Článek
Porevoluční euforie znamenala úplně nové možnosti podnikání a mimo legálních věcí se rozjela šmelina i dovozy aut ze západních zemí. Hladový trh toužil po německých voňavkách a na východní stroje lidé pomalu zanevřeli.
Parta nadšenců se však svého řemesla nevzdala a kolem roku 1990 rozjela autoopravnu, kde se dostávalo prvotřídní péče moskvičům, žigulíkům, volhám a škodovkám, nejvíce však modelům 1203.
V této vilce nedaleko Hradce Králové sídlí malá česká firma, která schvaluje ruské vozy pro Evropu
Začátkem roku 1993 došlo k založení radíkovické společnosti AMC a naplno se rozjel import a renovace rumunských vozidel značky ARO s originálními benzinovými motory. Nejprve šlo o modely 240, poté kolem roku 1995 o verze 243. Tyto jednoduché off-roady sloužily hlavně v lesnických společnostech, na horských hotelech, v dolech nebo zeměměřičům. Svého času šlo o velmi levné „teréňáky“ s akční cenou od 150 tisíc korun (běžně 200 až 220 tisíc korun).
ARO 240 bylo první rumunskou vlaštovkou v Česku
Čas na diesely
Doba kolem roku 1997 pokročila a rumunské motory už neplnily nové emisní předpisy, proto došlo přímo v Česku k zástavbě dieselových motorů italské značky VM s licenčně vyráběnou pětirychlostní manuální převodovkou Overland. Šlo tedy o první v Česku schválené ARO s naftovým motorem. Tou dobou se také začaly importovat modely ARO 10.
Motory VM se později ukázaly jako nevyhovující a také se jich moc nezastavělo. Podle letitého radíkovického mechanika Romana Jahodky nejvýše 30 kusů. Mnohem lepší volbou byly polské agregáty Andoria, které se montovaly nejprve s rumunským čtyřkvaltem, a poté s pětirychlostní převodovkou značky Eaton. Tím došlo k úplnému nahrazení benzinových jednotek a navýšení prodejní ceny na 300 až 350 tisíc korun.
ARO 10 vypadalo sice atraktivně, ale nakonec se moc neujalo
Na přelomu milénia se začaly dovážet i modely ARO 244, 246, 324, 328 a 330, čímž došlo k završení rozmanité produktové řady. Kvůli nezájmu trhu však odpadlo ARO 10. Sečteno a podrženo, v Česku bylo už okolo 600 aut značky ARO.
Motory Andoria se hojně objevovaly pod kapotou upravených rumunských a ruských modelů
Vizionář a zakladatel firmy Karel Štochl však tušil, že se v Rumunsku děje něco, co nebude mít dobrý konec, proto v roce 2002 zahájil oficiální import vozů značky Honker a UAZ – opět opatřený schválením pro provoz na českých silnicích. O rok později se začaly do Česka vozit také terénní dodávky GAZ GAZelle.
Pokus o čínskou revoluci
Specialitou party z Radíkovic byl znovu vývoj a zástavba naftových motorů Andoria do uazů, a tentokrát šlo o první unikát svého druhu, když UAZ 3160 Combat poprvé „zachrochtal“. V průběhu let uljanovská automobilka inovovala a dorazily off-roady řady 3162 Simbir a v roce 2005 i UAZ 3163 Patriot. Patrioty posléze dostaly naftový motor v továrně, ale pro provoz v Evropě bylo potřeba auta i agregáty upravit. A kluci z Radíkovic věděli jak…
Polské automobily Honker, určené původně pro armádu, kluci z Radíkovic upravili a schválili pro provoz v Česku
V roce 2005 automobilka ARO skutečně zbankrotovala a firma AMC odkoupila zbylé kusy z českých, polských a slovenských salónů. Poslední nový automobil ARO se podle Jahodky prodal v Česku někdy v roce 2008.
UAZ 3160 Combat dostal dieselový motor poprvé až v Česku
Na chvilku se dílny nedaleko Hradce Králové částečně proměnily v asijskou manufakturu, když se společnost AMC pokusila prorazit na trh s malými užitkovými auty značky Dong Feng (2008 až 2013) a pick-upy Gonow (2013 až 2014). Ale nebyli by to Číňané, kdyby bylo vše zcela v pořádku. S každou várkou se zvyšovala cena a klesala kvalita, takže za pár let šel tenhle projekt ke dnu.
Modelová řada Dong Feng byla sice rozmanitá, ale kvůli ceně a kvalitě se nechytla
Souběžně s čínskými auty se rozběhl i dovoz populárních modelů UAZ Hunter (2011) a derivátů buchanky (2012). Do toho běžel vývoj samostatné kapitoly jménem Lada.
To nejde, říkali…
Lada 4×4 (Niva) se do Česka vozila ve třídveřovém nebo speciálním provedení, ovšem o pětidveřovém modelu bylo tehdy všeobecně známo, že legálně přihlásit nejde. Nešlo až do roku 2010, kdy Štochl šokoval Evropu schválením tohoto a dalších derivátů Lady 4×4.
Lada 2131 dostala poprvé schválení pro provoz v EU až v Česku
A tu samou negativní píseň notovali evropští prodejci Lady s příchodem modelu Urban a svět opět slyšel, že to nejde. Nešlo až do roku 2015, kdy první Lada 4×4 Urban dostala v Radíkovicích české registrační značky.
Společnost se zabývá i schválením různých speciálů, například pick-upu Bronto 212140
Aby toho nebylo málo, úderem roku 2014 začala firma importovat nákladní automobily KAMAZ a významně rozšířila modelové portfolio UAZ, LADA, Bronto, VIS, Super-Avto, GAZ a začala se věnovat také speciálům typu Lada Niva Extreme Cross a Outbacker 6×6.
Hlavní náplní společnosti je však import, úprava a schválení vozidel východních značek pro evropský trh. Každý kus je jednotlivě modifikován a schválen pro provoz v Evropské unii. Automobily z radíkovických dílen se tedy odlišují od ruských továrních originálů. Nejčerstvějším projektem před dokončením je zástavba automatické převodovky do modelu UAZ 2206.
Plány do budoucna má česká firma jasné, chce zůstat primárně v roli úpravce a schvalovatele. Stále však jde o dnes už větší bandu nadšenců z malé vesničky u Hradce, kteří prostě mají rádi východní auta.