Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sdružení mezi Příbramí a Pískem vybudovalo 32 kilometrů nové komunikace a dalších 16 kilometrů starších úseků opravilo. Firma se bude 25 let starat o její provoz, pak dálnici předá státu. Stát jí za to zaplatí 17,8 miliardy korun.
„Dostavba dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázala, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury funguje. V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
„Dálnice výrazně urychlí spojení středních a jižních Čech a uleví mnoha obcím v regionu od dopravní zátěže. I díky dokončení D4 zprovozníme v letošním roce rekordní počet 110 kilometrů nových dálnic,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Další projekty formou PPP budou následovat u poslední části dálnice D35 a železniční trati mezi Veleslavínem a pražským Letištěm Václava Havla, na které se vypíše soutěž, dodal Kupka.
U křižovatky Lety v okrese Písek vzniklo Středisko správy a údržby komunikace. V operačním středisku bude padesátičlenný tým společnosti Via Salis Operations dohlížet na provoz a bezpečnost na dálnici. Vycházet bude z informací a dat z kamer, čidel a senzorů rozmístěných po celé trase.
Na stavbě se během největší intenzity prací pohybovalo 1 600 pracovníků. Vzniklo 40 nových mostních konstrukcí, 20 z nich je pro migraci zvěře. Největší mostní stavbou je estakáda u obce Nerestce, která měří 420 metrů a vede přes silnici třetí třídy, polní cestu, údolí řeky Skalice a regionální železniční trať. Druhý nejdelší most s délkou 223 metrů je u Zalužan. Další most o sedmi polích za Milínem je dlouhý 157 metrů.
Při stavbě D4 firmy zrecyklovaly téměř 100 procent vyfrézovaného asfaltu, vzniklo 750 000 metrů čtverečních nových úseků vozovky. Vytěžily dva miliony metrů krychlových zeminy, která posloužila k pokrytí náspů. Ornici pak dostali zemědělci. Pro budování podkladových vrstev dálnice se použilo kamenivo především z lokálních zdrojů, aby se snížila zejména emisní zátěž kvůli dopravě na velké vzdálenosti.
Podél dálnice je vysetá speciální směs semen, která vytvářejí takzvané divoké louky, namísto tradiční monokulturní trávy. Ekologické aspekty se propisují i do technologií, jež zahrnují například využití fotovoltaických panelů v operačním centru.
Řidiči si budou moci odpočinout na dvou protilehlých odpočívkách u obce Krsice, kde bude zázemí včetně 246 parkovacích míst, veřejných toalet, čerpacích stanic a restaurací.
Plnou zodpovědnost za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice bude mít 25 let společnost Via Salis Operations. Stát zůstává majitelem infrastruktury a dálnici do své správy převezme v roce 2049. Stát by jí měl pravidelně hradit 17,8 miliardy Kč jako takzvanou platbu za dostupnost.