Audi Q3 – jedno auto dvakrát jinak

Dalo by se říci, že první Q3 přišla na svět v době, kdy ještě doznívala éra „odulých“ SUV od Audi. Přiznám se naprosto bez mučení, že se mi první Q3, podobně jako větší Q5 a Q7 ve svých prvních generacích, nikdy moc nelíbily. Jenže Q5 a Q7 časem „dospěly“ do celkem elegantního vzhledu a nejmenší Q3 udělala totéž. Celá karoserie už není tolik nabobtnalá, lehce vystouplé blatníky a vystouplé boční linie vypadají dobře, stejně jako velká mříž chladiče, lemovaná ostře střiženými světlomety.

Oba testované vozy, jak benzínová verze v technicistní šedé barvě, tak i šmoulově modrý diesel, vypadaly docela k světu, ale jak už tomu u moderních aut bývá, podobně důležité jako barva sama jsou i exteriérové doplňky. Tady vítězila šedá benzínová verze ve vyšší výbavě, která odívala leskle černou lištu kolem tlamy chladiče, leskle černé aerodynamické doplňky v nárazníku, ale i lízátko pod předním nárazníkem a prahové lišty. Výrazně hezčí tu byla také dvacetipalcová kola, ačkoliv, jak si později povíme, jsou menší osmnáctky zase výrazně praktičtější.

Rozdílná úroveň výbav se výrazně podepsala na zevnějšku, ještě výrazněji však na vnitřním prostoru – v obou případech dobře zpracovaném a ergonomicky stejném, přesto však v mnoha ohledech rozdílném. Sedadla byla v obou vozech výborná – tak akorát tuhá, s příjemným bočním vedením a nastavitelná ve všech směrech – ale v šedém „benzínu“ na sebe odívala zajímavou zelenošedou kůži s broušenými částmi, která je hezká na pohled a příjemná na dotek. Celkový dojem vylepšily taky semišové opěrky ve výplních dveří nebo černá stropnice, která celý vnitřní prostor opticky „uzavře“ a zútulní. Naopak trošku zbytečný je tu příplatkový volant s tolik módním zploštělým spodkem. Na pohled vypadá jeho tvarování možná dramaticky a sportovně, ale v reálu je akorát na obtíž ve městě a při parkování.

Vzato pohledem praktičnosti, není Q3 příliš moc co vytknout. Vzadu je dost místa pro nohy i hlavu dospělých pasažérů, odkládacích prostor je požehnaně a do kufru o základním objemu 530 litrů se toho vejde dost a dost.

A samozřejmě nesmí chybět ani pohled technologický. Q3 se na rozdíl od větších modelů Audi nepochlubí dvojicí dotykových displejů v přední části, ale chybět vám nebudou. Klasické ovládání klimatizace s tlačítky a kolečky je totiž naprosto intuitivní a ťukání na virtuální tlačítka si užijete dostatek v systému infotainmentu. Ten je u obou vozů pochopitelně totožný, stejně jako digitální budíky Audi virtual cockpit, ovládané z volantu. Ze strany asistenčních systémů je v závislosti na příplatcích k dispozici třeba adaptivní tempomat, samočinný parkovací asistent, adaptivní udržování v jízdním pruhu a další „trpaslíčci“.

V obou testovaných autech lze nalézt shodné tlačítko „Drive Select“ ovšem zatímco v méně vybaveném modrém dieselu má toto tlačítko na starosti pouze nastavení odezvy plynu a posilovače řízení, v šedém benzínovém voze se stará zároveň o nastavení adaptivního tlumení. To jde nastavit do tří úrovní – komfortní, běžné a sportovní – a změny mezi jednotlivými stupni jsou značné. Zatímco v komfortním módu Q3 příjemně žehlí silnici a na táhlejších nerovnostech se i mírně zhoupne, ve sportovním módu SUV ztuhne a kopíruje silnici. Lze každopádně předpokládat, že velká většina zákazníků zvolí komfortní mód a v něm vůz nechá na věky. Koneckonců jedná se o SUV a asi jen málokdo po něm bude vyžadovat sportovní vyžití.

