Vybíráme výbavu na motorku: Velký průvodce

Aby bylo motocyklové oblečení v případě nehody plně funkční, musí správně sedět. A to znamená, že se před koupí musí i správně zkoušet. V praxi bohužel často platí, že si značná část novopečených motorkářů napoprvé „bez dozoru“ koupí spoustu věcí špatně, a dramaticky tak sníží jejich účinnost. Jak tedy vybrat a zkoušet motocyklové oblečení, aby ideálně pasovalo, a při pádu ochránilo? Tento článek nebude ani tak o výběru vhodných materiálů, technologií a chráničů, ale právě o tom, jak si vybrat správné velikosti, a využít tak ochranného potenciálu výbavy naplno.

Pro tento účel jsem se vydal za někým, kdo výběru opravdu rozumí. Konkrétně jsem se vydal za Mishou, která pracuje v Bikers Crown – v pobočce na Ořechu. Proč zrovna za ní? Protože když jsem předloni zjara vybíral dvě kompletní sady motocyklového oblečení, chopila se mě a řeknu vám, že to byl koncert. Misha moc dobře ví, jak věci mají sedět a jak se správně ujistit, že sedí. Než se nadějete, protáhne vás celým krámem, vyzkouší na vás spoustu oblečení a zkušeně řekne, jestli sedí, či nikoliv. Takže jsme vzali figuranta a nechali ji, aby na něj za doprovodného komentáře zběsile navlékala různé kusy motocyklového oblečení.

Ještě než se pustíte do samotného výběru, je potřeba zvážit, na čem a jak budete jezdit. Budete na svém cestovním enduru jezdit za každého počasí, a to včetně chladnějších měsíců? V tom případě přijde vhod třívrstvé nepromokavé oblečení s membránami. Pokud jezdíte na naháči za povinnostmi a nechcete se přezouvat/převlékat, berte civilně vypadající kevlarové džíny, bundu a motocyklové kecky.

Imponuje vám stylové oblečení v retro stylu vašeho kafáče nebo Scramblera? Výběr je obrovský, ale berte v potaz, že třeba retro přilby často kvůli vzhledu vůbec nemají větrání. Jezdíte se na svém supersportu výhradně projet, případně jezdíte po okruhu? Nic vám na motorce neposkytne víc ochrany než jednodílná kožená kombinéza, která je však dost nepraktická v jiných ohledech.

Ke zvážení jsou taky moderní technologie, konkrétně bundy a vesty s elektronickými airbagy. Poslední varianty Dainese Smart Jacket a Alpinestars Tech-Air 5 jsou tenké lehké vesty, které lze nosit pod jakoukoliv bundu, a fungují naprosto soběstačně – chrání páteř, mají vlastní baterii a airbag kolem celého trupu nafouknou v případě, že jejich čidla monitorující přetížení zaznamenají pád.

Dokonale univerzální oblečení nicméně neexistuje, takže stanovení priorit a cenových hladin je dobrý základ před tím, než začnete s vlastním výběrem.

„Když někdo přijde, že chce kompletní oblečení, vždycky začínáme helmou a v ní pak vybíráme zbytek,“ říká Misha a dodává, že by helma měla při výběru zůstat na hlavě alespoň 10–15 minut.

Pokud po nasazení přilby pocítíte pohodlí a nebudete si připadat stísnění, je vám příliš velká. Lícnice dobře padnoucí přilby vám přitisknou tváře k sobě, takže budete vypadat trochu jako křeček. Poté zkuste celou helmu chytit rukama, a zatímco ji budete držet, otáčejte hlavou do stran a kývejte nahoru a dolů. Správě by vás polstrování helmy mělo tahat za tváře a čelo a s hlavou uvnitř pohnete jenom omezeně. Pokud v polstrování helmy při těchto pohybech „kloužete“, je vám velká. Zkuste také zapnout řemínek pod bradou a přilbu si jedním prstem „zvednout“ z hlavy. Pokud helma snadno vyklouzává vzhůru, je to ten samý problém.

Helma vám musí zkrátka pevně sedět a její přítomnost musíte cítit na celé hlavě, ale bez toho, aby vás někde vyloženě tlačila. Mějte na paměti, že polstrování se po pár vyjížďkách vymačká a zůstane už jen přesně padnoucí přilba, ve které vydržíte mnoho a mnoho hodin, aniž by vám na hlavě „plandala“ nebo vás jakkoliv otravovala.

