Šest situací, na které si v zimě musíte dávat velký pozor

Pro někoho mohou být nadcházející řádky naprostou samozřejmostí, jinému mohou zachránit auto. V kurzech defenzivní jízdy, které pořádám čím dál častěji, se setkávám s vyježděnými řidiči, ale i s těmi, co sice řidičák nějakou dobu už mají, ale o řízení jako takovém toho moc neví. A vždy přijde řeč na zrádné situace, které jsou nebezpečnější, než vypadají...

Mlha sama o sobě umí nám řidičům pěkně znepříjemnit život, ale mrznoucí mlha, to je něco, co může vytrestat i profesionála.

Mlha vzniká tak, že teplota vzduchu klesne pod teplotu rosného bodu. Když venku panují teploty víc než pět stupňů nad nulou, nemusíte si s namrzající mlhou dělat hlavu a raději se soustřeďte na správné používání mlhovek. Pokud se však teploty blíží nule, nebo dokonce mrzne, může se stát, že dostanete smyk, ani nevíte jak. Policisté pak do zprávy o dopravní nehodě zapíšou, že řidič „nepřizpůsobil rychlost vozidla stavu a povaze vozovky“.

Nebezpečí mrznoucí mlhy je v tom, že drobné ledové krystalky pokryjí silnici během okamžiku a udělají z ní kluziště. Spousta řidičů, kteří třeba na sněhu jezdí extrémně pomalu, má pocit, že když je silnice „jen“ mokrá, že to pneumatiky jejich auta v pohodě zvládnou.

Když je tedy mlha a teploty jsou kolem nuly, nebo dokonce pod nulou, zbystřete a v bezpečné chvíli (když za vámi nikdo není) zpomalte a vyzkoušejte přilnavost pneumatik.

Je podobně zrádný jako mrznoucí mlha, nebezpečnější je o to víc, že je v noci absolutně neviditelný. Takzvaný černý led vzniká tak, že se na povrchu promrzlé silnice vytvoří tenká vrstva vody, která následně zmrzne. „Typicky se vytváří, když je přes den teplota nad nulou, ale večer spadne pod bod mrazu,“ říká k tomu Libor Budina z Autoklubu ČR. „Když je na silnici vlhkost způsobená například deštěm, drobným mrholením nebo vysrážením mlhy, vzniká tenká, ale extrémně kluzká vrstva, která v noci není téměř vidět.“

Černý led se jen těžko odlišuje od mokré silnice, ale vodítkem vám může být (vedle palubního teploměru) poměrně jednoduchý trik, který zkušení řidiči znají, ale nikdy ho nezapomenu při kurzech defenzivní jízdy zmínit. Když je silnice mokrá, stříkají od kol auta jedoucího před vámi kapičky vody. Když mrzne, nestříká samozřejmě nic.

Když už se na černý led dostanete, je nejlepším řešením vyšlápnout spojku (rozpojíte tak kola), lehce brzdit a případný smyk vyrovnávat lehkým kontrováním na volantu. Na pozoru se každopádně mějte vždy, když vám zmíněný palubní teploměr ukáže, že venku je pod nulou.

Dalším velkým strašákem dní, kdy panuje počasí jako nyní, jsou „místa ve stínu“. Modrá obloha, sluníčko a z ničeho nic přijde namrzlá zatáčka a vy máte plné ruce práce. Nejčastěji se objevují ráno nebo dopoledne, kdy sluníčko vysuší a ohřeje silnice, ale místa, kam se zatím nedostalo, umí být zrádná.

„Máme jedno místo hned vedle naší vesnice, kdy otevřená silnice přechází do úvozu a jsou tam dvě zatáčky. V zimě je tady nehoda snad každý týden,“ napsal nám Tomáš Smrž, jeden ze čtenářů Garáže. „Všude svítí sluníčko, ale tady ne. Jak je to v tom úvozu, tak to tam prostě klouže.“ Nemohl to popsat výstižněji.

Problémy nastávají hlavně tam, kde je silnice takzvaně utopená nebo ji lemuje neprostupné křoví. Zimní nízko položené sluníčko se zde na asfalt nedostane. „Ve stinném údolí nebo při jízdě podél vody si na to každý dá podvědomě pozor, ale přesně na takových místech může nastat problém,“ souhlasí Budina. A dodává, že přesně na podobné situace se upozorňuje i v řidičských kurzech, které Autoklub zaštiťuje.

Řešení? Nejlepší je předvídat a do podobné situace se vůbec nedostat. Když už smyk dostanete, opět platí, že základem je vyšlápnout spojku a pokusit se citlivě zpomalit.

Spousta řidičů vůbec netuší, co znamenají patníky (směrové sloupky) u silnice, které mají místo oranžových odrazky modré. Silničáři jimi přitom osazují místa, kde se často tvoří sněhové jazyky nebo kam stéká voda z polí či lesů. „Místa, kde jsou značky umístěny, navrhují a určují silničáři, případně si je navrhnou samy obce s rozšířenou působností. Tedy lidé, kteří problematické úseky dobře znají,“ říká k tomu Budina.

Zkušený řidič podobná místa sám pozná, když je na silnici vjezd z pole či z lesa, tak automaticky předpokládá, že na silnici může být extrémně kluzká vrstva bláta, nebo že tam může téct voda, která v teplotách, jaké právě panují, může udělat lokální námrazu.

Výhody modrých patníků ale ocení každý řidič bez ohledu na svoje schopnosti hlavně v noci.

Modré sloupky či odrazky naleznete i na mostech nebo silničních nadjezdech, kde je riziko ledovky podstatně větší. „Modré odrazky označují přesně ty úseky, kde vás může zaskočit námraza – stinné zatáčky, mostky přes potok nebo hráze rybníků,“ vysvětluje Budina. „Na dálnicích nebo silnicích první třídy se pak čím dál častěji používají modré odrazky nalepené přímo na silnici, kde podobně jako bílé odrazky lemují vytyčené jízdní pruhy.“

Námraza na mostech vzniká kombinací studeného větru a rychlejšího promrzání stavební konstrukce. Běžná silnice o poznání lépe udržuje teplotu, ale betonové nebo železné mostní konstrukce rychle promrznou a v případě deště, mlhy nebo jen zvýšené vlhkosti se na nich rychle udělá ledovka.

A nakonec ještě jedno nebezpečné místo, o kterém se ale moc nemluví. Jsou jím železniční přejezdy! Tam se totiž při sněhu a mrazu nesolí, silničáři nemohou na jejich ošetření použít ani štěrk, obojí by mohlo poškodit zabezpečovací zařízení i samotnou trať.

Řidič by měl tedy počítat s tím, že to na samotném železničním přejezdu a v jeho blízkém okolí může klouzat. Drážní inspekce každý rok vydává prohlášení, v němž na to upozorňuje a varuje obzvlášť ty řidiče, kteří ignorují dopravní předpisy a na železničních přejezdech předjíždějí auta, která před ním z preventivních důvodů zpomalila.