7 nejlepších ojetých SUV s pohonem 4x4 za 300 až 500 000 Kč

SUV jsou v módě a v bazarech se jedná o nejžádanější kategorii aut, tedy pomineme-li pro tuto chvíli naftovou Octavii v kombíku. V souvislosti s nadcházející zimou jsme se tedy podívali na sedm solidních SUV, která v cenové relaci 300 až 500 tisíc Kč stojí za úvahu. Je to za ojetinu hodně? Jak se to vezme, protože tahle auta jako nová (až na jednu výjimku), stála násobně víc. Než se ale vypravíte k nejbližšímu prodejci pro podobné auto, dobře si rozmyslete, jestli právě SUV opravdu nutně potřebujete.

Proč ho chtít: Má povedený dvoulitrový diesel, je kvalitní, dobře jezdí a může být ještě v záruce.

Proč se mu vyhnout: Moc objektivních důvodů nás nenapadá, tohle je vážně dobré SUV.

Šestiletá Kia Sportage s nájezdem do 100 000 km a s cenou do 350 000 Kč není žádná výjimka. Navíc na tohle auto ještě můžete mít tovární sedmiletou záruku (omezenou na 150 000 km), což je pro kupujícího ojetiny rozhodně příjemný bonus. Přesto bychom se třetí generace Sportage nebáli ani po záruce, pokud má za sebou pravidelný servis (tedy dohledatelnou servisní historii) a český původ (případně prověřenou minulost za hranicemi). S motorem 2.0 CRDI je to pak vlastně naprosto špičkové SUV.

Na rozdíl od koncernu Volkswagen se totiž Kia nepouštěla do osekávání nákladů takovým způsobem, že by byl motor po ujetých 150 000 km s prodlouženými servisními intervaly na odpis. Jakkoli přemlouváme lidi, aby měnili olej po 15 000 km nejpozději, tak ve Sportage 2.0 CRDI s velkorysou olejovou náplní nezdegraduje tak rychle a i po 20 000 km bývá olej v dobré kondici. Motor se pak snadno dožije mnoha set tisíc kilometrů. Jedinou slabinou je EGR ventil, ale jeho čištění nebo případná výměna jednou za pět let je snesitelný výdaj. Kia Sportage 2.0 CRDI je navíc celkově kvalitní, příjemné a dynamicky schopné SUV, takže rozhodně stojí za úvahu.

Proč ho chtít: Dobře jezdí, udrží si hodnotu a dvoulitrové tédéíčko je solidní motor.

Proč se mu vyhnout: Technicky je to pořád Octavia, jen za provoz a servis dáte víc peněz.

SUV od Škodovky jsme si představili už v samostatném testu ojetiny, ale určitě stojí za připomenutí i teď. V cenové relaci do 350 000 Kč najdete spoustu pěkných kusů s motorem 2.0 TDI 103 kW, pohonem všech kol a slušnou výbavou. Za půl milionu budete mít luxusně vybavený model s automatem, silnějším dieselem a nízkým nájezdem, i když Euro 6 verzím naftových motorů bychom se raději vyhnuli. To už je lepší 1.4 TSI 110 kW ve čtyřkolce s DSG, což je naopak velice atraktivní verze, pokud chcete třeba jen tříleté auto.

Když kupujete ojetou škodovku, pohlídejte si původ a servisní historii. Lepší je chudě vybavené a více jeté auto s naprosto transparentním původem, než pochybný import ze zahraničí, i když „v plné náloži“, ale s těžko dohledatelným stavem tachometru a servisní minulostí. Také si dejte velký pozor na korozi, neboť Yeti i po malé, ale špatně opravené nehodě začne reznout, poškodí ho třeba jen odletující štěrk. A to vám záruka nepokryje. Více jsme o něm a jeho úskalích psali už v samostatném testu ojetiny.

Proč ho chtít: Je to luxusní SUV se silným dieselem a rozhodně si jím zvýšíte společenský status.

