Audi S3 Quattro – Lepší než Golf, ale má to svoje „ale“

V roce 1993 se Audi opět pustilo mezi menší auta. Po typu 50, který moc lidí nezná, se po letech objevil tří- nebo pětidveřový hatchback A3, který měl základ shodný s Golfem čtvrté generace (ten dorazil na trh o rok později). Rok 1999 přinesl premiéru sportovního modelu S3. V Ženevě v roce 2003 se objevila druhá generace, která zajímá dnes mě. Byla k dispozici jako třídveřový hatchback, kabriolet a pětidveřový Sportback, ale já mám dnes klíčky od té nejtužší varianty. Právě ta se ke sportovnímu modelu S3 hodí asi nejvíc.

Druhá trojka s designem Gary Telaaka byla rozpoznatelná na první pohled díky vysoké horizontální masce. Když v srpnu 2006 dorazil do prodeje typ S3, vypadal dost nenápadně, protože agresivnější změny si automobilka nechala až pro model RS3 (objevil se po faceliftu a jen s karoserií Sportback). Má jen pár označení zvenčí, svislé stříbrné pruhy na masce, xenony, stříbrná zrcátka, difuzor, zadní spojler a větší osmnáctipalcová kola a koncovky výfuku.

Interiér je mnohem prostornější než u předchůdce. Jsou tu kvalitní a dobře zpracované materiály, za které se malé Audi nemusí stydět ani po letech. Pořád to tu vypadá dobře, S3 se vlastně liší od normální A3 jen sportovními sedadly, tříramenným a vespod zploštělým volantem a dekorem s imitací hliníku, jinak tu sportovní ambice nic nenaznačuje. Výbava nebyla strohá, takže v S3 najdete pokaždé elektrická okna, šest airbagů, palubní počítač, audiosystém Bose a duální klimatizaci.

Pro dva vpředu je tu dost místa a široké možnosti nastavení alcantarového sedadla se slušným bočním vedením a volantu umožní snad každému, aby si za volantem našel správnou pozici. Vzadu je místo odpovídající standardům třídy, tedy ne na delší cesty pro dospělé, ale na chvilku se sem vejdou. Základní kufr pojme 281 litrů nákladu, sklopením zadních opěradel ale získáte 1 011 litrů, takže jistá míra praktičnosti je zaručena.

Audi stojí na platformě PQ35, kterou sdílí s pětkovým Golfem a dalšími sourozenci. Auto pohání dvoulitr přeplňovaný FSI DOHC s turbodmychadlem KKK K04, který je naladěn na 261 koní v 6 000 otáčkách. Maximální točivý moment 350 Nm máte k dispozici v rozmezí 2 500 až 5 000 otáček, ale až tak kolem čtyř tisíc je motor opravdu probraný. Má jiné písty, upravené mapy a větší intercooler, s pouhým montováním motoru z Golfu se zkrátka u Audi nespokojili.

Odezva na plyn je prakticky okamžitá, ručička okamžitě letí k 7 000 otáček a starší model se známým motorem 1.8 Turbo mi najednou připadá jako hlemýžď. Jistě, že to není pravda, ale akcelerace této S3 je tak elektrizující, že mě to opravdu překvapilo. Turbo má krásně plynulý náběh, zezadu se od výfuku ozývá krásný dunivý baryton s občasným prásknutím do koncovky výfuku. K motoru je připojen šestistupňový manuál s obrovskou kulatou hlavicí, ale na výběr byl i S-Tronic. Líbí se mi, jak zlehka jde páka v kulise, naopak spojka jde až příliš snadno.

Změny zasáhly i podvozek, takže má auto tužší naladění díky novým tlumičům a pružinám a auto je o 25 mm níže nad silnicí. Ostřejší S3 je díky tomu (a větším osmnáctipalcovým kolům) tvrdší než standardní model, ale celkově se chová lépe. McPherson vpředu a multilink vzadu se stabilizátory, to prostě funguje i na rozbité asfaltce. Audi hezky drží a nenechá se snadno rozhodit. Zlehka jde hřebenové řízení, ale trochu mi kvůli tomu přijde nekomunikativní, moc zpětné vazby z něj nemám, ačkoliv se posilovač přizpůsobuje aktuální rychlosti. Sice tam necítím prodlevu, ale sportovní odezvu si prostě představuji ještě o trošku jinak. Dvouokruhové brzdy jsou velké a silné a auto zastaví velmi rychle, navíc vás samozřejmě hlídá ABS i ESP.

Audi sice model S3 s pohonem všech kol pojmenovalo Quattro, ale najdete tu jen Haldex (možná se Audi bálo, aby jej lidé nepovažovali za převlečený Golf GTI, proto ten pohon všech kol). I tak ale při akceleraci kola nehrabou (zadek se připojuje hned, jak se přední kola protočí), a tak stovku dáte za 5,5 sekundy (s automatem S-Tronic by to bylo za 5,7) a elektronický omezovač vás zastaví až u 250 km/h.

Esko prostě jede, jen stačí šlápnout na plyn a tu necelou tunu a půl vůbec necítíte, protože má auto strašně moc gripu a v zatáčkách se s ním dá krásně jezdit pod plynem na výjezdu, byť je na začátku lehce nedotáčivé. Jenže je to celé až nějak moc snadné. Takové jako v počítačové hře, kdy se prostě zmáčkne tlačítko a auto jede děsně rychle. Možná je to tím, že jsem nedávno na stejné silnici jel s Focusem ST a mnohem víc jsem se bavil, protože to auto chtělo za volantem řidiče. V Audi to jde všechno tak nějak snadno, hodně vám odpustí. Zase se dá klidně používat i každý den, jen vám možná pomůže od nějakých těch peněz a bodů.

Testované auto je z roku 2007, takže se vyrobilo rok před uvedením faceliftu. Další střídání stráží přišlo v roce 2013, kdy se objevila třetí generace s motorem TFSI a výkonem 296 koní. Až letos se ukázala ta čtvrtá, a na trh míří i ostrá verze S. Jako nové bylo Audi S3 drahé, ale na pohled působilo proti konkurenci tak, že si cenovku dokázalo obhájit. Tento starší model najdete v nabídce ojetin už kolem dvou set tisíc korun, což není za takto silné auto vlastně tak moc, byť bychom radši hledali až mezi dražšími exempláři. Dokáže spojit silný výkon s dostatečným jízdním komfortem. Je tedy jen na vás, zda vás bude S3 dostatečně bavit.

Náklady na provoz, zejména za palivo (Audi konzumuje přes devět litrů, ale když hodně šlápnete na pedál, tak klidně i dvojnásobek) budou znatelnou položkou v provozních výdajích. Navíc má rádo benzin s vyšším oktanovým číslem. Tady prostě sešlápnutí plynu neodoláte. Servis není také nejlevnější ani v rámci značky, protože pohon všech kol a specifické díly sportovní verze prostě něco stojí. A také pneumatiky při razantnější jízdě ztrácejí vzorek rychleji.

Takřka všechny S3 v inzerci ale působí zachovale a opečovávaně a navíc jde o rychlé auto, které není v každodenním provozu nepříjemné a běžné cesty do práce a na nákup zvládne také skvěle díky slušnému komfortu. Moc chyb prostě S3 nemá a také vlastně ani není potřeba jej nějak vylepšovat.