Jak si (ne)zničit automatickou převodovku? Tohle je pět nejčastějších chyb, kterými si ji dříve či později odrovnáte

Automatická převodovka po uživateli už z principu vlastně nic nechce. Od toho se také jmenuje automatická či samočinná. Ale někteří řidiči, zejména ti s malými zkušenostmi nebo pokud mají vžité špatné návyky, si mohou i automat poškodit nebo zničit špatným zacházením. Zde je pět nejčastějších způsobů, jak tak činí.

Asi nejběžnějším způsobem, jakým si lidé ničí své automaty, je vyřazování na neutrál za jízdy a následné opětovné řazení jízdního režimu. Ono hodně záleží na typu automatu, ale některé převodovky dokonce opětovné zařazení pro svou ochranu ani neumožní, dokud se například nesníží rychlost auta, případně se zcela nezastaví.

Princip automatu je v tom, že má řidič zařadit režim pro jízdu vpřed (nejčastěji označený jako D), a prostě pak do ukončení jízdy na převodovku dále nesahat. Někteří argumentují, že se jízdou na neutrál šetří palivo, ale některé moderní automaty dokonce samy po ubrání plynu ve vhodné příležitosti jako by vyřadí a nechají auto plachtit. Nejhorší je pak pokusit se zařadit do otáček motoru, to převodovka dostane pořádnou ránu.

Analogicky tak nemá moc smysl vyřazovat na neutrál třeba ani při stání na semaforu. V případě stojícího auta se sice převodovce nijak neublíží, ale často se lidem stane, že zapomenou, šlápnou na plyn, auto se na neutrál pochopitelně nerozjede… a pak si řidič svou chybu uvědomí a rychle do zvýšených otáček motoru zařadí D. To je opět pro převodovku pořádná rána.

Naopak u některých robotizovaných převodovek (a dvouspojek) by při delším stání mohlo mít smysl na neutrál vyřadit. Nebo aspoň myslete na to, abyste při stání na místě měli dostatečně sešlápnutou brzdu, aby si auto nemyslelo, že se chcete rozjíždět. Za všeho nejhorší je pak nechat zařazenou rychlost (režim D nebo zpátečka R) a nechat auto stát na ruční/parkovací brzdě.

Při parkování využívejte parkovací brzdu. U automatické převodovky je poloha P malá západka, která zapadne do ozubeného soukolí, aby ji zastavila. A asi lze odvodit, že západka velikosti tužky není k tomu, aby držela v kopci skoro dvoutunové auto.

Podobně je krajně riskantní pokusit se zařadit polohu P v momentě, kdy auto ještě jede. Moderní, elektronikou řízené automaty to zpravidla ani neumožňují, ale starší typy převodovek klidně dovolí vrazit tam P za jízdy… a to se jen ozve obrovský rachot. A vás pak čeká oprava převodovky, která nebude nic levného.

Tohle není ani tak jízdní, jako spíše uživatelský a servisní problém. Z principu fungování potřebuje převodovka olej a ten logicky postupem času degraduje. Bohužel plno výrobců ani výměnu oleje v převodovce nepředepisuje v servisním plánu. Náplň označují jako doživotní, což je svým způsobem pravda. Po 180 000 km jsou pak automaty bez vyměněného oleje na konci života. Přitom mají potenciál najezdit toho několikanásobně víc.

Záleží na typu skříně, ale olej je dobré měnit už po 60 000 km (typicky dvouspojkové převodovky 6DSG koncernu VW, Powershift od Fordu nebo třeba starší měničový automat od Aisinu ve fabiích). Některé převodovky chtějí výměnu oleje klidně ještě dříve, už po 40 000 km. U jiných zase výrobci doporučují výměnu v intervalu 90 až 120 000 km.

Právě neměněný olej bývá velkým úskalím kupovaných ojetin s automatem, hlavně těch luxusních s vyššími výkony a točivými momenty. Zjistěte si, jaký je servisní plán kupovaného auta. A pokud výrobce neuvádí interval pro výměnu oleje v automatu, mějte se na pozoru. Je dost dobře možné, že ho nikdy nikdo neměnil. Pokud má auto najeto do 100 000 km, ještě by to nemusela být katastrofa a bude stačit olej vyměnit. Cokoli s nájezdem přes 150 000 km na původní náplň oleje je už ale značné riziko. Nová převodovka například pro starší BMW nebo mercedesy pak stojí klidně čtvrt milionu.

Automat si snadno zničíte i tím, že se budete snažit auto roztáhnout, pokud nestartuje. Přitom principiálně to ani nelze udělat, zejména u převodovky s hydrodynamickým měničem či u CVT. Moderní auta, u kterých převodovku řídí elektronika, potřebují proud, aby vůbec s převodovkou něco pohnulo, takže jste stejně namydlení.

Pokud je potřeba auto vyprostit (z bláta, sněhu, příkopu nebo garáže), je nutné zajistit, aby byla převodovka v neutrálu, tedy odpojená od motoru. A aby motor pokud možno běžel. Běžící motor totiž čerpá olej a převodovka se pak maže, i na neutrál. V opačném případě hrozí zničení převodovky. Pohnout autem krokem o pár metrů na dvorku v neutrálu nevadí, ale pokud nemusíte, nedělejte to. V návodu k obsluze bude uvedeno, zda a jak se smí vůz táhnout. Až na naprosté výjimky se ale nepojízdné auto s automatem doporučuje nevléct.

V případě vybité baterie navíc budete mít problém. Zatímco některé převodovky (hlavně u vozidel pro americký trh) mají mechanickou pojistku, kterou jdou i bez proudu odpojit do neutrálu, elektronické moderní převodovky často nic takového nemají, případně ne snadno dostupného z kabiny. Každopádně se nesnažte autem pohnout, pokud zůstala převodovka zaseklá v poloze P.

No dobře, tohle není vyloženě o ničení převodovky, ale spíše o nepochopení její funkce. Obvyklá stížnost některých řidičů je, že jim převodovka nepodřazuje nebo neumožňuje rychlejší akceleraci. Oni se na to ale prostě bojí šlápnout. Kvůli všem těm emisním normám a orientaci na co nejnižší spotřebu se automat snaží držet otáčky motoru nízko, a tedy řadí co nejvyšší převodový stupeň, samozřejmě s ohledem na zatížení.

Pokud je potřeba ostřejší akcelerace, například při předjíždění, je potřeba převodovce vydat pokyn (jinak bude akcelerovat na vyšší stupeň, právě s ohledem na spotřebu). A ten dostane nejlépe tak, že sešlápnete pedál plynu rychle a úplně nadoraz. Většina automatů má na pedálu plynu speciální doraz, kterému se říká kick-down. Ten dříve fungoval čistě mechanicky, dnes je jeho funkce spíše elektronická. Prostě chcete-li co nejvyšší možný výkon a rychlost, je potřeba na to pořádně šlápnout, aby převodovka věděla, že chcete plně akcelerovat. Moderní auta pochopí podle rychlého pohybu pedálem plynu, že chcete prudce akcelerovat.

Také využívejte funkce, které vaše převodovka umožňuje, ať už je to třeba sportovní režim s možností manuálního a rychlejšího řazení, pohotovějšími reakcemi a ochotou vytáčet více motor, případně naopak speciální zimní režim, který omezuje výkon na velmi kluzkém povrchu, a snižuje tak riziko ztráty trakce. Některé automatické převodovky mají také funkce pro tažení přívěsu, jízdu v terénu a podobně.