Článek
Milan Láník se narodil v roce 1961 a hned od mala se zajímal o auta. Měl k nim blízko, jeho otec pracoval v Podniku služeb v Lukách nad Jihlavou. Po revoluci podnik koupili a založili firmu Auto Moto Láník – AML. Tím je tedy vysvětlena zkratka v názvu, slovo Lanta je pak složeninou jmen Lánik a Tatra. Firma se později stala i renovátorskou dílnou a distribuovala motorky Jawa a Yuki.
Vývoj tohoto auta začal designem, který měl jeho tvůrce v hlavě vlastně od začátku. Na stovkách nákresů se řešily jen detaily, jako zavírání dveří a otevírání kapot. Ostatně auta si Milan Láník maloval už jako malý kluk, později vystudoval strojní průmyslovku a vyučil se automechanikem, takže autům rozuměl i po technické stránce. Milan Láník se rozhodl svůj supersport postavit na technice luxusního českého sedanu Tatra 700. Karoserie ale použita být nemohla, její místo zaujal prostorový rám z trubek. Na něm je elegantní karoserie, jejíž některé křivky prozrazují inspiraci původními meziválečnými Tatrami z Ledwinkova období, zejména typem 87. Najdete tu i náznak ploutve na splývavé zádi, legendární typ připomíná i tvar bočních oken. Zrcátka prý pocházejí z kuchyňských naběraček. Pod přední kapotou zbylo místo na baterku a provozní kapaliny. Přední náprava je upravená z Tatry 700, zadní byla použita beze změn, všechna kola jsou nezávisle zavěšená.
Uvnitř je celkem povedený a pohledný interiér, i to ořechové dřevo se sem krásně hodí. Středový tunel je hodně vysoký a dělá v autě útulnější dojem. Na něm je krátká řadička a startovací tlačítko motoru. Volant i pedály mají trochu retro vzhled. Zvolené červenobílé čalounění vypadá opravdu luxusně, sedadla z Oltcitu byste rozhodně nepoznali. Za nimi je malý odkládací prostor. Vzduchem chlazený vidlicový osmiválec z Tatry 700 byl upraven v dílně pana Bordovského a mírně se prý zvýšil i výkon (na 220 koní a 300 Nm, některé zdroje ale hovořily až o 246 koních), spotřeba se pohybuje mezi 15 až 20 litry. Převodovka zůstala beze změn, spolu s motorem je uložena na pomocném rámu a posílá výkon na zadní kola. Maximální rychlost zhruba 1400 kg těžkého auta je prý až 250 km/h.
Výroba auta zabrala jeho tvůrci dlouhých pět let, konečný výsledek se světu představil v roce 2003. Tedy několik let poté, co výroba osobních automobilů Tatra skončila. Zájem veřejnosti byl tedy k ničemu, bez osobních Tater a jejich výroby nebyla šance na spolupráci s automobilkou. Pokud tedy pan Láník ještě někdy nějaké auto postaví (a plány na to prý má), technika v jeho útrobách už bude jiná.
Zdroj fotografií - Auto Moto Láník