Proč se mu vyhnout: První velký servis za padesát tisíc vás vrátí zpět na zem.

Jakkoli se před luxusními SUV premiových značek mějte na pozoru, snad jediným akceptovatelným exemplářem může být BMW X5 s naftovým šestiválcem 3,0 l. Když už nic, vydělá si na sebe rozumnou spotřebou a sám o sobě je to dobrý a spolehlivý motor. Nicméně tohle bude drahá sranda, pokud si nepohlídáte důležité věci. Musíte vědět, že si tohle auto můžete dovolit. Za tři sta tisíc koupíte desetiletý kus s udávaným nájezdem přes 200 000 km (reálně bude mít dvojnásobek) a ne moc velkou nadějí na bezstarostnou budoucnost. Podvody s ojetinami jsou u luxusních SUV časté a extrémní riziko spočívá v tom, že koupíte kus, kterého se někdo zbavoval před blížícími se velkými investicemi do oprav.

Solidní X5 3.0d začíná u 450 000 Kč a podotýkáme, že opravdu začíná, protože se stejně investicím nevyhnete. Stranou si na první velký servis nechte 50 000 korun a modlete se, aby se neukázal nějaký velký průšvih. Ihned vyměňte olej v automatické převodovce a systému xDrive a samozřejmě v motoru. Prověřte podvozek a počítejte s tím, že to bude chtít nové zadní měchy vzduchové samonivelace. U X5 druhé generace může zazlobit termostat a chlazení, což vyřešte hned, nebo si zničíte filtr pevných částic za šedesát tisíc. Kdo má napnutý rozpočet a je pro něj zcela šokující představa, že za drobnosti nechá v servisu několik desítek tisíc, ať na luxusní prémiové SUV jakéhokoliv výrobce zapomene a koupí si obyčejné lidové auto.

Proč ho chtít: Je to upřímné lidové auto a hlavně nenáročný pracant.

Proč se mu vyhnout: Cena mu bude ještě rychle klesat a dálkové trasy jsou s ním utrpení.

Příkladem nějakého lidového a finančně nenáročného povozu může být třeba Dacia Duster, kterou za ty peníze koupíte úplně novou, případně můžete koupit předváděcí či roční kus s nájezdem do dvaceti tisíc kilometrů a pěknou výbavou. Smiřte se ovšem s tím, že skoro novému Dusteru s nízkým nájezdem bude ještě rychle padat cena. Pokud se ale o něj budete starat, povedete si pečlivě servisní historii a nezničíte ho humpoláckým zacházením v terénu, zase ho jednou dobře prodáte.

Dacia Duster sice nabízí hodně muziky za málo peněz a je to mimořádně schopné auto, ale brzy poznáte, proč je tak levné. Ergonomie je mírně řečeno komická, komfort podprůměrný, dynamika zaostávající a kvalita detailů diskutabilní. A tak aspoň, že základní mechanika drží a pokud motor 1.5 dCi dostává pravidelně nový olej a nedáváte mu za studena za uši, vydrží mnoho let. Pozor na převodovku, Dustery jsou na necitlivé řazení dost náchylné a mnohým už po pěti letech převodovka doslouží.

Proč ho chtít: Má báječný atmosférický motor, rozumnou spotřebu a výborně jezdí.

Proč se mu vyhnout: V levém pruhu na dálnici moc netáhne a když na to víc šlapete, bere až deset litrů na 100 km.

Benzinové CX-5 s atmosférickým dvoulitrem a pohonem všech kol jsou nedostatkovým zbožím, neboť je to povedené SUV. Tahle Mazda skvěle jezdí a její tradiční motor je pohlazení po duši. Musíte ale vědět, že nechcete drtit pedál plynu v levém dálničním pruhu a neustále sestřelovat fotonovými děly služební octavie. Pak budete spokojení. Spotřeba se dá s přehledem udržet pod osmi litry na 100 km a pokud nebudete do motoru lít pochybný sajrajt a budete poctivě dolévat čistící aditivum, nezanese se karbonem a vydrží. Jen včas měňte olej.

