Hlavní obsah

Škoda Superb s vrcholnou výbavou a slabším dieselem je skvělý žrout kilometrů, který ohromí spotřebou i komfortem

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Čtvrtá generace Škody Superb dorazila ve dvou karosářských verzích a s poměrně rozmanitou nabídkou pohonných jednotek. Jak funguje jako liftback v „cestovním“ provedení s vrcholnou výbavou Laurin & Klement a slabším dieselem?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za volantem testovaného Superbu jsem strávil zdaleka nejvíce času než v jakémkoli letos testovaném autě - za dva týdny jsem s ním najezdil skoro 2 600 kilometrů. Intenzivní byl hlavně závěr, jen během posledních čtyř dnů jsem vlastně natočil drtivou většinu z této vzdálenosti.

Jednoho nedělního večera jsem se totiž spontánně sbalil a vyrazil na „poznávací“ road trip do západní části Německa a Alsaska. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem v poslední době udělal. A podíl na tom měla právě i Škoda Superb.

Jasně, nejdůležitější je, že jsem si užil všechna místa, která jsem si zapsal do itineráře, ale podstatné bylo i to, jak příjemně proběhla samotná cesta. Do této části Evropy se z Česka dostanete nejlépe „přeletem“ po německých autobahnech, což od zvoleného dopravního prostředku vyžaduje určité specifické vlastnosti. Nebo se minimálně hodí, když je má. Já jsem navíc pro hlavní přesuny (tedy cestu do první destinace a trasu zpět do Česka) zvolil noc, takže se mi hodily i některé další věci.

Třeba skvělá výbava…

Specifikace Laurin & Klement skutečně představuje více než důstojný vrchol nabídky, její výbava zahrnuje například vyhřívaná a ventilovaná sedadla, vyhřívaný volant, vyhřívané čelní sklo, paket pro spaní (jehož základem jsou specifické zadní hlavové opěrky poskytující hlavě větší podporu), head-up displej nebo balíček s názvem Asistovaná jízda 2.0, který obsahuje prediktivní tempomat, adaptivní vedení v jízdním pruhu, asistent jízdy v koloně nebo automatické parkování.

Na vyhřívání všeho uvedeného ještě nenastal čas, chlazení sedadel jsem ovšem párkrát rád využil. Je to fajn záležitost. Líbilo se mi také fungování tempomatu, který se mi opravdu hodil hlavně na prázdných nočních německých dálnicích. Zvlášť když dokázal samočinně upravovat rychlost podle dopravních značek.

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Infotainment běhá na 13palcovém displeji, pod nímž se nacházejí nové multifunkční ovladače Smart Dials.

Výslovně pochválit chci ale jiné prvky výbavy, zejména parádní ergonomická přední sedadla s masážní funkcí. Sedačky jsou na dlouhé cesty základ a Škodovce se dokonale povedly. Díky širokým možnostem nastavení jsem si našel ideální polohu za volantem, navíc s perfektně podepřenými bedry. A masáž? Tato funkce občas v některých vozech bývá spíš na efekt a v reálu nic moc nepřináší, v Superbu však díky 10 vzduchovým vakům nabízí opravdu příjemné „rozptýlení“ zad. Výsledkem je, že jsem se domů vrátil ve stejně čerstvém stavu, v jakém jsem odjížděl.

Další uznání míří předním Matrix LED světlometům, které svítí úžasně a díky automatické regulaci modulů dálkových světel neoslňují řidiče před vámi. A zmínit musím i povedený audiosystém Canton se 14 reproduktory a subwooferem. Na dlouhé trasy o samotě sympatický parťák.

A co výbava digitální? A ovládání?

Nový Superb je standardně vybaven 10palcovou digitální přístrojovkou, která funguje přesně tak, jak bych čekal. Dokáže nejen zobrazit spoustu užitečných informací, servíruje je ale především velice přehledným způsobem. Také čitelnost je skvělá, ovládání prostřednictvím ovladačů na volantu je intuitivní a bezprostřední, panel navíc skvěle doplňuje head-up displej.

Snad jen usazení bych si uměl představit estetičtější. Škoda totiž displej umístila do klasicky vyhlížející kapličky a nevypadá to moc hezky. Ale to už jsem opravdu hnidopich, slovy klasika: na funkci to nemá vliv. Mimochodem když už jsem se pustil do názoru na design, mně osobně se moc nelíbí ani „mřížkování“ palubní desky. Jinak je ale za mě provedení interiéru vyloženě povedené. I zpracování působí kvalitně.

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Palubní desku zdobí vertikální žebrování. Že by se mi vyloženě líbilo, nemohu říct.

