Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Takovým etalonem dopravní tragédie je v naší zemi určitě Praha. A ač si to odpovědné vedení hlavního města nemyslí, tak kdo po Praze jezdí, ví své. Kolony jsou zde na denním pořádku, což statisícům řidičů značně komplikuje jejich denní přesuny.
Prahou projedou denně statisíce aut. A ne vždy jedou, častěji poskakují v kolonách.
Čas od času se najdou tací, kteří kolony ať už kvůli spěchu nebo vlastní pohodlnosti předjedou odstavným pruhem, případně stále populárnějšími vyhrazenými pruhy pro MHD/IZS.
Ale nejde jen o Prahu nebo města všeobecně, leckdy se s (potenciálně nebezpečným) předjížděním odstavným pruhem můžete setkat třeba na dálnici nebo klidně na silnici pro motorová vozidla. Také nemusí jít nutně o kolony, ale kdekomu rupnou nervy a vezme to odstavným, když se kamiony předjíždějí šnečí rychlostí.
Cesta vyhrazeným jízdním pruhem je jistě lákává, ale pokud v něm nemáte co dělat, je to na pokutu.
Pochopitelně nejde o správný způsob jízdy, takže když vás v odstavném pruhu nebo vyhrazeném pruhu definovaném značkou načape policejní hlídka, máte šanci na postih.
Ne nikterak likvidační, ale srovnatelný s tím, když nezastavíte na STOP nebo vyhodíte nedopalek z okna auta. Řečí čísel se bavíme podle informací od Ministerstva dopravy o pokutě až 1 500 Kč, ovšem rovněž jde takový přestupek vyřešit domluvou.
Jestli přestupek poženete až do správního řízení a prohrajete, pak mluvíme o finančním postihu 2 000 až 5 000 Kč. Body za předjíždění odstavným nebo vyhrazeným pruhem nehrozí.
Jedna věc je tedy legislativa, která nepřipouští z lidského hlediska do určité míry pochopitelné výjimky typu „za půl kilometru odbočuji, fakt spěchám na letiště nebo jedu pro nemocné dítě do školky“. Druhou věcí je ovšem bezpečnost, protože v odstavném pruhu může skutečně být porouchané vozidlo (a u něj řidič) nebo třeba pracující silničář.