Pokud má přilba sluneční clonu (velmi doporučuji, sám už bych si bez ní přilbu nekoupil), zkuste ji dát dolů, jestli vám ve výhledu spíš nepřekáží a jestli nenaráží do nosu. A budete-li do přilby nosit dioptrické brýle, zkuste je otevřeným plexi vsunout do helmy, jestli vás nožičky nebudou tlačit. Některé zejména vyklápěcí přilby mají na brýle přípravu v podobě speciálně vybraného polstrování.

Výběr bundy hodně záleží na materiálu. Zatímco textil nepovolí a bunda už se nijak dál nevytvaruje, kůže je schopná s vámi „vyrůst“ až o několik čísel. Nebojte se tedy koženou bundu koupit klidně těsnější, ona o něco povolí.

Bundu si zkoušejte s vloženými všemi protektory (pokud budete nosit samostatný páteřák, vezměte i ten) a pouze na jednu vrstvu – ideálně na termotriko. Právě s jednou vrstvou pod bundou budete jezdit nejčastěji. Pokud má bunda zimní vložku a chystáte se ji používat, zkoušejte si bundu s ní. Pokud však víte, že jezdíte jen v teplém počasí a vložku nevyužijete, vyndejte ji.

Zapněte si bundu až úplně ke krku, to jestli vás neškrtí límec, a odolejte pokušení se v bundě „rozcvičovat“. Že vám s rukama nataženýma před sebe popojíždí rukávy, nijak zvlášť nevadí, stejně jako nevadí, že nezvednete ruce zcela nad sebe. Jak říká Misha: „Budete jezdit na motorce, ne v tramvaji.“ O dost důležitější je vyzkoušet, jestli se vám nepřetáčí chrániče na loktech – zejména u sportovních kožených bund musí lokty držet pevně na místě, aby se při pádu neposunuly.

Zda vám bunda padne, zjistíte nejlépe tak, že se prostě posadíte na motorku do pozice, v níž jezdíte. V ramenou a podpaží nesmí bunda táhnout, nesmí vám dělat velké hrby na hrudníku a loketní chrániče musí sedět skutečně na loktech.

Pro kalhoty platí v některých ohledech podobná pravidla jako pro bundy. Taky tady počítejte s tím, že kůže povolí, ale stejně tak v menší míře povolí i džíny vyztužené kevlarem.

Nejvíc toho zase zjistíte na motorce, přičemž dávejte pozor na to, jak máte zalomená kolena na stupačkách. Zejména pokud jezdíte na sportovnější motorce s vysoko umístěnými stupačkami, mohou kalhoty táhnout na stehnech, a hlavně nemusí sedět kolenní protektor. Ten by měl s nohou na stupačce překrývat celé koleno, ale mějte na paměti, že u mnohých kalhot je chránič výškově nastavitelný. Kyčelní protektory (jsou-li jimi kalhoty vybaveny) se pak nesnažte vytáhnout až na bok – musí opravdu chránit kyčelní kloub, protože právě na něj se v případě nehody často padá.

Po usazení na motorku věnujte pozornost taky tomu, jestli nemáte kalhoty napnuté v rozkroku. Než si sednete na motorku, popotáhněte si kalhoty nahoru a vyzkoušejte, jestli se v nich můžete správně posadit, aniž by byla napnutá látka zaražená o nádrž.

Vybrat boty je dost možná nejmenší komplikace ze všech, jen nezapomeňte do prodejny nakráčet v takových ponožkách, ve kterých budete jezdit (kotníkové ponožky opravdu nejsou do vyšších motocyklových bot optimální). Pokud vám bota na motorku sedí stejně dobře jako normální bota, máte téměř vyhráno. Zkuste ale ještě hybnost kotníků, jestliže vás nezačnou tlačit prsty na nohou ve chvíli, kdy si je dáte na stupačku pod sklonem, bota je ideální. Nezapomeňte zapínání přes lýtka, a budete-li zastrkovat kalhoty do bot, vyzkoušejte, zda na ně máte dostatek místa. Myslete na to, že boty (pokud nemají pevnou plastovou skořápku) sice lehce povyrostou do šířky, ale do délky se už nehnou.

