Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vedení města jedná také o větších úpravách systému ZPS, ani tam se však koaliční strany zatím neshodly.
Město podle dnes schváleného dokumentu využije odkladem získaný čas k jednání s městskými částmi o budoucím způsobu zvýhodnění elektromobilů. „Je totiž třeba si uvědomit, že na jednu stranu potřebné zvýhodnění nízkoemisních vozidel, které je tolik přínosné pro jejich rozvoj s příznivým dopadem na ekologii, má na druhou stranu negativní dopady do regulace parkování,“ uvádí důvodová zpráva k usnesení.
Původní termín konce letošního roku nadále platí pro konec takzvaných přenosných parkovacích oprávnění, která nejsou vázána na konkrétní registrační značku, a používají je například hotely a penziony pro svoje hosty. O tuto možnost od příštího roku přijdou.
Vedení města již delší dobu připravuje komplexní reformu systému ZPS, která zahrnuje například celoměstské parkovací karty pro návštěvníky, možnost pro rezidenty platit méně za menší oblast povoleného parkování nebo zvláštní povolení pro zásobování či pečovatele. Zatímco na těchto změnách se koaliční strany shodly, jednání se zasekla na otázce cen parkovného a dohoda zatím nevznikla.
Podobně se koalice Pirátů, Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a STAN zatím neshodla ani na otázkách zvýšení jízdného v MHD a zpoplatnění vjezdu automobilů na Malou Stranu a Smetanovo nábřeží.
Zóny placeného stání se v Praze v moderní podobě poprvé zavedly v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila v roce 1982. Následně se rozšířily a fungují především v širším centru a ve vlastním režimu také v Praze 13, 16 a 22. Na parkovném vybere město ročně kolem půl miliardy korun.