Článek
Po původu logiky světa z kreslených filmů se zpravidla moc nepátrá. Prostě tu máme plno inteligentních a zcela soběstačných aut, obývajících svět, v němž zcela očividně alespoň dříve žili lidé. Mohlo by se zdát bláhové pátrat po tom, co se vlastně stalo a proč se svět přerodil do této podoby, jenže někdo se tvůrců opravdu zeptal a vysvětlení, podané kreativním šéfem filmu Jayem Wardem, bylo až pozoruhodně mrazivé.
Podle Warda byl totiž svět filmu Auta skutečně obýván lidmi, kteří si pro vlastní pohodlí a bezpečnost na silnicích vyvinuli inteligentní autonomní auta – sem koneckonců směřuje automobilový průmysl i v reálu. Jenže auta byla inteligentní až moc, a tak si uvědomila, že lidi ke svojí vlastní existenci vlastně nepotřebují. A tak lidi prostě zabila. Děsivé vysvětlení k dětskému filmu, co říkáte? Každopádně ho nikdo nebral nijak zvlášť vážně. Rozhovor prostě prošuměl a všichni tak nějak předpokládali, že se jedná jen o černý humor tvůrců, kteří nevěděli, kudy ze zdánlivě pitomé otázky ven.
Jenže teď k té zajímavosti. Wardovo vysvětlení má totiž velmi pevné základy a já jsem přesvědčen, že jsem je odhalil. Čekaly na mě v naprosto vynikající povídkové knize Sny robotů od Isaaca Asimova. V povídce Sally (ano, jedna z ústředních postav filmu Auta se jmenuje stejně), původně vydané v roce 1953, se totiž vyskytují samostatně jezdicí vozy – takzvané „automatobily“, opět zkonstruované kvůli pohodlí a bezpečnosti lidí. Sice nemluví, ale umí samy ovládat všechny svoje prvky a přemýšlí. Příběh se odehrává v roce 2057 a kdesi existuje místo zvané Farma, kde naprosto spokojeně žijí automatická auta ve výslužbě. Nikdo v nich už nejezdí, auta se svobodně pohybují po volných silnicích a jejich pozitronové motory – inteligentní hybná síla celého auta – mají vždy dost benzínu a nikdy se nevypínají.
O auta se pečlivě stará starší pan Jacob, za kterým jednou přijde nepoctivý obchodník s neetickým návrhem. Chce po Jacobovi, aby vyndal ze svých vozů drahé pozitronové motory a ty mu následně prodal do jeho novějších aut kvůli zisku. Jacob pochopitelně odmítne, což ovšem nepoctivec špatně nese, a tak se rozhodne, že mu motory ukradne. V honičce se ovšem auta sama ubrání a tyranský nepoctivý obchodník je svým vlastním automatobusem uštván a zabit.
Jenže po této potyčce si začne Jacob všímat jedné věci. Aniž by to bylo předtím známo, automatobily spolu komunikují. Neverbálně spolu „mluví“ a spokojená auta z jeho farmy říkají o své spokojenosti jiným autům, těžce pracujícím pro lidi. Jacob náhle dojde zjištění, že by si auta mohla uvědomit nepotřebnost lidí a desítky milionů automatobilů na celém světě by se mohly vzbouřit a lidi prostě pozabíjet.
Už vidíte tu souvislost? Ve své povídce z roku 1953 (!) předpověděl Asimov příchod inteligentních aut a následně předpověděl, že by si auta mohla uvědomit, že jim bez lidí bude lépe. Děj povídky Sally se tak odehrává možná jen krátce před dobou, do níž je zasazen děj kresleného filmu Auta od Pixaru! Tvůrci filmu se inspirovali sci-fi povídkou, a tak mají roztomilá dětská Auta ve skutečnosti o dost děsivější podtext, než by vůbec kdo čekal.
A když už jsme u toho, k příchodu inteligentních samostatně řízených aut aktuálně směřujeme také. Snad všichni světoví výrobci jásavě odhalují své záměry s autonomními auty, která budou vozit lidi na požádání, a jejich elektronické mozky budou natolik inteligentní, že nebudou vůbec potřebovat řidiče. A budou taková auta vlastně potřebovat lidi? 2057 se kvapem blíží...