Článek
Je to zavádějící označení a samotného mě to taky napadlo ještě předtím, než jsem vůbec tušil, že sem do Afriky na závody vůbec pojedu. Protože jakmile se něco kolem motorsportu začne ohánět ekologií, smrdí to průšvihem. Viz. elektrické formule, ve kterých musí závodníci v půlce závodu zajet do cíle pro druhé auto, protože jim dochází baterky. A co teprve Formule 1, které musí nejen šetřit palivo, ale mají daný dokonce i jeho maximální průtok, nemluvě o elektrickém rallyecrossu, z něhož všechny automobilky houfně odchází. No, a pak Africa Eco Race… Co to, do háje, má jako znamenat? Další motoristický závod, kde se snaží zachránit zeměkouli?
„Ne, byl by to možná dobrý nápad pro některé sponzory, ale nikdo by nám to nevěřil,“ říká upřímně Chris Gale, jeden z organizátorů. „Všechna tady jezdící auta mají benzínové nebo naftové motory. A AER se doopravdy závodí, žádné dlouhé přejezdy, ale fakt závodění.“ Což potvrzuji, stačí se podívat na rozpis etap, delší přejezdy jsou jen ve dvou z nich. A když se zeptáte, kolik žere takový kamion, možná tomu nebudete chtít ani uvěřit. „V případě přejezdu je to cca čtyřicet litrů na sto kilometrů. Sedmdesát je tak průměr v závodním tempu a v dunách. A když potřebujete všechen výkon a jede se relativně pomalu, pak je to nějakých sto na sto,“ krčí rameny Petr Čapka, který jede Africa Eco Race s kamionem Tatra. Auta se pohybují tak do padesáti litrů maximálně, motorky do dvaceti. A na startu žádný elektromobil rozhodně nestojí.
Jedním z cílů dálkového maratonu přes Maroko, Mauretánii a Senegal je pomoc Africe. „Ten kout světa miluju,“ říká ředitel soutěže Jean-Louis Schlesser
„Sice si dáváme záležet, aby po našem závodě nezůstaly žádné pozůstatky, ale to bereme spíš jako samozřejmost,“ přiznává Jean-Louis Schlesser, ředitel soutěže. „Uklízíme bivaky a sběrné vozy naloží třeba i proraženou pneumatiku, kterou závodníci nechají na trase. Takže ani o tomhle to není…“
Tak co, už to chcete vědět? Eco v tomto případě znamená economy. „Jedeme v zemích, kde se počítá každé utracené Euro,“ říká Schlesser. „A my se snažíme všechno řešit z místních zdrojů, aby prostě v Africe zůstalo co nejvíc peněz. Máme tady sto závodních posádek, bezmála sto doprovodných aut a jen organizátorů je víc než 450 lidí. Ti všichni jedí, tankují a utrácí v Africe. Kromě toho část peněz ze startovného jde pak na podporu škol v Mauretánii a Senegalu, při přejímkách mohli závodníci věnovat libovolný obnos na solární lampy, každý rok prostě máme něco… Já sám Afriku miluju a vím, že když od někoho něco chci, tak nemůžu jen brát, ale taky je zapotřebí dávat.“
Na závodníky sice čekají extrémně těžké rychlostní zkoušky, ale improvizované zázemí je jednoduše perfektní!
O tom, kolik se toho během závodu sní, vypije a natankuje, se na Garáži ještě vrátíme. Každopádně teď už víte, že Eco není ekologie, ale věc, která má podstatně hlubší význam, alespoň pro země, kde se tenhle závod jede. Co na tom, že to našim českým uším nemusí hned tak znít.
