špičkovými jízdními vlastnostmi, naprosto srovnatelnými i při handicapu Mondea, které mělo motor 1,8 litru, zatímco Primera byla dvoulitrová. Snad jen s výjimkou Mazdy 626 bylo znát, že ostatním na vedoucí dvojici s pohonem předních kol vždy něco schází…

Ford si na projektu CDW 27 (Mondeo) velmi zakládal, označení CD vyjadřovalo příslušný segment, zatímco W mělo význam světový (World). Spolu s novým vozem připravil také paletu nových čtyřválců Zetec 16V (1,6; 1,8 a 2,0 litru), pro nejvyšší nároky přidal šestiválec 2,5 litru V6 z výroby v americkém Clevelandu (Ohio), jenž přišel na trh o rok později a pak se objevil pod kapotami amerických verzí Ford Contour a Mercury Mystique. Do vývoje a výroby Mondea rozdělil Ford tři miliardy marek rovným dílem. Zkušební jezdci najeli s 250 prototypy přes šest milionů kilometrů od polárního kruhu až po padesátistupňová vedra. Vedení koncernu vybíralo mezi čtyřmi návrhy, a to z amerického Dearbornu, kalifornského střediska designu, italského Ghia Operations (součást Fordu) a německého vývoje z Kolína nad Rýnem. Rozhodnutí padlo na poslední variantu. Hned první generace Mondea získala prestižní evropský titul Auto roku 1994 a v belgickém výrobním závodě v Genku zhotovili přes 2,5 milionu exemplářů ve třech karosářských variantách (čtyřdveřový sedan, pětidveřový hatchback a kombi). Mondeo bylo nositelem technického pokroku a jako první automobil na evropském trhu uvedlo sériově montovaný airbag řidiče. Bylo rovněž průkopníkem ABS a kontroly trakce TCS.

Hned první Mondeo úspěšně zasáhlo do závodů cestovních vozů. Novozélandský závodník chorvatského původu Paul Radisich vyhrál na šestiválcovém Mondeu Světový pohár cestovních vozů 1993 na Monze a 1994 v Doningtonu. Josef Kopecký vítězil v českém Superturismu na Mondeu týmu Ford Rašino, později se za volantem v britském šampionátu objevil také exmistr světa Formule 1 Nigel Mansell. Andy Rouse ve svém týmu vyměnil Sierry za Mondea, jedním z jeho jezdců byl právě Paul Radisich.

V únoru 1993 proběhla novinářská premiéra v opuštěném letovisku Saint-Tropez, kde už byly k dispozici všechny čtyřválce včetně dvoulitru, v roce 1994 se představil šestiválec 2,5 litru a provedení kombi. Záměr Fordu vytvořit globální vůz byl jasný, na přímou otázku, proč nezapojili také Mazdu, s níž měli tehdy velmi úzkou spolupráci (Ford vlastnil 25 % akcií), přišla rychlá odpověď, že to zatím nestihli. Pro modelový rok 1997 následovala zlepšení s restylingem přídě. Nabídku rozšířil vznětový čtyřválec 1,8 litru. První sportovní verze šestiválce ST 200 nabídla výkon 151 kW (205 k).

Mondeo druhé generace z roku 2000 bylo větší a prostornější, s výjimkou amerického šestiválce Duratec byly vyvinuty zcela nové motory Duratec HE 1.8/2.0 a vznětový Duratorq DI 2.0 s optimalizovanou převodovkou MTX75, případně samočinnou elektronickou pro Duratec 2.0 HE. Řada zážehových čtyřválců Duratec HE s nízkou hlučností, minimálními vibracemi, vysokým výkonem, velkým rozsahem využitelného točivého momentu, vysokou hospodárností a nízkými nároky na údržbu se stala také globálním produktem s výrobou v Dearbornu, španělské Valencii, japonské Hirošimě (Mazda) a mexickém Hermosillu. Samotná výroba vozů pokračovala v Genku a v americkém Kansas City. Sportovní verze ST 220 dostala třílitrový šestiválec o výkonu až 166 kW (226 k).

Třetí generace Mondea se představila v roce 2006, největší změnou byla nová platforma EU CD spřízněná s vozy Volvo, jejichž výrobce tehdy Ford koupil. Naopak americká produkce Mondea skončila, když Ford sáhl po Fusionu na základě Mazdy 6. Začal tříštit síly a na platformě EU CD uvedl také velkoprostorové typy Galaxy a S-Max, evropské Auto roku 2007.

Za mořem se Ford soustředil na ziskovější pick-upy a SUV, i když na autosalonu v Detroitu 2012 ještě představil nové Mondeo, a to znovu v americké verzi jako Fusion druhé generace. V Evropě byl ještě zájem, jenže Ford se rozhodl zavřít továrnu v belgickém Genku a přesunout výrobu nových velkých typů do španělské Valencie. Došlo tím k dvouletému zpoždění v uvedení Mondea na evropský trh a mnozí klienti odešli ke konkurenci. V době, kdy jsme se v roce 2014 ve Španělsku zúčastnili představení čtvrté generace Mondea, se tak americká verze Fusion prodávala už plné dva roky! I poslední Mondeo čtvrté generace nabídlo technické inovace, například nafukovací bezpečnostní pásy na zadních sedadlech. Motory V6 zůstaly jen pro americké verze, v Evropě se naopak objevil tříválec 1.0 EcoBoost a také hybridní verze. U Fordu však měli jasno. Poslední Mondeo bylo ve Valencii vyrobeno 30. března 2022. Skončila tak další slavná kapitola automobilového vývoje. Navzdory tomu, že jméno Mondeo nyní použil čínský Changan Ford pro svoji novou limuzínu. Ale to už je jiná historie.