Osm parádních konceptů, které se BMW neodvážilo vyrobit

Nekorunovaným králem soutěže „nevyrábění úchvatných konceptů“ je jednoznačně BMW, a tak jsme se rozhodli vybrat ty z nich, se kterými v Mnichově udělali největší chybu.

Řadě z nás se asi bude zdát povědomé a není to jen zdání – designový jazyk Paula Bracqa si totiž našel cestu do M1, původní řady 8, a posléze i Z1. Proto koncept BMW Turbo tak trochu působí, jakoby ho člověk už někdy viděl, jen neví kde. Turbo sloužilo převážně jako propagační vůz na olympijských hrách v roce 1972 a později z něj byla testovací platforma pro nové technologie.

Veteráni herní série Need for Speed jistě s tímto autem měli tu čest, i když jen ve virtuální realitě. Konceptem BMW Nazca M12 (vznikly ještě deriváty Nazca C2 a Nazca C2 Spider) se tehdy 26letý designér Fabrizio Giugiaro pokusil spojit esenci závodních prototypů Skupiny C a Formule 1 v jedno silniční auto. Díky prosklené kabině nabízel vůz dokonalý 360stupňový výhled do všech stran, a dokonce byl poháněn 5,0l V12 z typu 850i!

Koncept Z9 byl tak trochu zvláštní – částečně už jen proto, že s ním tehdy přišel kontroverzní designér Chris Bangle. Dalším důvodem však byly zvláštní vyklápěcí dveře, které umožňovaly přístup i dozadu – možná Bangle přece jen byl svým způsobem vizionář, protože tento trend se pomalu ale jistě u některých automobilek vrací, například u Koenigseggu.

Je zcela evidentní, že po designové stránce posloužil jako základ pro šestkovou řadu E63, hlavně se tu ale objevila úplně první verze systému iDrive. Navíc Z9 měla 4,0l naftový osmiválec, který si posléze našel cestu třeba do typu 740d. Po konstrukční stránce však koncept Z9 neměl šanci, protože karbonová karoserie byla navlečena na prostorový rám z hliníku, což by tehdy dohromady stálo moře peněz.

Koncept Mille Miglia je poctou padesátým letům minulého století, alespoň tedy po stránce estetiky – karoserie ve skutečnosti byla karbonu, takže se minulostí opravdu jen inspirovali.

Možná by moc vyčníval, možná by působil příliš archaicky, nebo snad naopak futuristicky – důvod uspání tohoto projektu nevíme. V každém případě by měl šanci – uvnitř se skrývalo šasi z tehdejší Z4 M. Což znamenalo famózní 3,2l řadový šestiválec z M3 E46…

Pamatujete na tento „Hadraplán od BMW“? Zde se opět vracíme ke Chrisi Banglovi, který opravdu věděl, jak rozvířit vody automobilového designu. Pod organicky působícím zevnějškem se skrývá platforma z BMW Z8 a „kůže“ auta byla ve skutečnost látka vyztužená karbonem, natažená přes plechovou konstrukci. Jedno je jisté – rozhodně by to budilo pozornost na parkovišti u supermarketu i před kasinem v Monaku. Ovšem nárazové testy si už moc představit neumíme. Nemluvě o vandalech…

Jedno nám stále nedochází – v roce 2008 mělo BMW skvělou příležitost, jak oživit ikonu, a nakonec to neudělalo. I přesto však první moderní kompaktní sedan na způsob milované M3 E46 pojmenovali 1M Coupé, nikoli M1. Možná to bylo dobou, možná to bylo tehdejší finanční krizí, ale co se dá dělat – možná, že dnes už by odvahu sebrali, kdo ví.

O M1 Hommage víme jen to, že se představilo na Přehlídce elegance u jezera Como, že slavilo 30 let BMW M1… a to je tak všechno. Možná snad jen to, že dnes by vzhledem k oblíbenosti „remaků“ bylo odsouzeno stát se klasikou – bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně by jezdilo.

Moderní interpretace ikonického typu 328 z meziválečného období je především poctou 30. letům minulého století – jinými slovy si v Mnichově odpověděli na otázku, jak by vypadalo BMW 328, kdyby se „vrátilo z budoucnosti“.

Dvousedadlový sporťák bez střechy měl karoserii z CFRP, tedy z plastů vyztužených karbonovým vláknem, k tomu pak byla přidána špetka hliníku, hrstka kůže a celý kýbl nostalgie. Pod kapotou tehdy bublal (respektive měl bublat) 3,0l řadový šestiválec. Škoda…

Kdyby se BMW rozhodlo pro znovuzrození bájného Batmobilu, tedy BMW 3.0 CSL E9, vypadal by zhruba takhle. Jen je tam pořád ten podmiňovací způsob, protože v reálu se tak nikdy nestalo. Přitom tato oslava motorsportu 70. let tehdy na Přehlídce elegance u italského jezera Como v roce 2015 způsobila slušné pozdvižení.

Jinak tu bylo vše potřebné – karoserie z karbonem vyztuženého plastu, široký postoj, okázalé křídlo, spoiler na zadní hraně střechy, výrazné blatníky, parádní kola… už zbývalo jen říct: „Vyrobíme ho v tolika a tolika kusech, bude mít takový a takový motor.“ Jenže výsledek už znáte.