A přesně tady se potom otevírá otázka, zda je adaptivní zavěšení vlastně potřeba. Vezmu-li totiž v potaz modrý dieselový vůz s menšími osmnáctipalcovými koly, obutými ve vyšších pneumatikách, tak komfort základnímu pasivnímu podvozku rozhodně nechybí. Auto se přes nerovnosti nese s kultivovaností, a dokonce ještě tišeji, aniž by ovšem v zatáčkách působilo rozevlátě. Za mě tedy si tedy Q3 se základním pasivním podvozkem a na menších kolech docela dobře vystačí.

Benzínový motor nese označení 45 TFSI, ten dieselový potom 35 TDI. Čísly se ovšem nenechte zmást, neboť s objemy motorů nijak nesouvisí – jedná se spíše o „výkonnostní indexy“. V obou případech se pod kapotou nachází přeplňované čtyřválcové dvoulitry. Ten první spaluje benzín, má 230 koní a je spárován se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem, druhý jezdí na naftu, disponuje skromnějšími 150 koňmi a manuální převodovkou. V obou případech jsou poháněna všechna čtyři kola.

Z hlediska jízdních výkonů je docela jasno. Benzínový dvoulitr je kultivovaný, silný a ještě před dvěma tisíci otáček zabere silou 350 Nm, aby důstojně zrychloval a s vervou se roztočil až za hranici šesti tisíc. Automatická převodovka s ním spojená navíc příjemně hladce řadí, a až na občasné poškubnutí při popojíždění nebo parkování (které je však poplatné pro všechny dvouspojkové automaty), jí není moc co vytknout.

Oproti tomu s naftovým dvoulitrem zase taková sranda není. Zátah v nízkých otáčkách je víceméně srovnatelný, jenomže zatímco benzín se radostně vytáčí a ve čtyřech tisících otáčkách ožívá k velkému finále, diesel se svou plochou křivkou točivého momentu ve stejnou chvíli umírá a jakékoliv otáčky přes čtyři tisíce prakticky nemají smysl. Manuálnímu řazení nicméně není co vytknout. Dlouhá páka se v šestistupňové kulise pohybuje s příjemným odporem a vždy s naprostou přesností.

Jenomže tak jak dynamika hraje jednoznačně pro benzínovou verzi, spotřeba naopak hovoří jasně pro diesel – byť tady není to srovnání tak úplně jednoznačné vzhledem k použitým převodovkám. Nejvýkonnější benzín s automatem si po městě vezme přes osm litrů na sto, mimo město spadne lehce přes sedm, a pouze když se budete hodně snažit, dostanete se i mírně pod sedm. Zato vznětový motor přes sedm dostanete spíše výjimečně a mimo město není problém jezdit dlouhodobě pod šest. Tady už je na každém, aby si dobře spočetl, kolik chce s vozem ročně najezdit.

Spíš než o přímé porovnání spotřeby, jde ovšem o to, jak rozdílná může být Q3 ve dvou různých, výrazně odlišně postavených variantách. Benzínová verze s výbavou Edition One je designovým SUV pro individualisty, kteří touží po technologiích, luxusu a po solidní výkonové rezervě. Dieselové provedení s výbavou S line je proti ní o něco prostší a cenově i provozně úspornější, ovšem při zachování velké úrovně komfortu a užitné hodnoty. A o to by mělo u aut, jako je Audi Q3, jít především.

Když už jsem naťukl téma cen, vrcholná benzínová motorizace vyjde v ceníku na 1 165 900 korun. Po připočtení prakticky veškeré myslitelné výbavy potom finální cena vozu nastoupala na nemalých 1 813 000 s daní. Navzdory tomu slabší nafta s automatickou převodovkou vychází v základu na 1 035 900 korun a díky skromnější výbavě se testované auto zastavilo na 1 270 199 s daní.