Osmdesátky v Tuzexu byly na západní auta bohaté. Pořídit jste mohli třeba první nafťák v Československu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tuzex, to byla v době socialismu síť obchodů, kde se dalo pořídit zahraniční zboží, hlavně to ze Západu, které v klasických obchodech tehdy nebylo k dispozici. Mezi toto jinde nedostatkové zboží se řadila kosmetika nebo oblečení (třeba džíny), případně spotřební elektronika. V Tuzexu se ale prodávaly i automobily.

Právě auta dostupná jen v Tuzexu byla taková, o nichž běžní zákazníci mohli v řadě případů jen snít. I kvůli nízkému počtu dovezených kusů byla vozidla z Tuzexu drahá, a tak si je mohli dovolit často jen umělci, sportovci nebo tehdejší bohatá vrstva obyvatel jako řezníci, zelináři nebo taxikáři. Výhodou však bylo to, že nebyly žádné pořadníky na auta jako v běžném prodeji, a tak se s čerstvě zakoupeným vozem dalo ihned odjet.

Nejvíce se nabídka tuzexových aut rozrostla v osmdesátých letech. Vybrali jsme ty nejzajímavější kousky, které se v Tuzexu tehdy prodávaly.

Na začátku osmdesátých let stál na vrcholu nabídky Tuzexu model Volvo 244 GL. Šlo o robustní, prostorný sedan ze Švédska, poháněný čtyřválcem o objemu 2,1 litru naladěným na 79 kW. Zajímavostí na tehdejším československém trhu byl fakt, že všechny v Tuzexu dodávané kusy byly vybaveny klimatizací.

Vůz s délkou 4,9 metru byl dovážen jen po desítkách kusů, kvůli čemuž se prodával jen v některých pobočkách Tuzexu, konkrétně v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích.

V druhé polovině osmdesátých let pak do Tuzexu dorazil o něco menší model Volvo 360, 4,4 metru dlouhý čtyřdveřový vůz se stupňovitou zádí. Ten se nevyráběl přímo ve Švédsku, ale v Nizozemí, v závodě Born, který Volvo převzalo od automobilky DAF.

Pohon měl na starosti dvoulitrový čtyřválec o výkonu 75 kW spárovaný s pětistupňovým manuálem, uloženým v bloku s rozvodovkou u poháněné zadní nápravy. První stovka aut do Tuzexu dorazila v roce 1985, další vozy následovaly až do roku 1990, byť v posledních letech byl automobil dostupný už jen na individuální žádost.

Podobnou exotikou jako vozy značky Volvo byla také Toyota Corolla, která byla v Tuzexu dostupná na objednání od roku 1989. Konkrétně šlo o šestou generaci Corolly v provedení sedan s pětimístnou kabinou. Později k nám dorazil rovněž liftback s výklopnými pátými dveřmi.

Pohon zajišťoval motor o objemu 1,3 litru naladěný na 55 kW a spárovaný s pětistupňovým manuálem.

Hodně oblíbený a prodávaný automobil z Tuzexu byl Fiat Uno. Dle dobových statistik se k nám před listopadem 1989 dostalo na 4 500 kusů tohoto malého hatchbacku, který na trh vstupoval jako náhrada za Fiat 127.

První vozy k nám dorazily už v roce 1984, jen rok po světové premiéře. Zprvu byly poháněny čtyřválcem o objemu 0,9 litru, který byl naladěný na 33 kW. Později však byl k dispozici nový benzinový litr s bezkontaktním elektronickým zapalováním, nadále naladěný na 33 kW, stejně jako atmosférická vznětová třináctistovka o výkonu 33 kW. V roce 1989 pak následoval taktéž litr, ovšem už s výkonem 37 kW.

Důležitým milníkem byl Peugeot 309, první osobní automobil se vznětovým motorem, který se ve větší míře prodával na československém trhu. Zároveň šlo o první model této značky nabízený v Československu. Prvních 350 aut do Tuzexu dorazilo v roce 1987.

Pohon zajišťoval vznětový čtyřválec o objemu 1,9 litru naladěný na 47 kW, který byl spárovaný s pětistupňovou, ručně řazenou převodovkou.

Peugeot 309 byl zajímavý i sám o sobě, a to nejen svým označením, které se vymykalo tehdejší nabídce. Vůz se totiž měl původně prodávat jako Talbot Arizona, jakmile ale koncern PSA rozhodl o ukončení fungování značky Talbot, byl připravovaný automobil přeznačen na Peugeot. Devítka v názvu pak měla naznačovat, že nejde o náhradu za 305, ale o doplnění nabídky.

Na začátku devadesátých let byl na českém trhu populární Opel Kadett, i díky tomu, že Opel patřil mezi první oficiální zastoupení zahraničních výrobců u nás. První kadetty k nám nicméně dorazily už před rokem 1989.

Konkrétně se v Tuzexu v roce 1987 prodával Kadett v podobě pětidveřového hatchbacku se čtyřválcem o objemu 1,3 litru a výkonu 55 kW.

Na československý trh nicméně v roce 1989 dorazil i sourozenec Kadettu, Daewoo Racer. Šlo o licenční verzi Kadettu sedan, auto s délkou 4,26 metru poháněné patnáctistovkou původem od automobilky Isuzu. Daewoo totiž tehdy bylo stejně jako Opel součástí amerického koncernu General Motors.

Daewoo se nicméně prodávalo v pobočkách Mototechny. Auto se k nám dostalo díky tomu, že Daewoo odkoupilo část československých pohledávek v Libyi a jako protihodnota byly dodávány právě sedany Racer.