Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V inzerci jsme totiž objevili exemplář, který je čerstvě po generálce. Prodejce dokonce od kompletní renovace udává nájezd pouhých 22 kilometrů. Ale k tomuto autu se dostaneme až později, pojďme si nejprve stručně připomenout historii legendární škodovky.
Vývoj Škody 110 R, kupátka odvozeného od sedanu 100/110, začal v roce 1966 a první prototyp s interním označením Š 718 K v závodě v Kvasinách vznikl v březnu 1968.
Veřejnost se s novým modelem poprvé setkala 5. září 1970 na strojírenském veletrhu v Brně. S výškou 1 340 mm je „erko“ proti sedanu o 40 mm nižší, má jiný sklon čelního skla (které je i větší) a hlavně jen dvoje široké bezrámové dveře.
Kupé je zejména kvůli výztuhám sice těžší než výchozí sedan, ovšem o pouhých 40 kilogramů. Celkově je „erko“ velice lehké, váží jenom 880 kilogramů, přičemž většina hmotnosti (57 procent) připadá na zadní nápravu. Vzadu se samozřejmě nachází motor.
Vzadu umístěný čtyřválec o objemu 1 107 cm3 i díky dvojitému karburátoru nabízel dle německé normy DIN výkon 52 koní (38 kW) při 4 650 otáčkách. Točivý moment vrcholil na hodnotě 86 Nm - při 3 500 ot/min. Z dnešního pohledu jde o hodnoty úsměvné, ovšem na začátku sedmdesátých let se tohle auto v provozu, zvlášť v tom socialistickém, neztratilo.
„Erko“ se rozjelo nejvýše na 145 km/h a z klidu na stovku akcelerovalo za 19 sekund. Spotřeba paliva se pohybovala kolem 9 litrů, takže 35litrová nádrž stačila na zhruba 380 kilometrů. Motor byl spojen se čtyřstupňovou manuální převodovkou.
Pro Škodu 110 R jsou charakteristické kulaté přední světlomety, které zdědila po výchozím sedanu. Typická maska se ovšem v průběhu výroby měnila - v lednu 1973 příď dostala čtyři lampy namísto dosavadních dvou.
Zajímavostí také je, že ke konci životního cyklu už „erko“ nestálo na čtrnáctipalcových kolech, ale dostalo o palec menší s plastovými poklicemi. I tak se kdysi „vylepšovala“ sportovní kupé.
Elegantní kupé se v Kvasinách vyrábělo do roku 1980, celkem tam podle dostupných informací vzniklo 57 085 kusů. Z toho údajně přes 90 procent vyrobených vozů oficiálně zamířilo za hranice.
Začátkem sedmdesátých let mimochodem stálo „erko“ nejméně 78 tisíc korun (zhruba o 22 tisíc více, než kolik stála Škoda 100), což při průměrném platu 1 950 korun znamenalo 40 měsíců bez utracení jediné koruny.
A teď už pojďme k dochovanému exempláři, který nás zaujal v inzerci. Na prodej je na Slovensku u společnosti Slovak Finance. Jedná se o vůz z roku 1978, takže už má přední masku se čtyřmi světlomety. Minimálně na fotkách červené „erko“ po generálce vypadá opravdu jako nové, a to zvenku i uvnitř. Kvalitu provedení renovace však samozřejmě nemůžeme jen na základě snímků zcela posoudit.
Trochu horší je ale pohled na cenu. Prodejce totiž požaduje 49 900 eur, což je v přepočtu asi 1,25 milionu korun. A to na socialistickou škodovku opravdu není málo peněz. Na druhou stranu se zdá, že tohle „erko“ by mohlo být v podstatě novým autem. Ale i tak je to částka dost sebevědomá…