Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před dvaceti lety byla nově vyráběná auta poněkud jiná ve srovnání s těmi, která z výrobních linek sjíždí jakožto novinky dnes. Tehdy ani nebyly tak přísné předpisy na povinné prvky výbavy či asistenty, zatímco v současnosti je seznam toho, co nová vozidla schválená pro Evropu mít musí, dost obsáhlý.
Na druhou stranu se i výrobní technologie a výzkum materiálů posunuly mílovými kroky kupředu, stejně tak celková bezpečnost moderních vozů. Ovšem co hmotnost? Skutečně nám současné automobily o tolik ztěžkly?
Abychom to zjistili, porovnali jsme mezi sebou a v rámci generací vybrané oblíbené vozy a sami přitom zažili několik překvapení. Že by ono hmotnostní dogma neplatilo pokaždé?

Pohotovostní hmotnost je hmotnost auta prakticky připraveného k provozu, jen v něm nesedí řidič.
Než se ovšem na výsledky zkoumání vrhneme, vyjasníme si pojem pohotovostní hmotnost. Jde o hmotnost vozidla s provozními kapalinami včetně paliva a s tovární výbavou, ale bez řidiče. Laicky řečeno se bavíme o autě plně připraveném vyrazit do provozu. Jestliže k této hmotnosti přidáte normovanou hmotnost řidiče (+75 kg), jde o hmotnost provozní.
U nových aut se také uvádí rozsahy pohotovostní (provozní) hmotnosti, kdy ona nejnižší hodnota obvykle představuje vůz v holém základu. A to samé platí i u porovnávaných starších aut, kde se na nějaké rozsahy tehdy nehrálo a uváděla se obvykle ta základní, tedy nejnižší pohotovostní hmotnost.
Škoda Superb (+46kg)
Na první srovnání jsme vybrali Škodu Superb první generace s tou čtvrtou, kdy základní liftback představený vloni nabízí přeplňovaný čtyřválcový motor 1,5 TSI o výkonu 150 koní spojený s automatem a rozsah pohotovostní hmotnosti činí 1 484 až 1 638 kg.

Myslíte si, že je čtvrtý Superb nějak významně těžší než srovnatelný první? V základu určitě ne.
Data z března roku 2002 platná pro srovnatelný první Superb nám představují zážehovou čtyřválcovou variantu 1,8 turbo s manuálem, která nabídne výkon 150 koní. Jde tedy o provedení nejbližší k současnému startovnímu modelu, jehož základní pohotovostní hmotnost činila před více než 20 lety 1 438 kg.
Rozdíl nejlehčích srovnávaných variant superbů tedy činí 46 kilogramů v neprospěch současné generace s tím, že čtvrtý Superb má pouze automatickou převodovku o sedmi rychlostech, zatímco ekvivalentní zástupce první generace výhradně pětirychlostní manuál.
Škoda Fabia (−20 kg)
Pro druhé srovnání jsme vybrali čtvrtou a první Fabii, tentokrát ovšem ve dvou motorizacích, protože ta výchozí se základním výkonem není aktuálně dostupná pro český trh, ale rozdíl hmotností nám spolehlivě ukáže.

Čtvrtá Škoda Fabia 1,0 MPI váží méně než základní Fabia 1,4 litru z roku 1999.
Čtvrtá Fabia s tříválcem 1,0 MPI o 65 koních a manuálním pětikvaltem váží pohotovostně 1 047 až 1 189 kg. První Fabia z roku 1999 se čtyřválcem 1,4 MPI o 68 koních s manuálním pětikvaltem měla základní pohotovostní hmotnost 1 064 kg. Základní Fabia čtvrté generace je tedy o 20 kg lehčí než základní první Fabia z roku 1999.
Fabia číslo 4 s přeplňovaným tříválcem 1,0 TSI o 95 koních a s pětirychlostní převodovkou má rozsah pohotovostní hmotnosti 1 073 až 1 225 kg. Fabia číslo 1 s atmosférickým motorem 1,4 MPI o 100 koních a manuálním pětikvaltem měla v roce 1999 shodnou základní pohotovostní hmotnost, tedy 1 073 kg.
Hyundai i30 (−92 kg)
Populární korejský hatchback se dnes nabízí v základní atmosférické čtyřválcové motorizaci 1,5 litru o výkonu 96 koní, potažmo s litrovým přeplňovaným tříválcem naladěným na 100 koní.
Obě varianty mají šestirychlostní manuál, přičemž rozsah pohotovostní hmotnosti je u patnáctistovky 1 176 až 1 325 kg, zatímco u litru 1 216 až 1 325 kg.

Překvapení! První Hyundai i30 z roku 2008 je těžší než současná generace v základu.
Hyundai i30 z roku 2008 vybavený pětirychlostním manuálem a přirozeně dýchajícím čtyřválcem 1,4 litru disponoval továrním výkonem 109 koní a základní pohotovostní hmotností 1 268 kg.
Moderní Hyundai i30 hatchback je tedy v obou základních provedeních lehčí než první generace, a to o 92, respektive 52 kg.
BMW M5 (+655 kg)
Poslední týdny koluje o novém BMW M5 po internetu řada článků odkazujících na jeho šílenou hmotnost. Tak se pojďme podívat, jak na tom M5 byla a je.
Současný model (sedan) váží bez řidiče 2 435 kg, jenže jde o externě nabíjený plug-in hybrid s dvakrát přeplňovaným motorem 4,4 litru a výkonem 727 koní.

