Hlavní obsah

Nejenže je hezká, Toyota Prius si zaslouží pochvalu za další nečekané věci

Video: Honza Koubek

Prius nese prapor elektrifikace už přes dvě dekády. Cestou si vysloužil spoustu ne zrovna přívětivých přezdívek, první generace totiž neměly moc rády dálniční stoupání a evropskému oku mnohdy neladil asijský design, ale Toyota to nevzdala. Její hybridní systémy teď patří k těm nejlépe vyladěným a nový Prius přichází s obrovskou spoustou novinek.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je hezčí. Má úplně nový hybridní pohon. A má velmi dobré jízdní vlastnosti. Tohle jsou tři hlavní pecky a také jsou to věci, které by spousta lidí zrovna od Toyoty Prius opravdu nečekala. Pod kapotou už není full-hybrid (aspoň tedy na našem trhu), ale plug-in hybrid, se kterým tohle auto nabízí přes 220 koní, a zároveň ujede až 80 km čistě na elektřinu (samozřejmě pokud ho máte kde nabíjet). I bez nabité baterky však funguje velmi dobře, průměrně se s ním dá jezdit za méně než 5 litrů na 100 km. Řekněme si ale upřímně, že koupě PHEV má smysl především, pokud máte k dispozici každodenní (každonoční) nabíjení.

Prius se také snížil, rozšířil, je kratší, ale zároveň má delší rozvor. Je prostě hezčí, jeho proporce fungují, tvary jsou čisté a bez zbytečných kudrlinek a ozdob. Jasně, za aerodynamicky splývavou střechu zaplatíte daň v podobě nižšího stropu nad zadními cestujícími (dvoumetrový dlouhán se tam pohodlně nevejde) a také kufr v zádi s krátkým převisem není nejobjemnější, jenže pokud nepotřebujete stěhováka, budete mít dobrý pocit pokaždé, když se na tohle auto podíváte. Je to fešák, zejména v té žluté barvě.

Což o to, fotky už dopředu napověděly, že to tentokrát nebude na pohled žádná Godzilla, ale největší překvapení mi nakonec nepřichystala karoserie, nýbrž podvozek. Ten je totiž nastavený tak dobře, že bych se nebál Prius označit za vysloveně povedené řidičské auto - a to je skutečně poprvé, co jsem něco takového pustil z pusy. Ne, netvrdím že je to sporťák nebo že jezdí jako nějaký hot hatch, to ostatně není jeho účel ani cíl. Jezdí pěkně, nadprůměrně pohodlně a samozřejmě krásně tiše (zejména těch prvních 80 km), ale na otevřené okresce se zatáčkami zjistíte, že je mrštný, obratný, do zatáček najíždí bez zbytečného váhání, moc se nenaklání, a i když ve volantu žádnou skutečnou vazbu nenajdete, řízení má příjemně vyvážený odpor.

Ve srovnání s těžkými elektromobily, které sice umí zabrat býčí silou a na rovince se vyrovnají kdekterému supersportu, ale v první zatáčce se musí zase uklidnit, protože půl tuny baterek navíc by jejich podvozku a ekologickým pneumatikám s nízkým valivým odporem (a přilnavostí) nemuselo udělat dobře, jezdí Prius skutečně nádherně a bez ironie říkám, že jsem si ten týden za jeho volantem užil. Akorát tedy ten volant bych si uměl představit hezčí. Nelíbil se mi už v Toyotě bZ4X, nelíbí se mi ani v Priusu, vypadá lacině a jeho divný tvar při zatáčení zakrývá senzory na sloupku řízení. Co dalšího se mi ještě nelíbilo a s čím jsem byl naopak spokojený, to zjistíte ve videu.

Načítám