Hlavní obsah

Na českých čerpačkách se objevuje nové palivo. Má označení HVO 100 a prý je to budoucnost paliv, která by spalovákům mohla prodloužit život

Foto: ORLEN

Už jste na čerpací stanici narazili na stojan s označením HVO? V Česku jich v poslední době přibylo a jejich počet v budoucnosti ještě poroste. Pojďme si říct, co se za zkratkou HVO, někdy doplněnou o číslo 100 a přídomek diesel, skrývá.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Toto označení nese syntetické palivo, takzvaný hydrogenovaný rostlinný olej ve 100% čistotě. Vyrábí se čistě z obnovitelných zdrojů, nejčastěji z rostlinných olejů a odpadních produktů z potravinářského průmyslu a pohostinství, včetně upotřebeného kuchyňského oleje. Jde o alternativu ke klasické naftě ropného původu.

Proč přibývá čerpaček nabízejících HVO 100?

Palivo HVO v Evropě nabízí už více než 1 000 čerpacích stanic, v Česku ho aktuálně najdeme u 15 benzinek. Nově HVO 100 diesel začala prodávat také tuzemská největší síť čerpaček Orlen, která spustila pilotní prodej na stanici v Rokycanech.

Hlavním důvodem, proč přibývá stanic prodávajících HVO 100, je snaha o snížení emisí skleníkových plynů. Společnost Orlen Unipetrol, která provozuje síť čerpacích stanic Orlen v Česku, ostatně tvrdí, že HVO má potenciál snížit emise CO2 až o 90 % ve srovnání s běžnými fosilními palivy. Což bude v budoucnu naprosto zásadní, však už se nějakou dobu mluví o tom, že paliva z obnovitelných zdrojů by mohla spalovací motory svým způsobem zachránit, prodloužit jim život.

Skutečný celkový dopad na emise ovšem závisí na způsobu a zdrojích výroby tohoto paliva. Pokud je HVO vyrobeno z rostlinného oleje, který byl pěstován právě za účelem výroby paliva, započítávají se do finální emisní stopy veškeré činnosti související s jeho vznikem. Přesto lze proti fosilnímu palivu podle Orlen Unipetrol dosáhnout výrazné úspory emisí skleníkových plynů o 60 až 65 % (ekvivalentní CO2).

V případě využití použitých rostlinných olejů či tuků, jakožto odpadní hmoty, lze ale dosáhnout úspory emisí CO2 90 až 95 % v porovnání s palivem ropného původu.

Co je HVO 100 a co udělá s motorem?

Hydrogenovaný rostlinný olej se jako palivo může uplatnit v mnoha způsobech dopravy – kromě osobních a nákladních automobilů nebo autobusů se s ním počítá například i v dopravě železniční. Nás zajímá především využití v automobilech.

A v tomto případě má proti naftě ropného původu několik výhod, které souvisejí zejména s vyšším cetanovým číslem přes 70 jednotek. Cetanové číslo určuje kvalitu spalování nafty. Čím vyšší je, tím naftě po vstříknutí do válce trvá kratší dobu, než se odpaří a začne hořet. Právě vyšší cetanové číslo zaručuje vyšší výkon, účinnost a točivý moment motoru, hladší a tišší chod, zlepšuje studené starty, má pozitivní vliv na spotřebu a zajišťuje méně emisí při spalování. Běžná nafta ropného původu bez aditiv má cetanové číslo 51 jednotek.

HVO 100 také díky vysoké chemické čistotě chrání motory a filtry, má lepší nízkoteplotní vlastnosti a při jeho použití celkově dochází k nižší tvorbě usazenin. Zajímavé také je, že HVO nepodléhá biologickému rozkladu a je vhodné pro dlouhodobé skladování.

Můžu HVO 100 tankovat i já?

Zatímco v současnosti je palivo HVO 100 stále ještě okrajovou záležitostí, v  budoucnosti se s ním budeme setkávat častěji a častěji. Proto vás jistě zajímá, jestli HVO 100 můžete natankovat i do vašeho auta – samozřejmě se vznětovým motorem.

Foto: Tomáš Hrbek

Moderní naftové automobily bývají na palivo HVO 100 diesel homologovány. Poznáte to díky zkratce XTL na víčku nádrže.

HVO 100 je kompatibilní s naprostou většinou dieselových motorů bez nutnosti jakýchkoli technických úprav. Novější automobily již jsou na tento druh paliva přímo homologovány, což si můžete sami jednoduše ověřit. Pokud na víčku od nádrže najdete symbol XTL, máte jistotu, že je váš vůz s HVO 100 kompatibilní. Navíc je palivo neomezeně mísitelné se standardní naftou, takže nemusíte řešit, zda nádrž zcela vyjezdit či nikoliv.

Jsou tu i nějaké nevýhody?

Kromě horší dostupnosti má HVO 100 proti standardní naftě ropného původu ještě jednu nevýhodu - je o něco dražší. Cena se u různých provozovatelů čerpacích stanic liší, ale obecně je HVO 100 o přibližně 10 korun na litr dražší než standardní nafta B7. Cenový rozdíl by se však měl postupem času zmenšovat.

Načítám