4 základní věci, které se naučíte v řidičských kurzech

Pokud máte v kapse závodní licenci nebo třeba umíte driftovat a na okruhu jste minimálně jednou měsíčně, případně se řízením živíte, pak asi dál nečtěte. Jestli však patříte mezi řidiče, kteří najezdí jen pár tisíc kilometrů ročně a každá jízda je pro ně trochu stres a trochu dobrodružství s nejistým výsledkem, nebo jste za volantem úplní nováčci, případně zase patříte mezi seniory, je tento článek přesně pro vás!

Shrnuje čtyři základní věci, kterým se věnují instruktoři ve všech kurzech bezpečné jízdy. Naučí vás v nich, jak správně reagovat na smyk, jak se zachovat při aquaplaningu i to, jak správně brzdit. „V dnešní době moderních aut se mnoho řidičů slepě spoléhá na technologie, ale základní věci fungují pořád stejně bez ohledu na to, jestli máte úplně nové nebo patnáctileté auto,“ vysvětluje Karel Loprais, šestinásobný vítěz Rallye Dakar v kategorii kamionů a tvář kurzů bezpečné jízdy Jedu s dobou, který je určený seniorům a je zdarma.

Je až s podivem, kolik lidí neumí pořádně brzdit. Moderní auta mají takzvaný brzdový asistent, který při prudkém sešlápnutí brzdového pedálu umí zařídit stoprocentní brzdný tlak, ale někteří řidiči dělají tu chybu, že následně tlak na brzdě povolí. „V kurzech Jedu s dobou se s tím setkáváme poměrně často,“ říká Karel Loprais. „Stejně jako s tím, že se někteří řidiči leknou funkce ABS, kdy jim brzdový pedál začne vibrovat pod chodidlem, oni se vyděsí a tlak na brzdu povolí.“

Krizové brzdění zkrátka znamená, že na brzdový pedál nestačí jen tlačit, ale je zapotřebí na brzdu vyvinout maximální tlak. Jen tak nejvíce zkrátíte brzdnou dráhu a vyhnete se nehodě nebo alespoň zmírníte její následky. Základní poučka pak praví, že krizové brzdění je ve všech situacích, kdy hrozí kolize, vždy důležitější než vyhýbání. Vyhnutí vám nemusí vyjít, ale snížením rychlosti chráníte zdraví a životy. Navíc auta s ABS a stabilizačním systémem si už umí poradit i s tím, když brzdíte naplno a ještě se vyhýbáte.

Základem je správně sedět za volantem a nebojte se na brzdu opravdu dupnout. Nikdy pak nesmíte podlehnout odporu brzdového pedálu a vibracím systému ABS, zkrátka nesmíte pedál povolit! Současně musí být sešlápnutý pedál spojky, aby nedošlo ke zhasnutí motoru.

U aut s motorem vpředu a s pohonem předních kol patří nedotáčivý smyk k častějším strašákům než smyk přetáčivý. Jednoduše řečeno, přijedete rychle do zatáčky, otočíte volantem, ale přední pneumatiky nemají potřebnou přilnavost a auto míří „po čumáku“ rovnou do svodidel nebo do příkopu. „Řešení nedotáčivosti je pro řidiče jednodušší ve srovnání s přetáčivostí a následky nezvládnutí jsou méně nebezpečné, neboť vozidlo bourá přední částí a posádku lépe chrání spolu s pásy, opěrkou hlavy a airbagy,“ vysvětluje Karel Loprais a dodává: „I proto výrobci vozidel chtějí, aby se vozidlo při vzniku smyku chovalo nedotáčivě k zaručení vyšší bezpečnosti.“

Řešením kupodivu není přidat plyn, jak jste možná mohli někde mylně slyšet společně s okřídleným: „Ta přední kola vás z toho vytáhnou,“ ale plyn naopak ubrat. Když máte čas a prostor, doporučuje se volant zároveň trochu narovnat, čímž se přední pneumatiky takzvaně chytnou. Špatně není ani šlápnutí na brzdu, tedy když má vaše auto ABS.

Pokud vozidlo nezvládnete, je krizové brzdění před nárazem do překážky mimo vozovku důležité i s vozidlem bez systému ABS. Čím menší rychlost, tím menší jsou i následky případné dopravní nehody.

Znají ho všichni, kteří jezdili se staršími vozy s pohonem zadních kol a bez elektronické stabilizace. Může ho vyvolat prudší vyhýbací manévr ve vyšších rychlostech nebo ubrání plynu v zatáčce (platí pro všechny vozy bez ohledu na poháněnou nápravu), případně přidání plynu u auta s pohonem zadních kol. A může se to stát i na ojetých nebo špatně nafoukaných pneumatikách na zadní nápravě. „Projevem přetáčivého smyku je ztráta přilnavosti pneumatik zadní nápravy a následně vybočení zadní části vozidla. Vzhledem k pravděpodobnému nárazu bokem vozidla, který poskytuje horší deformační zónu, a také k chybějící ochraně bezpečnostními pásy a opěrky hlavy při bočním nárazu i výrazně složitější možnosti řešení od řidiče, je tento smyk daleko nebezpečnější než smyk nedotáčivý,“ varuje Karel Loprais.

Přetáčivý smyk si žádá rychlou reakci na volantu, kdy točíte takzvaně kontra, tedy proti směru zatáčky. Zároveň s tím vyšlápnete spojku. Zásadní věcí je nekompromisní práce s  volantem, to je osmdesát procent řešení smyku. Vaše oči a přední kola musí neustále mířit tam, kam chcete jet. Při velké rychlosti nebo nezvládání smyku, se nebojte využít krizového brzdění, abyste snížili rychlost vozidla a minimalizovali následky nehody.

A pozor, platí, že na zadní nápravě byste měli vždy mít pneumatiky s hlubším vzorkem než na přední nápravě.

Kombinace rychlé jízdy, vody na silnici a opotřebených pneumatik spolehlivě vyvolá jev zvaný aquaplaning. Pneumatiky nestačí odvádět vodu a auto se stane neovladatelné, začne takzvaně plavat. „Je to věc, která vyděsí i zkušenějšího řidiče, přitom je jednoduché aquaplaningu předejít a stejně snadno se dá i vyřešit,“ mentoruje Karel Loprais. „Stačí prostě v dešti zpomalit a počítat s tím, že zejména v pravém pruhu na dálnici mohou být vyjeté koleje, kde se voda samozřejmě víc drží.“

Řešení je pak je jedno a velmi účinné. Vyšlápnete spojku a uberete plyn! Volant držíte pořád rovně a pevně, v žádném případě nebrzděte. Spojku pouštíte až v okamžiku, když jsou pneumatiky opět v plném kontaktu s vozovkou, ideálně i lehce přidejte plyn, ať se kola takzvaně nekousnou.

Vyhláška sice říká, že minimální výše dezénu pneumatiky je 1,6 mm, ale všichni instruktoři doporučují gumy měnit, když už má vzorek méně než tři milimetry, u zimních pneumatik dokonce 4 mm.

Na stránkách kurzů Jedu s dobou se můžete registrovat do posledních termínů, ještě jsou volná místa v Hradci Králové, ve Vysokém Mýtě, v Mostě, v Sosnové u České Lípy a v Ostravě.