Hlavní obsah

Pět skvělých prototypů, které automobilky měly vyrábět!

Foto: BMW

850 CSi měla motor odvozený od McLarenu F1. Jenže M8 měl pohánět téměř totožný motor, jen s nižším výkonem

Dejme tomu, že se občas konstruktéři a designéři dané automobilky po obědě sejdou a někdo najednou řekne: „Hele, chlapi… A co kdybychom udělali tohle?!“ Kolegové souhlasí a dají lidově řečeno hlavy dohromady. Může jít o vyráběný model, o kterém vědí, že se v něm ještě něco málo potenciálu skrývá. Nebo si řeknou, že by byl prima nápad použít DNA jejich ikonického sporťáku a využít ji k vývoji jeho praktičtější, avšak stejně vzrušující varianty, anebo zkrátka chtějí přijít s něčím, co by dost možná mohlo předběhnout svoji dobu.

Článek

Problém je, že i přes skvělou ideu, která by se v showroomech skvěle vyjímala, se zkrátka ne vždy úplně zadaří. A přitom jde mnohdy o vozy, které postoupily z fáze zvané „show car“ do fáze plně funkčního automobilu, proto se nazývají prototypy, nikoliv koncepty. Zde je pět nejlepších z těch, které neměly daleko do sériové výroby, ale automobilky z jejich výroby nakonec vycouvaly.

1. BMW M3 E46 Touring

Kdo měl tu možnost se v M3 E46 svézt alespoň na sedadle spolujezdce, může potvrdit, že k dokonalosti autu chybělo jen málo. Precizní převodovka, řezavý a potentní motor, ideální rozměry a pohon té správné nápravy. Jen jste do ní kvůli místu pro nohy na zadních sedačkách neposadili děti starší 13 let a psa…

Kdyby se prototyp M3 E46 Touring dostal opravdu do výroby, tak by tento dost možná jediný nedostatek poslední em-trojky (málokdo to tehdy tušil) s atmosférickým šestiválcem vyřešil. BMW nakonec od této skvělé myšlenky dalo ruce pryč a přenechalo tento pomyslný kus koláče rivalům v podobě Audi RS a Mercedes AMG.

2. BMW M8

Pokud výše uvedené odstavce dokázaly skalní příznivce modrobílé vrtule dopálit, tak teď budou vytočení doběla. Představte si, dámy a pánové, že Bavoři světu odepřeli nejen M3 E46 „kombi“, ale i skvostnou „první“ generaci typu M8. A přitom modely jako X6 M nebo 2 Active Tourer dostaly zelenou – ačkoliv druhý jmenovaný model už „odpojili od přístrojů“. Pokud jsme se náhodou dotkli majitelů X6 M, doporučili bychom jim svézt se v M5.

Je známá věc, že 850 CSi generace E31 poháněl motor odvozený od jednotky v epickém McLarenu F1. BMW M8 E31 měl pohánět prakticky ten samý motor, jen s o něco nižším výkonem – dnes by nepochybně šlo o velmi ceněnou klasiku.

3. Porsche 989

BMW už raději nechme na pokoji, přece jenom nám dalo také několik skvělých vozů. Tu a tam však lidově řečeno „vyměklo“ i Porsche – typickým příkladem budiž typ 989, duchovní předchůdce dnešní Panamery. Myšlenka „vezměme 911 za oba konce, chvíli tahejme a přidejme jeden pár dveří“ totiž vývojový tým ve Stuttgartu napadla více než dvě dekády předtím, než vůbec samotná Panamera poprvé sjela z výrobní linky v roce 2009.

V osmdesátých letech totiž Porsche zamýšlelo nahradit 911 typem 928 – výsledek už dnes známe, a jelikož se to nepodařilo a 911 přežila dodnes, musela jít k ledu i 989, neboť částečně technicky vycházela z tehdejší 928. I tak to mohli zkusit, rozhodně vypadala elegantněji než první (a poněkud baculatá) verze Panamery.

4. TVR Speed 12

Automobilka TVR je známá poněkud svéráznými (čti šílenými) vozy – silné motory, nízká hmotnost a naprosté minimum, či dokonce absence jakýchkoliv elektronických pomocníků. Což o to, přišlo však auto, které bylo příliš šílené i na samotného vedoucího TVR, Petera Wheelera. Ten byl po testovací jízdě monstra o výkonu 800 koní s maximálkou přes 360 km/h tak vyděšen, že nařídil poslat projekt Speed 12 k ledu. To mu nikdy neodpustíme…

5. Jaguar C-X75

Klasický příklad, kdy vedení prostě dostalo strach z konkurence. Typ C-X75 nejenže dobře vypadal, on mohl i velmi slušně jezdit. Pohon zajišťovaly čtyři elektromotory v každém rohu auta, pro které vyráběly elektřinu dvě plynové turbíny – avšak mohly se podílet i na přímém pohonu vozu, navíc uměly spalovat jak naftu, tak biopaliva, LPG i CNG. Celkový výkon měl činit 780 koní a 1 600 Nm, dojezd přitom měl být skvělých 900 kilometrů, na superauto disponoval i slušnými emisemi – udávalo se přibližně 28 gramů na kilometr, reálně to však mělo být stále slušných 150 g/ km. Měl pokročilé hliníkové šasi inspirované vesmírným průmyslem.

V roce 2012 se však vedení Jaguaru rozhodlo, že pro vůz za milion liber není ta správná doba. Vývoj však pokračoval až do roku 2013 – tehdy plynové turbíny nahradil 1,6l čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem i kompresorem, tato verze pak měla údajně výkon až 900 koní. Tři prototypy byly prodány na dražbách, jeden putoval do muzea Jaguaru a poslední sloužil k předváděcím jízdám. Jeden z funkčních prototypů se také objevil v bondovce Spectre z roku 2015 – tento vůz však poháněla klasická V8 o výkonu 500 koní. Šušká se, že částečně se také Jaguar bál konkurence tehdy nadcházejících hypersportů od Ferrari, McLarenu a Porsche. Setsakramentská škoda.

Související témata:
Načítám