Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Opel Kadett je automobil s velice dlouhou tradicí, která začala v roce 1936 a její definitivní konec v roce 1993 a nahrazení Astrou si mnozí z nás pamatují. Rodinný automobil s klasickou koncepcí byl oblíbený nejen doma v Německu, ale i na mnoha exportních trzích. Generace označovaná písmenem C, tedy třetí poválečná, přišla na trh v roce 1973. Její design byl líbivější a proporce vyváženější, než tomu bylo u předchůdce.
Dříve už jsem řídil stylovější fastback, ale těchto dvoudveřových sedanů bylo přece jen vyrobeno víc. Existovaly i verze se zadním párem dveří, ale ty právě byly většinou exportovány. A chybět nemohl ani kombík Kadett Caravan. Design byl jednodušší a evropštější než u starších modelů.
Design Kadettu C nebyl nijak převratný, ale čím déle na něj koukám, tím víc se mi líbí.
V interiéru je na mnoha místech vidět barva karoserie. Palubka je jednoduchá a přehledná. Poprvé se v Kadettu objevily tříbodové pásy. Konkrétní auto má interiér renovovaný a přečalouněný do nádherné červené kostkované látky.
Jestli je něco vážně krásné, tak je to ten upravený červený interiér.
Opel nabízel pouze čtyřválcové motory o objemech od jednoho do dvou litrů. Tato dvanáctistovka je asi nejrozumnější varianta pro nenáročný youngtimer a najdete ji v kadettech vlastně nejčastěji. S tímto motorem bylo totiž vyrobeno 82 % aut. Nabízí slušných 60 koní (44 kW) v 5 400 otáčkách a vycházela z pohonné jednotky předchozího Kadettu B.
Prostor pod kapotou prozrazuje, že se sem montovaly i mnohem větší motory.
K motoru je připojený čtyřstupňový plně synchronizovaný manuál. Na předních kolech jsou kotoučové brzdy, které se staly standardem až v roce 1975. Do té doby používal Opel bubnové. Alespoň že posilovač brzd se standardně dodával od roku 1973. Jejich nástup je poměrně vlažný, ale nakonec auto zastavují dostatečně.
Svezení je jedna velká radost
Kadett neváží ani tunu, takže svezení s ním působí krásně agilně a hbitě. Je to i díky nádherné odezvě od volantu, protože řízení nemá žádnou vůli. Chválit musím i chod pedálů a řadičky v kulise s krátkými drahami. S Kadettem se cítím skvěle propojený. Navíc Kadett nemá žádnou tendenci se přetáčet. Možná kdyby pršelo, ale na suchu je krásně neutrální. K tomu perfektně ladí i tvrdší podvozek. Možná, kdybych našel hodně rozbitou silnici a jel ostře, tak přinutím zadní nápravu odskakovat, ale na hezkém asfaltu funguje malý sedan pěkně a jezdí se s ním neskutečně snadně.
Hlavové opěrky rozhodně nebyly ve standardní výbavě.
Konec výroby céčka nastal v roce 1979 a objevil se primárně hatchback Kadett D s pohonem předních kol. Céček ale vzniklo přes úctyhodných 1,7 milionu kusů a víc než polovina skončila mimo Německo. Navíc měl i spoustu dvojčat, některá přiznaná designem jako holdeny nebo Isuzu Gemini, jiná trochu skrytá jako třeba Vauxhall Chevette (ten se dožil až roku 1984). Díky své koncepci je populární nejen mezi veteránisty, ale i mezi driftery a nejvíc doma v Německu.
Tento kousek z roku 1978 byl takového ježdění ušetřen a prodává se u Veteránů na Truc za 160 tisíc korun. Auto je u nás od roku 2017, kdy bylo dovezeno ze Záhřebu. Od té doby bylo renovováno a upravováno a dočkalo se nového hlasitého nerezového výfuku a svodů. Pokud tedy nutně nepokukujete po líbivém elegantním kupé, třeba by vám tenhle sedan mohl o víkendech vykouzlit rohlík na tváři.