Článek
Koncept Aston Martin Bulldog se představil v roce 1980 s jasným cílem. Chtěl dokázat, že malá britská automobilka dokáže uzmout prvenství nejrychlejšího sériové vyráběného auta světa a že technologický pokrok vozů Aston Martin budou muset ostatní výrobci brát sakra vážně! Hotové auto dokázalo v roce 1981 na zkušebním okruhu MIRA vyvinout 307.5 km/h a vytoužené metě dvě stě mil za hodinu (tedy 320 km/h) se výrazně přiblížilo. Byl Aston Martin Bulldog jen velikášským snem britských inženýrů, nebo se tehdy před čtyřiceti lety nové vedení automobilky Aston Martin dopustilo osudové chyby, když další investice do vozu definitivně zařízlo? To i mnoho dalšího se už bohužel nedozvíme.
Avšak onen jeden jediný zelený futuristický exemplář supersportu Bulldog žije dál. Prochází náročnou renovací v dílnách firmy Classic Motor Cars sídlící v Bridgnorth, městečku v britském hrabství Shropshire. Renovační práce zaberou celých osmnáct měsíců a nespočet hodin práce. Renovaci vede jistý Richard Gauntlett, jehož otec Victor právě kdysi v roce 1981 do Aston Martinu nastoupil v pozici nového výkonného ředitele. Vedl firmu deset let až do roku 1991. Syn tedy začíná tam, kde ve své době otec nemohl pokračovat, protože na vývoj a uvedení Bulldogu na trh chyběly Astonu peníze a možná trochu i odvaha.
Saúdský princ na scéně
Auto strávilo spoustu let ve vile saúdského prince v Seattlu. Richard Gauntlett si živě pamatuje vyprávění svého otce o bizarním příběhu, jak se saúdský princ zastavil v Newport Pagnellu při své cestě do Londýna a auto koupil. V Astonu Martinu věděli, že má tento zámožný klient o auto velký zájem. Věděli, že další exempláře už nepostaví, a tak auto tehdy v roce 1982 prodali. Vše se prý semlelo hrozně rychle a saúdský princ s autem odjel ještě týž den. Když mizel zpátky směr Londýn, kromě futuristického, tehdy ještě stříbrného AM Bulldog jej po dálnici M1 doprovázela ještě karavana černých Chevy Suburbanů. To musel být tehdy pohled!
A nebylo to rozhodně naposledy, co se Victor Gauntlett viděl s úžasným dílem Williama Townse. Syn Richard si už z vyprávění otce nepamatuje přesné detaily, ale zběsilý dálniční úprk prince v novém Aston Martinu měl ještě pikantní dohru. Pár dní po koupi novopečený majitel zkoušel, kolik z auta vytáhne, a když v plných otáčkách (v nějakých 269 km/h) řadil ze čtyřky pětku, uřadil se. Padla tam omylem trojka. Zázrakem udržel auto na asfaltu, ale motor pochopitelně přetočil a poškodil. Auto se tedy na čas vrátilo zpět do Newport Pagnellu a při té příležitosti bylo přelakováno na světle zelenou metalízu, ve které vůz zůstal až do nynější probíhající renovace.
Design Williama Townse uměl šokovat
Projektu „Bulldog“ se zhostil William Towns, britský průmyslový designér, který se nevázal konvencemi a měl mnoho úžasných nápadů. Náš svět opustil příliš mlád, v roce 1993, když mu bylo pouhých 55 let. Dodnes by měl světu co dát. Vnímání mobility očima Williama Townse je totiž dodnes nesmírně zajímavé. Zkonstruoval několik pozoruhodných městských vozítek, z nichž nejslavnější nese název Hustler. To získalo reálných pět set zákazníků a dnes je z něj kultovní mini auto. Ostatní výtvory zůstaly nejčastěji jen ve stádiu konceptů. Jednoduché tvary Hustleru, které možná připomínají golfový vozík, jsou nadčasové, technika z Austinu Mini zase spolehlivá.
