Auta a motorky ze světa Cyberpunk 2077

Má drahá mi k Vánocům nadělila hru. A i když se o videohry sebevíc nezajímáte, o téhle dost možná víte. Koneckonců žluté plakáty, lákající na nedávno vydaný Cyberpunk 2077, na nás koukají kolem silnic a prostě úplně všude. Počítadlo odehraných hodin právě překročilo šedesátku, má drahá stále sveřepě tvrdí, že dárku nelituje, a já si začínám říkat, že by ty hodiny strávené za počítačem mohly nabrat alespoň nějaký význam… takže právě proto píši tyto řádky – abych se necítil blbě. A taky proto, že autům a motorkám je v Cyberpunku věnována nebývalá pozornost.

Asi první věc, která zaujme každou „automobilově zatíženou“ nájemnou sílu, brázdící silnice futuristického megaměsta Night City, je fakt, že jen málokterá auta vypadají skutečně jako z budoucnosti – myšleno ze současné představy budoucnosti. Místo toho se jedná hlavně o auta, která jako by tvarově vypadla někdy z osmdesátých let.

Přece je ale na těch autech něco jinak. Přesně po vzoru původní koncepce cyberpunku se tu zajímavým a občas trochu bizarním způsobem snoubí moderna a digitalizace s klasickými tvary, čímž vzniká zvláštní, neotřelé a docela zajímavé „futuristické-retro“. Spousta okatě hranatých sedanů má na sobě moderní úzká LED světla, mnohdy navíc asymetricky uspořádaná. Místo zrcátek jen pahýly se senzory a další senzory se objevují všude možně po autě. Ani mě nenapadá, že bych měl za každým prvkem z pera herních vývojářů hledat nějakou realistickou funkci, ale je tu cítit určitý smysl pro detail, a to se počítá.

Spousta aut vlastně vypadá, jako by byla pro pohyb po světě budoucnosti uzpůsobena až v průběhu života. A to dost „punkově“, potažmo cyberpunkově.

Jen o „osmdesátkových“ sedanech to ovšem není. V herním světě se nachází třeba kompaktní hatchbacky, které jako by vypadly z dokumentů o americké ropné krizi v druhé polovině sedmdesátých let, ale i maličké užitkáče, zjevně inspirované japonskými „kei cars“. Na druhou stranu nechybí ani cyberpunkové verze klasických amerických pick-upů a plnotučných SUV, pár menších sporťáků a jeden sporťák do určité míry inspirovaný Mustangem. Pozoruhodné jsou i povozy kočovných gangů, operujících mimo město – jejich auta i motorky vypadají jako z filmu „Mad Max“.

Těch „aut z budoucnosti“, která bychom ve světě v roce 2077 spíš očekávali, je vlastně jen pár a zpravidla se jedná o „dražší“ modely, častěji spatřené v centru města kolem opulentních korporátních sídel. Vyloženě vyčnívající je tu třeba luxusní kupé s absurdně dlouhou kapotou nebo supersport, který jako by z oka vypadl Bugatti Chiron.

Mou úplně nejoblíbenější bizarností se stalo gigantické šestikolové kupé (a kabriolet) s dvojicí předních náprav. Docela bych i věřil tomu, že třeba u Cadillacu v šedesátých letech by takovou šílenost mohli klidně i vyrobit…

V podobném duchu jako exteriéry aut se nesou i jejich detailní interiéry. Taky tady vypadá většina aut spíš jako představa budoucnosti z osmdesátých či devadesátých let. Nejedno auto tak uvnitř připomíná KITTa ze seriálu Knight Rider – je plné oranžově podsvícených tlačítek a jednobarevných displejů. Supermoderní sporťáky pro bohaté pak naopak vypadají jako kosmická loď obšitá kůží.

Přiznám se, že když jsem se do hry pouštěl, strašně mě zajímalo, jaké „motory“ budou auta mít. Odrazí se do hry současná poblázněnost elektrifikací, nebo se autoři pustí konvenční cestou spalovacích motorů? Jak ilustruje zvuk a nahlédnutí pod kapotu několika aut, tak v cyberpunkovém světě v druhé polovině jednadvacátého století se pořád jezdí na benzin. Auta hřmí a bručí a o jejich pohon se starají zcela zjevně spalovací motory.

Asi vám neušlo, že jsem až dosud nezmínil jedinou značku. Ono moc není jakou. Všechna běžná auta ve hře jsou totiž z nelicencovaných a smyšlených „no-name“ automobilek. Takže ač je v některých modelech zjevně vidět inspirace z reálného světa, značky jako Thorton, Makigai, Archer, Chevillon (zde je možná drobná inspirace Chevroletem), Villefort, Quadra, Mizutani nebo Rayfield nemají se skutečným světem nic společného.

Našly by se tu ale i výjimky – konkrétně dvě. Obě se točí kolem jedné z hlavních postav, kterou ve hře „ztvárnil“ (nadaboval a propůjčil jí tvář i pohyby) herec Keanu Reeves. A v jedné z misí lze získat auto, které je na postavu přímo vázáno a které je zároveň jediným licencovaným autem ve hře. Jde o Porsche 930 Turbo – auto je opět lehce upravené ve stylu cyberpunku a vypadá naprosto skvostně, a to včetně detailního motoru s klasickým chladicím větrákem nebo interiéru.

Druhou výjimkou v jinak smyšleném automobilovém světě jsou potom motocykly značky Arch. Asi jen málokdo u nás zná tuhle značku, vyrábějící malosériově ručně zhotovené stroje, jenže důležitý je její zakladatel – již zmiňovaný Reeves. V rámci spolupráce s vývojáři se tak ve hře objevil nejenom on sám, ale i jeho motorky. Mimochodem hutný zvuk jejich dvouválců byl pro hru nahráván ze skutečných motorek Arch, byť konkrétní modely jsou vymyšlené, pouze silně inspirované konceptem Arch Method 143. Charakteristický design Archu je tedy přítomen se vším všudy.

Auta a motorky v Cyberpunku 2077 se tedy mohou na první pohled zdát jako pouhý doplněk kyber-futuristického světa, ale jejich pojetí je dost netradiční a přiznám se, že mě dost baví. Osmdesátková představa budoucnosti propůjčuje většině aut charakteristické a zajímavé neo-retro vzezření, ale najde se tu i čistě futuristický design nebo naopak postapokalyptická inspirace, která jako by vzešla ze světa Šíleného Maxe.

Do toho tvůrci přihodili jedno „skutečné“ Porsche a svébytné motorky, za nimiž stojí Keanu Reeves, a vytvořili tak nesmírně zajímavý auto-moto pelmel, se kterým je sranda virtuálně jezdit (ovládání je asi na úrovni GTA), a který si zaslouží pozornost. A je úplně jedno, jestli vás hra jako taková zajímá, či nikoliv.