Článek
Alfa Romeo nám po uvedení sedanu Giulia slíbila také novou generaci Spideru, která vznikne na svébytné platformě. No, doufám, že se chlapci v Itálii budou snažit, aby tohle ikonické auto udělali na jedničku, mají totiž na co navazovat. A konkrétně se mnou to budou mít těžké, protože Spider mám hodně rád. Pojďme si ukázat proč.
Vynecháme Osso di Sepio a představíme si Alfu Romeo Spider třetí generace vyráběnou v letech 1983 až 1989. Lidově se jí přezdívá "gumák", to kvůli materiálu, ze kterého je zadní spoiler a podklad přední masky. Fanatičtí fandové Alfy Romeo sice preferují původní model, ale já mám nejraději právě tohle „ošklivé káčátko“. A nejsem sám, Marek, který mne nechal vozem svézt, jej pojmenoval láskyplně - Claudia. No, má smůlu, pro mne je to Mrs. Robinson. Já vím, že Dustin Hoffman jezdil starší verzí Spideru, ale vůbec mi to nevadí. Tohle auto je vysoko na mém want listu. Čert vem tvar nárazníků nebo světlometů, kouzlo Pininfarinových křivek má stále sílu vás uhranout.
K pohonu slouží řadový čtyřválec, buď točivá šestnáctistovka, nebo bujařejší dvoulitr. Právě ten je i tepajícím srdcem Robinsonky, jehož chlopeň tvoří dvouspádový karburátor Weber. Američané měli už vstřikování Bosch L-Jetronic, ale u starých vozů podle mě není nad karbec. Po nastartování brumlá a prská baryton dvoulitru a mně se zrychluje tep. Vážně můžu? Vážně smím nasednout, rozpohybovat a ovládat jedno z aut, které má místo v mé garáži snů? Vždyť by mi i stačilo jen stát vedle něj, obdivovat ladné křivky, nízký špičatý čumák a vystouplé světlomety. Ale ne, to se musí zkusit, takže se už soukám za volant a sápu se po ovládacích prvcích. V prvé řadě po nádherném volantu s hluboce utopeným středem a dřevěným tenkým věncem. Za zmínku ale stojí i řadicí páka s nádherně zpracovanou dřevěnou hlavicí. Pod volantem jsou na levé straně dvě páčky, jedna klasicky pro blinkr, druhá na přepínání dálkových a potkávacích světel. No, zaměnitelné jsou velmi snadno, takže lehce rozdráždíte protijedoucí řidiče.
Rozjíždím se a uvědomuji si, že vlastně část mé hlavy není krytá před proudícím vzduchem. Sakra, i když sedím v báječné pozici nízko nad zemí a nohy mám natažené kamsi pod kapotu, tak i přesto si připadám jako nějaký Gargantua. Další z aut, co je dělané pro italské prďoly, co nečepují nikde pivo, ale srkají své mrňavé espresso. Ještě že je natolik dobré počasí, že nepotřebuji mít nataženou střechu (na kterou dosáhnete rukou, takže manipulace s ní je velmi snadná), vždyť bych se sem už pak rozhodně nevešel. A ani na sedadlo to svádět nemohu, je drobounké, kožené, bez jakéhokoliv bočního vedení a je přišroubované proklatě nízko nad podlahou. A ani odkládací prostory neubírají potřebné místo v interiéru, dveřní kapsy jsou leda na nějaké papíry a do kastlíku se vejde maximálně techničák a sluneční brýle. Teda ne že by snad italský frajer potřeboval něco víc. Nouzový prostor na povinnou výbavu je pak za sedadly. Pokud ale bude hezky, můžete vzít přítelkyni a zkusit se Spiderem vyrazit i na dovolenou. V kufru je místa dost a navíc ještě tenkrát frčely chromované nosiče na zavazadla, které se montovaly na zadní kapoty.
Nejdůležitější je však osobnost a projev téhle italské krasavice. A tady Spider vytahuje z rukávu další trumfy. Dost možná i díky té ideální pozici za volantem, která umožňuje vychutnávat si každičký okamžik za volantem. Před sebou máte budíky s velkými štíty připomínající semafory, ty věčné otravy našich cest. Díky štítům však pohled na budíky neznepříjemní sebeotravnější sluníčko, které vás bude na cestách s kabrioletem provázet nejčastěji. Řízení i řazení jde velmi hladce, jak se na elegantní kabriolet sportovního charakteru sluší. Tedy pokud budete řadit s citem a jemně, prudké povely křehkému mechanismu nesluší. A pokud umíte trochu techniku meziplynu, nebude to při podřazování vůbec na škodu, naopak. Při něm totiž dvoulitr do výfuku prská a práská. Jízda je ale velice příjemná a klidná, žádné kvílení gum a nevyzpytatelné chování naštěstí nepřicházejí. Vlastně je Spider mnohem snesitelnější společnicí, než paní Robinson kdy byla.
Hlavně ale jde u Spideru o ten pocit za volantem. Nadšení rozlévající se do každého kousku vašeho těla, opojení pro vaši motoristickou duši a pocit výjimečnosti za dřevěným volantem krásného starého vozu - to jsou zážitky, které vám žádný článek nikdy nedokáže zprostředkovat. Nenechte se o ně okrást a pořiďte si takové auto dřív, než na to bude pozdě a artróza vás usadí do nějakého moderního crossoveru. Stojí to za to!
Tento článek vznikl ve spolupráci s týmem Veteráni na Truc a blogem Zpátečka.cz.
Foto: Mikka
Snad nejslavnějš filmovou rol Alfy Spider je činkvn prvn generace, přezdvan kvůli tvaru zdi Osso di Sepio, ve filmu Absolvent. Dustin Hoffman tady v hlavn roli podlehne neprve svodům pan Robinson, aby se nsledně zamiloval do jej dcery. Ve filmu řd prvě jasně červen Spider, kter nakonec ponech svmu osudu a spolu se svou lskou uteče autobusem (jak hanebn). Cel film doprovz skvěl hudba od Simona Garfunkela.