Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poválečná éra byla nejen v tuzemském automobilovém průmyslu hodně turbulentní. Nové poměry centrálního plánování rušily mnohé zajímavé projekty, konkrétně v automobilovém průmyslu to znamenalo i značné omezení nabídky. Vládní nařízení znamenala rozsáhlou reorganizaci výroby, která přísně rozdělovala produkci mezi jednotlivé podniky.
To zasáhlo všechny československé výrobce. Značka Škoda se tak v domovské Mladé Boleslavi měla zaměřit jen na výrobu osobních automobilů, zatímco náklaďáky a autobusy této značky se měly vyrábět v jiných závodech. Konkrétně nákladní vůz Škoda 706 R se po válce začal vyrábět v Letňanech, původně leteckém závodě Avie, kde jej v roce 1947 doplnil i odvozený autobus Škoda 706 RO („rekonstruovaný omnibus“).
Šlo o 10 660 mm dlouhý stroj, který se stal prvním československým sériově vyráběným autobusem s tehdy moderní trambusovou bezkapotovou karoserií. Technický základ se shodoval s nákladním 706 R, rám podvozku byl ale snížen a prodloužen.
Na bázi nákladního modelu 706 R vznikaly různé verze autobusů a nakláďáků.
Pohon zajišťoval vodou chlazený vznětový řadový šestiválec o objemu 11,8 litru s výkonem 99 kW. Jeho síla byla přenášena na zadní kola, a to prostřednictvím mechanické převodovky s pěti stupni.
Autobus se vyráběl v několika provedeních přizpůsobených různým úkolům. Verze pro městský provoz měla dvoje dvoukřídlé (později čtyřkřídlé) dveře, zatímco linkový bus měl jedny čtyřkřídlé, později dvoukřídlé dveře, nebo zahrádku na střeše. Deriváty se lišily i koncepcí interiéru s příčně orientovanými sedadly i podélnými lavicemi.
Škoda 706 RO sloužila hlavně v československém prostředí - v Praze, Brně či dalších městech, vyvážena byla ale i do zahraničí. Konkrétně bus jezdil v NDR, Turecku, Sýrii, ale i Bolívii nebo Číně. Celkem bylo mezi lety 1947 až 1958 vyrobeno přes 13 000 kusů tohoto stroje. Nejprve vznikaly ve zmíněných Letňanech, v roce 1951 se produkce přesunula do závodů v Rýnovicích a Mnichově Hradišti, pobočných závodů AZNP, z nichž se později stal LIAZ.
Škoda 706 RO byl bus vyráběný mezi lety 1947 až 1958, šlo o předchůdce dnes slavnějšího 706 RTO.
V druhé polovině padesátých let tak vydláždil cestu krásné Škodě 706 RTO, která model 706 RO postupně nahradila. Vůbec se tak ale nemuselo stát, protože jeden čas se dokonce mluvilo o reorganizaci produkce napříč celým východním blokem v rámci tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).
V padesátých letech tak hrozilo, že v Československu výroba autobusů postupně zanikne. V rámci zemí RVHP se právě na produkci busů měly zaměřit výhradně Sovětský svaz a Maďarsko, tamější výrobci následně měli své produkty vyvážet do celé východní Evropy.
Naštěstí však u nás tehdy pořád pracovali nadšenci, kteří s takovými plány nesouhlasili a nebáli se proti tomu protestovat. V roce 1955 tak vznikl prototyp Škoda 706 RO-ROH, který postavili pracovníci karosárny Karosa ve Vysokém Mýtě. Přídomek ROH pak odkazuje na to, že projekt zafinancovali aktivisté Revolučního odborového hnutí (ROH), kteří autorům darovali i symbolický honorář.
Prototyp postavený skupinou konstruktérů vedených Josefem Beranem byl na svou dobu velice moderně pojatým strojem, povedené tvary předběhly dobu, už v sobě měly ledacos z elegance blížících se šedesátých let.
Tenhle truc se přitom ukázal jako nadmíru úspěšný. Ne že by se dostal do sériové výroby, ale pomohl zastavit plány na reorganizaci výroby busů na úrovni východoevropského bloku. V následujících letech byly tyto myšlenky opuštěny a výroba autobusů v různých zemích východní Evropy pokračovala. V Československu to potom znamenalo postupný přechod od busů značky Škoda ke značce Karosa.