Bratislavské automobilové závody prosluly nejdřív příšernou kvalitou výroby a podivnými projekty. V 90. letech přišel zlom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovensko v posledních letech platí za zemi, kde se z globálního pohledu vyrábí nejvíce automobilů v přepočtu na počet obyvatel. Bohatou historii automobilového průmyslu však naši východní sousedé nemají. Vždyť „autolandem“ se Slovensko stalo až v novém miléniu, kdy se zde postupně začaly vyrábět vozy Kia, Land Rover nebo skupiny PSA, které v blízké době doplní i produkce elektroaut Volvo. Těžké počátky slovenského autoprůmyslu dokazuje komplikovaná historie automobilky BAZ, tedy Bratislavských automobilových závodů.

Zatímco západní část Československa byla průmyslově vyvinutá, Slovensko na tom bylo v poválečném období mizerně a k jeho industrializaci docházelo postupně. Trend zesílil hlavně v období normalizace po roce 1968 a tehdejším nástupu Gustáva Husáka do čela země.

V roce 1971 pak bylo rozhodnuto o výstavbě Bratislavských automobilových závodů (BAZ) v Devínské Nové Vsi. Bylo to v době, kdy ve slovenské metropoli už plně probíhal vývoj automobilů.

Už v roce 1960 bylo rozhodnuto o vzniku pobočného závodu kopřivnické automobilky Tatra, jejíž součástí bylo také vývojové středisko. A to se činilo, zatímco výroba vázla, vývojáři přicházeli se samými zajímavými nápady. Byl tu minibus Tatra 603 MB s předním pohonem nebo Tatra 603 X, potenciální náhrada za 603.

Mezitím se hledaly možnosti, jaké automobily v Bratislavě vlastně vyrábět. Zdálo se, že by to mohla být krásná Škoda 720 navržená Giugiarem – v roce 1971 se mluvilo o výrobě až 150 000 aut ročně. Mohly to ale být také vozy Alfa Romeo, jednalo se rovněž s Peugeotem nebo dokonce BMW! Nejblíže byla spolupráce s Italy, nabízela se výroba Alfy 1750.

Pokud by vyšlo jednání s Italy, měla se v Bratislavě vyrábět Alfa Romeo 1750.

Jenže pak přišla normalizace a spolupráce se západoevropskými automobilkami byla najednou nemyslitelná, a to přestože byla v jiných socialistických zemích tehdy naprosto běžná. Vždyť v SSSR vznikaly vozy VAZ díky Fiatu, byly tu i polské fiaty, zatímco v Rumunsku se zrodila značka Dacia díky francouzskému Renaultu.

Bohužel normalizace byla hřebíčkem do rakve krásné Škody 720. Velké auto s klasickou koncepcí nebylo v socialistických podmínkách žádané, a tak i tento projekt byl ukončen. V Bratislavě byly nicméně alespoň postaveny další prototypy tohoto vozu, tzv. „opakované prototypy“.

Pokračovalo se tak v pracích vývojového oddělení, které tehdy fungovalo již naplno. Naopak výrobní prostory na začátku sedmdesátých let ještě nebyly ani zdaleka připravené.

Z těchto projektů zmiňme prototyp Škoda 742 „Oficiál“, který měl být luxusním automobilem sloužícím jako služební vozidlo k přepravě nižších státních funkcionářů, místo dosavadní Volhy 24 či Tatry 603. De facto šlo o rozšířenou a prodlouženou „stodvacítku“ s jinou tváří, díky plastové masce a kulatým světlometům, která měla navíc vpředu umístěný motor v podobě čtyřválce o objemu 1433 cm³.

Od začátku však bylo jasné, že podivné auto nemá šanci na úspěch, respektive na zahájení produkce. BAZ se zaměřily na vozidla s vyšším potenciálem – užitkové vozy. Vznikly tak neobvyklé dodávky na bázi Škody 742, tzv. Furgonet. Později pak vozy se svébytným designem, BAZ M8 a následný projekt MNA (malý nákladní automobil), v jehož případě se uvažovalo o zahraniční spolupráci. Obdobný vůz se měl totiž vyrábět i v Moskvě se značkou Moskvič.

Na konci sedmdesátých let se moderní výrobní prostory konečně rýsovaly. V Devínské Nové Vsi postupně vznikla moderní lakovna, nářaďovna i lisovna. Jenže došlo k paradoxní situaci – nový závod neměl co vyrábět, protože centrálně řízená ekonomika nerozhodla o výsledném produktu. Vyráběly se tu tak alespoň některé komponenty.

K produkci aut došlo až v roce 1982, kdy se zde začala vyrábět Škoda 743 Garde. Kupé na bázi 742 tak začalo vznikat na dvou místech, v Kvasinách a Bratislavě. Moc nadšení to přitom nezpůsobilo, hlavně kvůli mizerné výrobní kvalitě. Zákazníci si stěžovali na nespolehlivé komponenty nebo zatékající střechu. I kvůli tomu v Bratislavě ani nebyla zahájená zamýšlená produkce sedanu Škoda 742.

Právě na bázi Garde, potažmo následného Rapidu, byly v Bratislavě zhotoveny další zajímavé projekty. Locusta dostala vpředu umístěný motor Zastava a jiný design, Salamander byl zase speciál pro okruhové závody či závody do vrchu s turbodmychadlem přeplňovaným motorem.

Sportovní kupé však logicky nemohla naplnit kapacitu velké moderní továrny, vznikaly tu jen nižší tisíce aut ročně, a tak se pořád hledaly možnosti rozšíření produkce. Na začátku osmdesátých let se tak v Bratislavě začala vyrábět letitá Praga V3S, zatímco vývojáři začali pracovat na její náhradě, což byl projekt převzatý od Avie. Výsledkem projektů STA (střední terénní automobil) a SNA (střední nákladní automobil) měly být nové vozy pro armádní i civilní využití.

To už ale přišel listopad 1989 a změna poměrů. Rozpracované projekty tak byly postupně ukončeny, protože v nové době neměly šanci na úspěch. To platí jak pro nadějné „MPV“ MNA, tak nákladní STA/SNA.

Rychle se ukázalo, že bez zahraničního partnera se to neobejde. Továrnu nakonec převzal Volkswagen, pro něhož to zpočátku byla těžká práce. Závod v Devínské Nové Vsi byl sice moderní a s vysokou kapacitou, pracovníci však nezkušení.

Výrobu se ale povedlo rozběhnout, a to vlastně velice úspěšně. V prosinci 1991 tu začal vznikat Volkswagen Passat, později ho doplnily i modely Polo a Golf.

Velkým milníkem se pak stal rok 2002, kdy se Bratislava přeorientovala na produkci velkých SUV, Volkswagen Touareg postupně doplnily Audi Q7 a Porsche Cayenne. Továrna se tak opět nevyhnula paradoxu, kdy velká SUV v produktovém portfoliu v roce 2011 doplnily vozy z opačného konce nabídky v podobě miniaut Škoda Citigo, Volkswagen Up! a Seat Mii.

Bratislava navíc často doplňovala kapacitu jiných továren, hlavně Škodovky. V průběhu let se tu díky tomu montovala Octavia i Karoq. Od roku 2023 se tu začaly vyrábět nové generace Škody Superb a Volkswagenu Passat, a to po postupném ukončení tria koncernových miniaut. Továrna tak vlastně v nové éře opsala kruh, když opět začala vyrábět model Passat. Co se však týče vývoje, ten tu skončil, dnes je z BAZ, respektive Volkswagen Slovakia, čistě montážní závod.