Přívlastek „povedený“ mohu použít i pro hodnocení infotainmentu, na němž ve Škodě a koncernu Volkswagen obecně v poslední době hodně zapracovali. Na 13palcové obrazovce běhající systém konečně působí důstojně svižně, přehledně a hlavně se s ním pracuje mnohem snadněji než v předchozích verzích.

Skvělé jsou například ikonky v horní části domovské obrazovky, které fungují jako zkratky k vypnutí/zapnutí/nastavení nejčastěji používaných funkcí. Nyní si tak rychle deaktivujete například stop-start nebo se bleskově dostanete do nabídky s asistenty. Vypnutí otravného upozorňování na občas domnělé překročení povolené rychlosti tak zabere dvě kliknutí.

Infotainment umí bezdrátově Android Auto (plus Apple CarPlay) a přiznám se, že právě to jsem používal nejčastěji. Drtivou většinu času všechno fungovalo dokonale, dvakrát se mi ale systém zasekl a restartoval se. Samozřejmě se tak stalo pokaždé, když jsem se pohyboval v husté dopravě cizího města a potřeboval jsem navigaci.

Škodováckým vynálezem, který se objevil také v novém Kodiaqu, jsou chytré otočné ovladače umístěné nad středovým tunelem. Z mého pohledu jde o skvělý doplněk k dotykovému displeji. Smart Dials představují multifunkční řešení například pro úpravu vnitřní teploty, zapnutí vyhřívání a ventilace sedadel, úpravu hlasitosti médií nebo třeba změnu jízdního režimu. Rychle jsem si na ně zvykl a rozhodně je považuji za lepší způsob ovládání než jen trefování se prstem na obrazovku.

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Ergonomická přední sedadla jsou fantastická, navíc potěší masážní funkcí.

A z výbavy ještě poslední pochvala a jedno pokárání. Uznání míří na bezdrátové nabíjení, které je nejen docela rychlé (až 15 W), ale navíc mi přišlo, že „netopí“ tolik jako v jiných autech. Mobil prostě po nabíjení nebyl tak rozpálený. Na nabíječku se navíc vejdou přístroje hned dva.

Výtku pak posílám k soustavě kamer a přecitlivělosti parkovacích senzorů. Čidla jednoduše často pípají předčasně a působí někdy až splašeně, kamery zase neposkytují moc dobrý obraz – ten je navíc ještě dost zkreslený. Zatímco při pohledu na displej jsem měl po zahájení couvání pocit, že se nemohu do parkovacího místa vejít, pohled do bočních zrcátek ukazoval naopak velkou rezervu po stranách.

Nový Superb na předchůdce navazuje mimořádně prostorným interiérem – zvlášť v podélném směru – a velkým zavazadelníkem se základním objemem 645 litrů. Pod podlahu se navíc vešla dojezdová rezerva. Praktičnost kufru zvyšují různé přihrádky, háčky a další vychytávky usnadňující život.

Přes 1 200 kilometrů na jedno tankování

Čtvrtá generace vlajkové lodi české automobilky si stále ponechává poměrně rozmanitou paletu pohonných jednotek. Výrobce nabízí motory zážehové, vznětové i plug-in hybrid. Ke mně se dostala slabší verze dvoulitrového turbodieselu poskytující nejvyšší výkon 110 kW. A musím říct, že jsem si tenhle motor, spojený výhradně s pohonem předních kol a sedmistupňovou převodovkou DSG, vyloženě užíval.

Jeho 150 koní samozřejmě nepřináší vlny adrenalinu a vzrušení, ale celkově funguje sympaticky. To, co od něj čekáte, totiž dělá přesvědčivým způsobem.

Ale začněme tou dynamikou, která… je více než dostačující. Pokud nebudete vysloveně závodit nebo se vytahovat v levém dálničním pruhu, jsou schopnosti slabšího nafťáku opravdu naprosto v pohodě. Chce to jen využívat slušný maximální točivý moment 360 Nm, který je k dispozici mezi 1 600 až 2 750 otáčkami za minutu. V těchto otáčkách motor nabídne solidní zátah, díky kterému si Superb pohotově poradí nejen s předjížděním, ale také třeba se zrychlením v připojovacích pruzích nebo potřebou akcelerovat na dálnici. Na té se vůz vcelku snadno nechá popohnat do tempa, které je v Česku už nelegální.

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Vzadu je klasicky hodně místa, zvlášť v podélném směru.

Motor je ale hlavně hezky odhlučněný a kooperaci se sedmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou s klidným svědomím mohu popsat jako kultivovanou. Ano, občas jsem narazil na drobné prodlevy pohonného ústrojí po přidání plynového pedálu, zejména při rozjezdech do křižovatek nebo kruhových objezdů, a při popojíždění zase občas dvouspojka cuká. Nejde ale o nic vysloveně otravného a celkově ústrojí zajišťuje hezky hladkou jízdu.