Mezi těmito M5 je rozdíl 15 let a 655 kg.
Minulá (standardní, nikoli odlehčená M5 CS) generace BMW M5 z roku 2021 vážila dokonce o 540 kg méně (1 895 kg), ovšem nosila rovněž 4,4litrový osmiválec se dvěma turbodmychadly, jen bez podpory plug-in hybridního ústrojí, takže se pyšnila výkonem 625 koní.
Model z roku 2009 s pětilitrovým desetiválcem o 507 koních vážil pohotovostně jen 1 780 kg.
Dacia Duster (+116 kg)
Třetí generace Dacie Duster začíná jakožto předokolka s litrovým tříválcem na benzin/LPG o výkonu 91/100 koní na pohotovostní hmotnosti 1 276 kg, a to vždy s šestirychlostním manuálem.
Jediná dostupná čtyřkolka pak pracuje s přeplňovanou dvanáctistovkou o výkonu 130 koní a šestirychlostním manuálem, základní pohotovostní hmotnost tohoto provedení je 1 390 kg.

První Duster s předním pohonem a motorem 1,6 litru o 105 koních vážil 1 160 kg. Současný litrový tříválcový základ na benzin/plyn je o 116 kg těžší.
Proti tomu základní první generace Dusteru z roku 2010 s pohonem předních kol dosahovala s čtyřválcem 1,6 litru (105 koní) a pětirychlostním manuálem pohotovostní hmotnosti 1 160 kg. Ve čtyřkolce s totožným agregátem 1 250 kg.
Moderní základ na benzin/plyn je tedy o 116 kg těžší než základ z roku 2010 jen na benzin. U čtyřkolek je pak rozdíl 140 kg v neprospěch 130koňové třetí generace.
Mazda3 sedan (+143 kg)
Současná Mazda3 sedan nabídne přirozeně dýchající mild-hybridní dvoulitr o 150 koních (e-Skyactiv G150) a manuální šestikvalt, díky čemuž dosahuje pohotovostní hmotnosti 1 358 kg.

Současná Mazda3 sedan je těžší a v rámci našeho srovnání stejně výkonná, ale jako auto je technicky úplně na jiné úrovni.
Mazda3 sedan z roku 2003 s atmosférickým dvoulitrem o výkonu 150 koní a pětirychlostním manuálem vážila 1 215 kg. Rozdíl tedy je 143 kg.
Kodiaq vs. Superb Combi (+48 kg)
Je jasné, že rozdíly hmotností jsou i mezi populárními SUV vozy a ostatními karoseriemi, potažmo mezi elektromobily a jejich spalovacími deriváty. Ovšem, jak moc propastné?

Základní Kodiaq 2,0 TDI 142 kW 4 × 4 je těžší proti základnímu Superbu Combi se stejným agregátem o 48 kg.
Taková pětimístná Škoda Kodiaq druhé generace s motorem 2,0 TDI 142 kW (193 k), automatem DSG a pohonem 4 × 4 váží pohotovostně v rozmezí 1 723 až 1 925 kg. Neméně praktická čtvrtá Škoda Superb v kombíku s totožným agregátem má pohotovostní hmotnost v rozsahu 1 675 až 1 851 kg. Základní rozdíl tedy činí 48 kg v neprospěch SUV Kodiaq.
Kona elektro vs. benzin (+338 kg)
Koukneme-li na druhý Hyundai Kona a porovnáme elektrickou a ekvivalentní spalovací variantu, vyjdou rozdíly poněkud zajímavější.
Základní Kona Eletric o výkonu 134 koní s akumulátorem s využitelnou kapacitou 48,6 kWh disponuje pohotovostní hmotností 1 615 až 1 690 kg. Benzinová tříválcová Kona o výkonu 120 koní s automatem (tedy nejbližší ekvivalent základní elektriky) váží pohotovostně 1 320 až 1 445 kg. Rozdíl mezi základy je tedy 295 kg. Kdybychom do srovnání zahrnuli stejnou litrovou Konu s šestirychlostním manuálem, bude rozdíl 320 kg.

Elektrický Hyundai Kona je proti svému spalovacímu ekvivalentu značně těžší.
Vrcholová elektrická Kona s výkonem 203 koní a akumulátorem o využitelné kapacitě 64,8 kWh má pohotovostní hmotnost 1 698 až 1 795 kg. Vrcholová spalovací Kona s předním pohonem, automatem a přeplňovaným benzinovým čtyřválcem 1,6 litru o 198 koních váží pohotovostně 1 360 až 1 490 kg.
Základní rozdíl tedy je 338 kg (elektro vs. spalovací automat), respektive 248 kg, pokud by tato spalovací Kona měla pohon 4 × 4. Jestli by měla namísto automatu šestirychlostní manuál a výhradní pohon předních kol, byl by rozdíl proti elektrice 368 kg.
Naše srovnání tedy ukázalo, že to s těmi mezigeneračními nárůsty hmotností není až na určité případy zase tak moc divoké (někdy je moderna i lehčí), jak se všeobecně traduje. Na druhou stranu nelze opomenout fakt, že plug-in hybridy a elektromobily platí za výkonné, ale také těžké, což se ve finále může podepsat třeba na rychlejším opotřebení pneumatik nebo delší brzdné dráze v rámci krizového brzdění. To víte, fyzika…