William Towns vyrobil I kempingovou verzi Hustleru s přívěsem, který skrýval skládací „polní“ koupelnu i s toaletou. To auto je tak svérázné a vtipné, že by mohlo z fleku účinkovat ve skeči pana Beana pod titulem „Mr Bean vyráží na víkend z města“. Zcela živě bych si takovou epizodu dovedl představit. William Towns vymyslel třeba i trojsedadlové vozítko Microdot, které mělo už v roce 1976 hybridní pohon! Přední kola poháněl elektromotor, ale vzadu byl ještě benzinový generátor, který energii zpět do baterie dobíjel. Navíc vypadal nadčasověji než Smart naší moderní doby. V následujícím dobovém videu uvidíte nejen supersport Bulldog v ještě původní barvě a uslyšíte zvuk jeho osmiválce, ale můžete si povšimnout i výše zmíněného městského vozítka Microdot.
Towns byl ve skutečnosti daleko víc průmyslovým designérem než bláznem do automobilů. Bydlel ve stylové venkovské vile, na jejímž pozemku se nacházel dokonce i velký rybník. Při rozjímání na jeho břehu vymyslel v sedmdesátých letech revoluční tříplovákové šlapadlo, které chtěl seriózně nabízet zájemcům z Nizozemí. Počítal, že by se ve velkých městech protkaných kanály mohlo rozšířit podobně jako v Itálii skútry Vespa.
Towns ale nebyl jen vtipálek či vizionář. První prací pro Aston Martin byla stylizace klasických tvarů modelu DBS, který patří mezi to nejlepší z automobilového designu zlatých šedesátých. Aston Martin DBS přišel na trh v roce 1967 a byl takovým střízlivým a elegantním pokračováním na téma slavné „bondovské“ DB5 z kultovního filmu Goldfinger.
Sedmdesátá léta však patřila ostrým hranám a geometrickým útvarům. V té době se na rýsovacích prknech rodila Lagonda – luxusní sedan, který šokoval snad z každého úhlu, ze kterého jste se na auto zadívali. Ve své době jezdil individuálně upraveným Aston Martinem Lagonda dokonce i irácký diktátor Saddam Hussein. A právě technika Lagondy, vidlicový čtyřvačkový osmiválec o objemu 5.3 litru, byla základem i supersportovního Bulldogu. Zde byl osazen dvojicí turbodmychadel a patřičně upraven, aby dosahoval ve své době skutečně omračujících výkonů.
Buldočí síla
Poměrně lehké a nizoučké auto, které vypadá dodnes jako ze sci-fi příběhu, mělo skutečně ohromnou sílu. Maximální kroutící moment byl 700 newtonmetrů, tím pádem mohl mít Aston Martin poměrně dlouhou pětistupňovou převodovku, která stačila i na takto oslnivou maximálku. Trubkové šasi, dveře otevírané na hydraulických vzpěrách celé nahoru a dvojice turbodmychadel Garett, to byla známka opravdového supersportu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Darren Turner, tehdejší zkušební jezdec Aston Martinu, na onu dobu intenzivně vzpomíná. Ostatně když ho Richard Gauntlett a jeho tým v CMC oslovil s prosbou, aby se nepřidal se svou unikátní znalostí detailů kolem auta do týmu a pak s ním zkusil překonat historický rekord naměřený tenkrát v roce 1981 na okruhu v MIRA, nenechal se dvakrát přemlouvat. Vzpomíná, že u Aston Martinu tehdy věděli, že nestaví jen supersport, ale ultimativní stroj – hypersport přeloženo do naší současné automobilové terminologie.
Přitom Bulldog, jehož jméno vzniklo mimochodem díky tomu, že tehdejší šéf Aston Martinu rád létal svým oblíbeným sportovním dvoumístným letounem Scottish Aviation Bulldog, nebyl ochuzen o žádné komfortní prvky. Je opravdu velká škoda, že tehdy došly peníze, nebylo možné provést další rychlostní zkoušky a dovést auto do sériového stavu. Snad se to alespoň s tou rychlostí povede nyní, po čtyřiceti letech pohnuté historie skutečně významného technického skvostu, který nese hrdě znak automobilky Aston Martin.