Největší pochvalu si ale slabší diesel zaslouží za spotřebu paliva. Jak už víte, s autem jsem během testu najezdil skoro 2 600 kilometrů. A to s průměrem 5,5 l / 100 km. Přesuny mezi městy však vůz zvládl i pod pět na sto, takže když vezmeme skutečnost, že nádrž má objem 66 litrů, zjistíme, že Superb s tímto motorem na jedno natankování dovede urazit více než 1 200 kilometrů.

A navíc je komfortní

Vrcholné provedení Laurin & Klement je standardně vybaveno novým adaptivním podvozkem DCC+ s dvouventilovou technologií, která odděleně reguluje fázi odskoku a komprese. To ve zkratce znamená, že když kolo trefí například nějakou díru, tlumiče ho nechají volněji „spadnout“ dolů. Ovšem když se kolo vrací zpět nahoru, narazí na větší odpor tlumiče, což ve finále utlumí ráz přenášený do karoserie. Tlumiče se pak samozřejmě chovají jinak v různých jízdních režimech, v komfortním nastavení je podvozek měkčí, ve sportovním je zase celé auto takové více „utažené“.

Já jsem suverénně nejvíc času strávil v jízdním módu zaměřeném na pohodlí, v podobně koncipovaném autě s úsporným turbodieselem jednoduše dávám přednost komfortu. A Superb mě rozhodně nezklamal, podvozek je jistý a spolehlivě filtruje většinu nerovností. Až na opravdu velké díře nebo sérii ostrých nerovností se od kol mohou ozvat tupé rány, které jsou ale stále velice decentní. Část viny přikládám 19palcovým kolům obutým do pneumatik o rozměru 235/40. Více gumy by vozu určitě prospělo.

Foto: Lukáš Kukla, Garáž.cz

Kufr je nejen velký, ale i chytře vymyšlený. Potěší přihrádky, háčky a pod podlahu se ještě vešla rezerva.

A ještě jeden postřeh: nové adaptivní tlumiče Superb do velké míry zbavily pověstného houpání, které „proslavilo“ předchozí generaci. U „čtyřky“ ani komfortní režim nedovolí výrazné pohyby či kmitání karoserie, jen takové umírněné, které navíc podvozek rychle zkrotí.

Komfortní podvozek krásně doplňuje skvělé odhlučnění interiéru a minimální aerodynamický svist.

Poměrně slušně ale Superb zvládá i zakroucené okresky. Auto docela ochotně následuje pokyny řízení, solidně se stáčí a vcelku obratně dokáže změnit směr - zvlášť v ostřejším režimu s přitvrzenými tlumiči. O vyloženě sportovním naturelu bych však rozhodně nemluvil.

Škoda Superb Laurin & Klement se slabší naftou pod kapotou je spíš univerzálně naladěné auto, které jízdně umí nadprůměrně od všeho něco. Bližší je mu přesto pozice komfortní limuzíny. I proto jsem ostatně na náročný road trip vyrazil právě v něm… A jak už víte, vybral jsem dobře.

Hodnocení si tohle vozidlo zaslouží jednoznačně pozitivní. Superb je i jako liftback praktickým, prostorným, ve verzi Laurin & Klement navíc výborně vybaveným a hezky jezdícím autem – a hlavně s normálním motorem, který svým projevem a úsporností skvěle doplňuje charakter a zaměření vozu.

Škoda Superb jako liftback startuje na částce 935 000 korun. Za ně dostanete výbavu Selection a mild-hybridní zážehovou patnáctistovku o výkonu 110 kW. Testovaný 110kW dvoulitrový diesel stojí nejméně 995 000 Kč, ve vrcholné specifikaci Laurin & Klement vyjde na 1 195 000 Kč.

Technické údaje
Motorvznětový řadový čtyřválec, turbodmychadlo
Zdvihový objem1 968 cm³
Výkon110 kW (150 k) při 3 000 – 4 200 ot./min.
Točivý moment360 Nm při 1 600 – 2 750  ot./min.
Převodovkaautomatická, 7 stupňů
Pohonpředních kol
Pohotovostní hmotnost1 662 – 1 815 kg
Akcelerace 0–100 km/h9,2 s
Maximální rychlost225 km/h
Spotřeba WLTP (kombinace)5,1 – 5,3 l/100 km
Objem palivové nádrže66 l
Kola a pneumatiky235/40 R19
Rozměry (délka/šířka/výška)4 912/1 849/1 481 mm
Rozvor2 841 mm
Objem zavazadlového prostoru645/1195 l
Načítám