Článek
V šedesátých letech byl úspěšným týmem v rally britský BMC. V něm se ale o úspěch praly dvě koncepce soutěžních aut – malý a hbitý Mini Cooper S a silný sportovní Austin-Healey 3000, který se brzy dočkal přezdívky „prase“. Finové Aaltonen a Mäkinen se za volanty těchto aut střídali podle toho, které se na danou soutěž hodilo víc.
První vítězství na velké soutěží ale získala Pat Moss (sestra slavného Stirlinga Mosse), která v roce 1960 se spolujezdkyní Ann Wisdom vyhrála náročnou Rally Liége-Rome-Liége. Tohle byl opravdu maratonský závod, trať měřila 5300 km a vedla přes Francii, Německo, Rakousko, Itálii a Jugoslávii. Tehdy se jelo čtyři dny a noci prakticky bez přestávky. Pat Moss z toho odřídila plných 90 hodin, dalších 6 řídila spolujezdkyně Ann. O náročnosti soutěže vypovídá také fakt, že do cíle dorazilo 13 aut z původních 83 startujících. Auto s SPZ URX 727 se v roce 2004 vydražilo za 290 tisíc dolarů.
Úspěšný byl za volantem Austinu i Don Morley, který dvakrát vyhrál Rallye Coupe des Alpes, konkrétně v letech 1961 a 1962. Další významné úspěchy už autu připsali slavní jezdci, kteří raději častěji volili na soutěže malé hbité Mini Coopery. Ir Paddy Hopkirk opanoval v roce 1964 Rallye Alpenfahrt, Fin Rauno Aaltonen přidal triumf na Rally Liége-Rome-Liége ve stejném roce.
K úspěchu Austinu pomáhal hlavně řadový šestiválec BMC Series C s rozvodem OHV a objemem 2,6 litru, který byl uložen vpředu podélně. V 6000 otáčkách dosahoval motor výkonu 210 koní, už o 2000 otáček níže se nacházelo maximálních 270 Nm točivého momentu. Pomáhala mu v tom trojice dvojitých karburátorů Weber. Přes čtyřkvalt, jednokotoučovou spojku a samosvorný diferenciál to všechno šlo na zadní kola posazená na tuhé nápravě a odpružené listovými pery. Přední kola byla nezávisle zavěšená a s vinutými pružinami za sebou. Za nimi najdete kotoučové brzdy, vzadu jsou bubnové. Díky použití hliníkových a laminátových dílů klesla hmotnost auta na 1105 kg.
