Alkoholická kalkulačka: Spása řidičů, nebo nebezpečná hra?

Pokud nepatříte do klubu zapřisáhlých abstinentů nebo nemáte nějaké zdravotní komplikace, čas od času si nejspíš dáte nějaký ten alkoholický nápoj, dva, nebo dokonce i více. I při bujarých oslavách, například ke konci roku, může ovšem vyvstat náhlá potřeba řídit motorové vozidlo. Pokud máte takzvaně pod kůží, naše legislativa tuto činnost zakazuje, takže jak si spolehlivě ověřit, že už můžete bezpečně vyjet?

Jedním z řešení je samozřejmě alkohol tester, dostupný na většině benzinových stanic. Můžete si zkusit stopnout i hlídkový vůz policie, ale to nemusí úplně končit úspěchem, jelikož měřicí přístroj není součástí výbavy všech posádek.

Snadno dostupným a bezplatným testem je alkoholická kalkulačka, která potřebuje jen pár dat, ze kterých spočítá výsledek. Oslovili jsme akreditovaného soudního toxikologa a zjistili, jestli se na tyto takzvané „alkulačky“ dá spolehnout, nebo jestli jde spíše o kolo štěstí.

Abychom pochopili celý princip fungování, musíme jít trochu do hloubky samotných tělesných procesů. Po požití se alkohol odbourává v játrech pomocí dvou enzymů a je postupně rozložen až na nejjednodušší mastnou kyselinu (octová) a tělem následně využit jako energie.

Velký panák (0,5 dl) 40% alkoholu, dvě deci vína nebo půl litru desetistupňového piva obsahuje asi 16 gramů alkoholu. Enzymy, bez ohledu na fyzickou zátěž nebo nic nedělání, odbourávají alkohol rychlostí asi 0,12 až 0,20 promile za hodinu.

Tělo s alkoholem pracuje vlastně hned po požití, proto se takřka nikdy nelze dostat na hodnotu promile, kterou „deklaruje“ samotný nápoj. Platí také pravidlo, že čím déle onu tekutinu pijete, tím nižší bude maximální hodnota promile ve vašem těle. V praxi to znamená, že když vypijete čtyři piva během hodiny, bude maximální hodnota promile vyšší, než když si budete čtyři kousky vychutnávat čtyři hodiny. Odbourávání však bude trvat stejně dlouho.

Tuto dobu nelze zkrátit pitím vody nebo jinými podpůrnými prostředky, jaterní enzymy zkrátka nic nedonutí pracovat rychleji. Ani lačný žaludek nemá vliv na dobu vystřízlivění, urychlí maximálně navození stavu opilosti.

Jedním z důležitých faktorů pro následný výpočet doby do vystřízlivění je také začátek a konec pití. Odbourávání alkoholu je též spojeno s poměrem tělesného tuku a svaloviny. Výsledky se liší u mužů a žen a také je ovlivňuje tělesná hmotnost. Zde musíme upozornit, že oproti mužům trvá ženám většinou déle, než jsou takzvaně čisté.

Pozor na různé výmluvy a zaručené rady, které se šíří po světě, ty vás můžou nakonec vyjít pěkně draho. Možná jste slyšeli o termínu fyziologická hladina alkoholu. Ano, v našem těle může být přirozené množství alkoholu, bavíme se však o řádu setin promile. Pokud nadýcháte 0,45 promile a budete policistům tvrdit, že jde o fyziologickou hodnotu, pravděpodobně neuspějete.

Někdo tvrdí (nebo se na to vymlouvá), že při použití ostřikovací kapaliny můžete při kontrole „nadýchat“. Tato informace je pravdivá, nicméně platí jen několik sekund po inhalaci výparů. Posléze stačí pár nádechů a výdechů a je vše jako dřív.

Alkohol najdete i v potravinách, nealkoholickém pivě nebo v lécích, ovšem jde o velmi nízké množství. Po jejich pozření se nedostanete nad hranici 0,2 promile, a tak vám nelze jasně prokázat, že jste požili alkoholický nápoj. V praxi to funguje tak, že pokud v laboratorním testu „vyhrajete“ hodnotu 0,20 promile a výše, máte malér. Pokud 0,19 promile a níže, budete pravděpodobně „v suchu“.

Zajisté jste slyšeli i o případech, kdy viník (nebo poškozený) tvrdil, že se napil alkoholu bezprostředně po autonehodě. Tuto výmluvu lze však poměrně snadno vyvrátit zpětným výpočtem, a tím vaši situaci ještě zhoršit.

Policejní měřicí přístroje na odhalování alkoholu pomocí dechové zkoušky jsou velmi přesné a u soudního řízení akceptovány jako důkazní materiál. Nelze je ošálit žvýkačkami ani jinými „zázračnými“ spreji.

Zajímavostí je také samotná psychika člověka. Po jednom pivu se mnohdy můžete cítit přespříliš opilí, když tento efekt očekáváte. Vsugerováním si tedy lze přivodit „veselejší“ stav, aniž by ono jedno pivo dorazilo přes játra do mozku (placebo efekt). Stejně rychle může domnělý stav i skončit, například když vás něco vyděsí, třeba blikající modro-červené majáky, odrážející se ve středovém zpětném zrcátku vašeho vozu.

Přiložená tabulka vám přehledně rozdělí stavy opilosti podle promile (‰) a prozradí, do jaké míry je člověk ovlivněn samotnou intoxikací alkoholem.

Alkoholické kalkulačce tedy nelžete a zadávejte do ní co možná nejpřesnější data – jedině tehdy se na ni lze spolehnout. Většina „alkulaček“ bude využívat onu nejnižší hodnotu odbourávání alkoholu, tedy 0,12 promile za hodinu, takže se reálný stav 100% střízlivosti může dostavit dříve, než udává samotný výpočet.

Přesto důrazně doporučujeme jednoduché pravidlo: „Pokud si nejsem stoprocentně jistý, tak za volant nesedám.“ V lepším případě pokuta a ztráta řidičského průkazu, v horším nehoda a smrt za cestu autem v dnešní době taxislužeb oficiálních i těch alternativních rozhodně nestojí.

Pokud navíc počítačce budete lhát a nedáte jí požadovaná relevantní data o vypitém množství alkoholu, časech, vašem pohlaví, hmotnosti, popřípadě výšce, budou výsledky použitelné asi jako nejnovější automobil značky Wartburg s motorem pracujícím na principu náhodných výbuchů.