Sedm nejlepších speedsterů, které nechcete řídit v dešti

Jasně, našly by se i nevýhody kabrioletů, jako je třeba nižší torzní tuhost, ale kdo taky říká, že se má s takovým autem vyrážet na okruh a testovat tuhost karoserie v zatáčkách, že? V dnešní době už se navíc netřeba bát toho, že by při ochlazení do auta profukovalo či zatékalo. A to je ta potíž – většina konvenčních kabrioletů má skládací střechu, kterou v případě nouze můžete opět natáhnout: Ale co když máte jiný otevřený vůz typu roadster nebo speedster?

Abychom byli zcela upřímní, sami nevíme, do jaké kategorie Atom zařadit. A je to asi jedno, protože technicky vzato nejde ani o speedster ani o roadster, ale spíš (samozřejmě s trochou nadsázky) o britské klubko lešenářských trubek poháněné atmosférickým, případně i přeplňovaným čtyřválcem Honda.

Pokud jste si ovšem nepořídili verzi V8, která díky výkonu 500 koní a hmotnosti jen malinko přes 500 kilo včetně řidiče nebezpečně atakuje hranici tisíc koní na tunu. No, v nejhorším byste mohli tomu dešti ujet...

Pokud nepočítáme mimozemský typ Valkyrie s motorem Cosworth o výkonu 1 000 koní, je na vrcholu potravního řetězce Aston Martinu aktuálně 5,2l V12 twin-turbo. Nápad umístit takové monstrum do auta bez střechy, natož bez čelního skla, je zralé na psychiatrii. Zvláště, když přičteme pořizovací cenu 765 tisíc liber, tedy 21,5 milionu korun.

Jenže tento šílenec si jistě své kupce najde a do budoucna téměř nepochybně půjde o dobrou investici – je jen malá pravděpodobnost, že někdy v blízké i vzdálené budoucnosti vznikne něco podobného. Přeplňovaný dvanáctiválec Speedsteru V12 dává 700 koní a 750 Nm točivého momentu.

No jen si to představte – dáte 4,5 milionu dolarů (97 milionů korun) za auto, a přitom nedostanete žádnou střechu. A to ani za příplatek! Najednou se i ten výše uvedený Aston Martin zdá být skoro rozumná volba...

Jenže až šlápnete na plyn a za vašimi zády se rozburácí ten dvanáctiválcový orchestr, budete možná rádi, že tam není. Stovku pod tři sekundy si bez střechy ještě relativně představit dokážeme, maximální rychlost 350 km/h už však raději ne.

„Pojďme prodávat nesmyslně nepraktické auto za nesmyslné peníze a řekněme nesmyslně bohatým lidem, že je to pocta starým časům.“ Tak takhle nějak teoreticky mohli uvažovat konstruktéři a návrháři jednotlivých značek, když přišli s nápadem svých roadsterů, potažmo speedsterů.

Ani McLaren nezahálí, a tak postaví 249 kusů typu Elva, každý za 1,4 milionu liber (42 milionů korun), který má připomínat otevřené sporťáky z 60. let, kterými se proháněl ještě zakladatel automobilky Bruce McLaren. Původně chtěli postavit 399 kusů za přesně jeden milion liber, ale znáte to – exkluzivita je v této branži vším.

Při pohledu na SLR Stirling Moss by si jeden řekl: „No jo, dneska jsou tyhle výstřelky bez střechy moderní,“ jenže SLR Stirling Moss byl mezi prvními – představil se už v roce 2009. Vzhledem k názvu samozřejmě nepřekvapí, že jde o poctu dnes už, a to myslíme zcela bez nadsázky, legendárního závodníka Stirlinga Mosse, který si dokonce vysloužil i řád britského impéria.

Právě ty největší legendy se tradují o jeho památném závodě Mille Miglia, tedy vytrvalostním závodě v Itálii, který se jezdil na rovných tisíc mil, odtud onen název. Moss jel tehdy s Mercedesem 300 SLR, přičemž společně s navigátorem Jenkinsem stanovili dosud nevídaný čas a traťový rekord 10 hodin 7 minut a 48 sekund. Čest jeho památce!

Tříkolka od Morganu už snad ani nemůže být více staromódní – kdyby ano, musela by jezdit na uhlí. Ale vadí to? Rozhodně ne! Tento kříženec motorky, roadsteru a snad i trochu stíhačky Spitfire rozhodně má své nepopiratelné kouzlo.

Kromě faktu, že tu není střecha, má ještě jednu drobnou nevýhodu – vyhýbat se kanálům je naprosto zbytečné, protože je stejně trefíte tím zadním (poháněným) kolem, které je uprostřed. To mu však mile rádi odpustíte, protože vyždímat na okresce z jeho vidlicového dvouválce i toho posledního z 82 koní bude neuvěřitelná zábava.

Půvabný roadster od Renaultu je jedním z těch projektů, který se dočkal uznání až po ukončení výroby – a na takové byli v Renaultu svého času experti. I přesto se typu Sport Spider prodalo za pouhé tři roky relativně solidních 1 726 kusů. A věřte nebo ne, po prvním roce výroby dostal v rámci faceliftu velmi působivý komfortní prvek – čelní sklo!

Tento výplod krátkodobého „zbláznění“ konstruktérů z Boulogne-Billancourtu sliboval slušné svezení – motokáru vážící 800 kilogramů poháněl 2,0l atmosférický čtyřválec o výkonu 150 koní, a tak sprint na stovku trval slušných 6,7 sekundy. Dělala se dokonce ostrá verze Trophy, která měla o třicet koní vyšší výkon.