9 věcí, které musíte vědět o automobilce Koenigsegg

Automobilku založil Christian von Koenigsegg už v roce 1994, kdy mu bylo pouhých 22 let! Mladý automobilový nadšenec ze Švédska se prostě rozhodl splnit si sen a postavit ten nejlepší supersport na světě. Kde jsme tohle jen slyšeli? Aha, prakticky na začátku příběhu každé exotické automobilky. Jenže většina z nich tvrdě narazila, kdežto Christianovi se ten bláznivý sen splnil do puntíku…

O dva roky později měl Christian a jeho tým hotové první auto, které stanovilo směr pro všechny své následovníky: karbonové šasi a karoserie, prosklení jako u stíhačky, odnímatelný střešní panel a dveře, které se otevírají zároveň do strany a vpřed (pozor při parkování u obrubníku!). A samozřejmě velký výkon! První zákaznická auta CC8S měla kompresorem přeplňovaný V8 od Fordu produkující 655 koní, což dnes možná nezní nijak zajímavě, ale v roce 2002 to stačilo na titul nejvýkonnějšího motoru v sériově vyráběném autě (podle Guinessovy knihy rekordů). Pro Christiana to však byl pouhý odrazový můstek…

Evoluční model CCR v roce 2004 produkoval už 806 koní, pak v roce 2007 přišel 1 018koňový CCXR, ten o čtyři roky později překonala Agera R s 1 139 koni a v roce 2015 vrcholná Agera RS s výkonem rovný 1 mega Watt (1 360 koní), hybridní Regera posílila na 1 500 koní a absolutně nejsilnějším Koenigseggem se stal nejnovější Jesko se svými 1 600 koni. WOW!

Jesko je totiž navržený jako rychlostní rekordman – jeho vysoký výkon kombinovaný s nízkou hmotnostní a propracovanou aerodynamikou by ho měl vystřelit až někam za hranici 480 km/h (300 mph). Tím překoná dosavadní rekordy Agery RS, která si namazala na chleba i Bugatti Chiron, dílo těch největších mozků koncernu VW: švédský zázrak dosáhl maximální rychlosti 458 km/h a disciplínu 0-400-0 km/h zvládl za 36,44 s, tedy o pět a půl sekundy rychleji než Chiron s Juanem Pablem Montoyou za volantem. Agera RS těch rychlostních rekordů drží hned několik a pokračuje tak v dlouhé rodinné tradici započaté roku 2005 – to se CCR stal světovým rekordmanem s rychlostí 388,87 km/h, kterou porazil bájný McLaren F1. Koenigsegg CCX také v roce 2006 ukořistil rekord na trati Top Gearu, ale až po tom, co s ním Stig vyletěl z trati – tak získal CCX svůj spojler.

Rychlost jeho aut pochopitelně přiměla Christiana přemýšlet o závodění, konkrétně o Le Mans. Model CCR byl kompatibilní s regulemi třídy GT1 a k homologaci stačilo vyrobit 20 aut, proto v roce 2007 vznikl speciál CCGT. Jenže pak se pravidla změnila, karbonové monokoky byly zakázány a k homologaci už bylo nutné postavit 350 aut, takže si CCGT nakonec nikdy nezazávodil. Škoda.

Koenigsegg dělá přesně to, co by malá automobilka nikdy neměla – prakticky všechno si vyvíjí a vyrábí sám. Díky tomu jsou však jeho auta skutečně unikátní. Specifické otevírání dveří (které označují „Dihedral synchro-helix doors“) je jen jednou z mnoha specialit švédských hypersportů, Koenigsegg také už od začátku sází ve velkém na karbon – je z něj šasi, karoserie, aerodynamické prvky, volant a spousta další součástí. Na každém autě je jich více než 300, přičemž 30 – 40 % z nich si dělají přímo sami. Horkou novinkou jsou karbonová kola z dutých vláken a bez kovových vložek – jedno kolo se vyrábí 40 hodin a celá sada tak stojí 1,5 milionu korun. Specifická je například i konstrukce předního a zadního zavěšení s třetím příčným tlumičem nebo stabilizátor ve tvaru písmene „Z“.

Také motory (dvakrát přeplňované V8) si Koenigsegg vyvíjí sám, což je sice finančně extrémně náročné (to nedělají ani u Pagani), ale jen tak dokáží dosahovat neskutečných výkonů. Jsou navíc optimalizované na spalování bioetanolu E85, s nímž podávají nejlepší výkonové parametry. Regera má taky jako první auto na světě 800V elektrický rozvod, novinkou modelu Jesko je elektrický kompresor, který pomáhá roztáčet turbodmychadla pro rychlejší reakci, a Koenigsegg také experimentuje s pneumatickými ventily, které však ještě nedostal do výroby. Neméně zajímavé jsou jejich nejnovější vlastní převodovky – hybridní Regera totiž neměla v klasickém smyslu žádnou a Jesko má naopak takovou, ve které je šest spojek a dvě sady ozubených kol po třech rychlostech. Gyroskopický přístrojový panel, který se natáčí s volantem, je pak už jen takovou efektní hračkou…

Tahle neuvěřitelná technická propracovanost pochopitelně není zadarmo – Koenigsegg si za svá auta řekne o více než 60 milionů korun (plus příplatková výbava plus místní daň). S ohledem na výkony, technickou pokročilost a rozsah ruční práce (jen lakování zabere 600 až 800 hodin!) je to ale vlastně docela rozumná částka. Tedy pokud vám za domem na zahradě stříká ze země ropa…

Christian si to hračičkovství, důsledné vyvíjení a piplání každého kusu může dovolit, protože svá auta vyrábí v extrémně omezených počtech – za 25 let existence značky jich ručně postavili pouhých 150! Ale sami moc dobře ví, že je to málo, zákazníky totiž nebaví čekat na objednaná auta čtyři roky. Produkce se tedy bude rozšiřovat a k současným zhruba 200 zaměstnancům přibudou další, kteří okamžitě začnou stavět nový hypersport Jesko, jehož 125kusová série je i přes cenu přesahující 70 milionů korun beznadějně vyprodaná.

V kabině se zaobleným čelním sklem si v bláznivě vysokých rychlostech přesahujících 400 km/h musíte připadat spíš jako pilot než řidič, ale spojitost s letectvím jde ještě o něco hlouběji. Konkrétně do roku 2003, kdy původní sídlo firmy v Margretetorpu zachvátil požár (byl to historický statek s doškovou střechou). Svůj nový domov nalezla automobilka v Ängelholmu na bývalé základně nejstarší letky švédského vojenského letectva (k dispozici mají i 1,7kilometrovou runway, kterou využívají pro jízdní zkoušky aut, případně tam přistávají soukromé tryskáče zákazníků). Saaby AJS37 Viggen a později 39 Gripen letky „Johan Röd“ měly na trupu znak ducha a Koenigsegg ho jako poctu švédským pilotům převzal.

Určitě jste si všimli, že Christian nemá vlasy ani obočí. A možná byste si mohli myslet, že je to cílené aerodynamické vylepšení kvůli rychlosti. Ve skutečnosti jde však o autoimunitní onemocnění (alopecie) způsobující vypadávání vlasů a tělního ochlupení, které může být způsobené i stresem. Stále se chcete stát šéfem automobilky...?