Pět nejvzácnějších Ferrari z aukce v americkém Monterey

Podívejte se na pět nejzajímavějších ferrari, které budou k mání na dražbě pořádané společností RM Sotheby’s.

Typ 166 MM Spider pamatuje ještě doby, kdy automobilka Ferrari byla stále nováček – v roce 1953 slavila teprve šesté narozeniny, už tehdy ale stavěli velmi působivé stroje. Druhá série soutěžního speciálu 166 MM vznikla v pouhých 13 exemplářích, přičemž pouhých 6 jich bylo vyrobeno karosárnou Vignale – a toto je jeden z těch šesti kusů.

Tento konkrétní kus má opravdu bohatou závodní historii, včetně účasti na slavném závodu na tisíc mil Mille Miglia v roce 1954. Kromě toho je v dokumentaci doložen historický význam auta, konkrétně v tzv. Bílé knize od Ferrari Classiche, stejně jako velká renovace v roce 2009, kterou prováděli v DK Engineering, což jsou specialisté pověření přímo automobilkou. Tento úžasný kus, který pohání jedinečný 2,0l atmosférický dvanáctiválec, má odhadovanou cenu 4 až 5 milionů dolarů, tedy 86,5 až 100,4 milionu Kč.

Rádi bychom čtenáře napínali až do konce, ale jedeme tu od nejstarších vozů, a tak si to nejvzácnější (a dost možná i nejdražší) auto odbydeme už jako druhé. SP u Ferrari označuje sportovní prototypy, a tak není překvapením, že tento kousek si zajel slavný vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans – konkrétně v roce 1962, a to rovnou za tovární tým Scuderia Ferrari.

Vozy Ferrari ze série SP jsou dnes velmi žádané a tento je o to lákavější, neboť i mezi takto vzácnými soukmenovci dokáže vyniknout – hlavním důvodem je motor, který je, jak napovídá název, 2,6l osmiválec, většina ostatních SP v té době používala menší šestiválce. Druhým zásadním faktem je, že šlo o předchůdce pozdější série P, tedy prototypů s motorem uprostřed spadajících do šedesátých a sedmdesátých let – jde tedy o jedno z úplně prvních Ferrari s motorem uprostřed.

Navíc jde o vzácný kousek od karosárny Fantuzzi, který se odlišuje typickým špičatým nosem, kterému se často přezdívá „žraločí“. Typ 268 SP vznikl v pouhých šesti exemplářích, navíc jde o jediný ještě v původním stavu a od roku 1969 vystřídal pouze dva majitele, přičemž u toho posledního se „zdržel“ 29 let. Tento nejstarší dochovaný osmiválcový sportovní vůz Ferrari na světě se odhaduje na 8 až 10 milionů dolarů, tedy dechberoucích 173 až 216 milionů korun.

Typ 275 je mnohými považován za nejkrásnější Ferrari všech dob a při pohledu na ladné a jednoduché křivky je to pochopitelné. Tento kousek je v pořadí jedenáctý z pouhých dvanácti 275 GTB v závodní úpravě, které poháněl motor Tipo 213 ze závodního Ferrari 250 LM.

Vůz se účastnil Le Mans v letech 1967, 1968 a 1969, stal se vítězem své třídy v prvním jmenovaném roce, vítězství se dočkal i na závodě 1 000 km Spa a 500 km Imoly v roce 1969. V roce 2018 se dočkal renovace a čísla motoru a převodovky souhlasí, což je jedno z kritérií pro obdržení Červené knížky od Ferrari Classiche. Odhadovaná cena je kupodivu stejná jako u výše zmíněného sportovního prototypu 268, může tedy teoreticky přesáhnout i 200 milionů korun.

Uděláme teď menší skok v čase, konkrétně o patnáct let, a to k typu 512 BB, který, jak název napovídá, poháněl pětilitrový dvanáctiválec boxer, tedy s válci tzv. „na plocho“. Je navíc poslední a nejvytříbenější svého druhu – ve své době šlo o finální verzi typu BB, čili Berlinetta Boxer. Další Ferrari s plochým dvanáctiválcem už se nevyrábělo.

Opět je tu bohatá závodní historie – v roce 1981 jako nové bylo doručeno závodnímu týmu North American Racing Team, který s ním startoval ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans v letech 1981 a 1982, přičemž v pozdějším roce se podařilo zajet skvělé 9. místo celkově. V dalších letech se účastnilo seriálu Shell Historic Racing a jeho dosavadní majitel do něj v rámci renovace investoval 330 tisíc dolarů, tedy přes 7 milionů korun. Celková cena? Odhadem v rozmezí 3 až 3,5 milionu dolarů, tedy 65 až 75,6 milionu korun.

Dosud jsme tu měli samé závoďáky nebo auta upravená na závody, tak si dáme na závěr alespoň jednu „silničku“, kterou není nic obyčejnějšího než Ferrari Superamerica. Vzhledově bude jistě většině z vás povědomé – jasně, je to 550 Maranello, jen ve své finální interpretaci, o to je však žádanější.

Proč? Tak zaprvé po verzi 550 Maranello přišla evoluce v podobě 575M Maranello s motorem zvětšeným z 5,5 l na 5,75 l. No a Superamerica je jednou ze speciálních variant této „evoluční“ verze. Tehdejší recenze byly velmi slušné – už původní 550 byla britským motoristickým časopisem Evo zvolena jako vítěz ve velkém srovnávacím testu se svými největšími rivaly, Porsche GT3, Honda NSX-R a Pagani Zonda C12S.

Superamerica má potom specialitu ve formě střechy, která umí udělat „salto“ o 180 stupňů a složit se na zadní kapotáž. A v roce 2006 už přišel typ 599 GTB, který jste si mohli koupit výhradně s robotizovaným manuálem – ale 550, 575 a typ Superamerica jste si mohli objednat i s manuálem. Což je mimochodem ten případ a možná že i to je důvod, proč i přes relativně nízký věk má tento konkrétní kus hodnotu 625 až 700 tisíc dolarů, tedy 13,5 až 15 milionů korun.

Tak co, vybrali jste si svého favorita? Napište nám do diskuse, co říkáte na vozy i na částky, za které jsou k mání.