Tomu naftovému motoru 2,2 l bychom se asi raději vyhnuli, protože skrývá několik rizikových a hlavně drahých pastí. Benzínový dvoulitr je však spolehlivý. A pokud nutně nemusíte mít čtyřkolku, seženete za necelý půlmilion dobře vybavený kus s nájezdem okolo třiceti tisíc kilometrů. Jakkoliv doporučujeme kupovat auta spíše u nás, benzínovou CX-5 ve čtyřkolce hledejte také za hranicemi, třeba v Německu. Tam je mnohem lepší výběr, ale chtějte prověřené auto od dealera značky. U pochybného Ahmeda v budce na předměstí Berlína vážně auto nekupujte.

Proč ho chtít: Je v něm spousta místa, má solidní diesel a vždycky ho dobře prodáte.

Proč se mu vyhnout: Mnoho kusů má zanedbaný servis a jízdní dynamikou vás nenadchne.

Tohle populární „maminkovské“ SUV už jsme si také představili v samostatném článku. Volvo XC90 pomalu zastarává, ale v relaci od 400 tisíc se dá pořídit pořád moc pěkný a dobře vybavený kus, který má ještě pár spolehlivých let před sebou. Velice žádané jsou sedmimístné verze, které se posléze také dobře prodávají. Opravdu sedmimístných SUV je totiž na trhu jinak málo, případně jsou to modely, které nikdo nechce.

U XC90 dává největší smysl naftový pětiválec 2,4 l, ale dejte si velký pozor na jeho servisní historii. V některých rodinách hraje tohle auto roli „přepravníku“ pro maminky s dětmi, které na běžný servis a údržbu prostě nemyslí. Přejížděné servisní intervaly jsou tak běžné. Často se lze setkat také s nefunkčním pohonem všech kol, neboť opatrné a vystrašené pilotky si u nákupního centra prostě nevšimnou, že jim nefunguje Haldex a auto je tak fakticky jen předokolka. Pokud ale vše funguje, nemáte se čeho bát. XC90 první generace je povedené auto.

Proč ho chtít: Je to ovladatelné SUV se schopným podvozkem a čtyřkolkou. Je z něj dobře vidět.

Proč se mu vyhnout: V atmosférickém dvoulitru moc nejede, ale to je tak všechno.

Fanoušci značky Subaru by nám neodpustili, kdybychom nezmínili Forester. Tohle SUV má tu výhodu, že je mimořádně schopné i mimo asfalt, ale logicky to není drsný off-road, takže s nějakým skákáním přes závěje a kameny nepočítejte. Poslední generace už také trochu vyměkla, například atmosférický dvoulitr nemá k manuálu standardně redukci, ale pořád je to díky permanentní čtyřkolce velice funkční auto i ve špatných podmínkách. Reálně se hodí více na okresky nižšího řádu někam do hor než na dlouhé dálniční přesuny. Přece jen nemá tak drtivou dynamiku, to byste si museli koupit oturbené XT, které jede jako z praku, ale také žere dvanáct litrů na 100 km.

Jakkoli se kvalita dieselu zlepšila, z dlouhodobého hlediska bychom stejně asi raději doporučili benzín. Nechte ale ležet přestavby na LPG, se kterými si moderní boxery dlouhodobě moc nerozuměly. Kvůli takové drobnosti, jako se seřízení ventilových vůlí se totiž musí vyjmout motor. A to je spousta práce. Automat CVT bývá s rozumným nájezdem ještě v dobrém stavu, ale s nájezdem za 150 000 km už se mějte na pozoru. Forester je hlavně dělník a překvapuje solidní výbavou většiny kusů. A také je z něj dobře vidět a snadno se s ním manévruje. Je to volba spíše pro nadšence, ale kdo nepotřebuje závodit na dálnici v levém pruhu, bude s benzínovým Foresterem naprosto spokojený.