Mnoho lidí začne okamžitě po nasazení rukavic (a zkouší se vždy obě naráz) zatínat ruku v pěst – tím toho ale moc nepoznáte, protože když se držíte řídítka, nemáte ruku úplně zavřenou. Daleko lepší je chytit se přímo za grip na motorce, ale v případě potřeby poslouží i kulaté zábradlí. Při úchopu vás nesmí rukavice tlačit na prstech, ale pozor dejte i na tlačící kloubový protektor a na to, zda není rukavice napnutá mezi palcem a ukazovákem. Vyzkoušejte si také natahování prstů na páčky, jestli vás při plném propnutí netlačí konečky prstů.

Pokud je vám delší malíček, ničemu to nevadí. Horší je plandající palec, protože tím ovládáte blinkry a další věci na řídítkách. I tady mějte na paměti, že se kožená rukavice ještě vytvaruje a celkově trochu „ochodí“, takže jestli je vám těsná například na šířku dlaně, časem se to spraví.

Zkoušení nové kombinézy je bezesporu nejsilnější zážitek, zejména pokud jste na sobě nikdy předtím novou koženou kombinézu neměli. Když se do ní po chvíli nasoukáte a zapnete všechny zipy, budete si připadat jako v sevření – a to je správně. Protože kombinéza, která je od začátku pohodlná, je zbytečně velká. Těsno musíte cítit všude, ale nebojte, ona se vytáhne. O hodně.

Můžete začít tím, že uděláte dřep. Kombinéza bude klást odpor, ale měla by vás pustit až dolů – v opačném případě je totiž moc krátká. Naopak pokud vás kombinéza při vzpřímeném stání táhne přes hrudník a nedovolí vám se úplně napřímit, nic se neděje. Kombinéza je předtvarovaná tak, aby se v ní jelo na motorce v předklonu.

Další kolo zkoušení je právě na motorce. S trochou snahy přehoďte nohu, posaďte se do jezdecké pozice a sledujte stejné věci jako v případě kalhot a bundy. Netáhne vás kombinéza v podpaží a přes ramena? Sedí všechny protektory tam, kde mají, a nepřetáčí se? Nenapíná se vám kombinéza v rozkroku a nezaráží se o nádrž? Nedělá se vám velká bublina na hrudníku? Můžete „zalehnout“ za řídítka, aniž by vás kombinéza zastavila? Pokud je vše v pořádku, jste nacpaní natěsno, ale pořád můžete dýchat, kombinéza patrně sedí tak, jak má. Gratuluji, můžete to zase vysvléct. Jestli jste se během zkoušení zapotili (určitě ano), přeji hodně štěstí.

Jedním z největších strašáků při pádu z motorky je zranění páteře. Pořádný zádový protektor je tedy nutností. Tou jednodušší variantou je vkládací protektor, který se dává do připravené vnitřní kapsy v bundě – pokud do ní sedne, není co dalšího řešit.

Ještě lepší ochranu však skýtá takzvaný „externí“ protektor, který si vezmete pod bundu na záda jako batoh a utáhnete nastavitelným pásem přes břicho. I ten se samozřejmě dodává v několika délkách, a dejte si tak pozor, abyste si nekoupili příliš dlouhý.

Pokud nemá protektor nahoře speciální ochranu pro krční obratle, musí celý končit těsně na úrovni ramen. V opačném případě byste se o něj mohli poranit, kdybyste při pádu prudce zaklonili hlavu. I příliš dlouhý protektor můžete samozřejmě stáhnout níž, ale pozor na to, aby se při usednutí na motorku neopřel spodní částí o sedlo, a nevyjel tak celý nahoru.

Podobně jako na všechno, vztahuje se i na motocyklové oblečení ohromná spousta norem a certifikací. V současné době však platí vcelku jednoduché značení, jehož základem je piktogram panáčka na motorce. Pokud takového panáčka naleznete, jedná se o homologované oblečení na motocykl. U panáčka navíc najdete i úroveň ochrany – buď 1, nebo v případě větší ochrany číslo 2. To stanovuje, kolik kN energie chránič propustí, typ chrániče (kam patří) a případně certifikaci nárazu při extrémních teplotách (+T a –T). Základem tedy je, vždy koukat po homologaci.

Zkrátka a jednoduše, vybírání pořádného a správného oblečení na motorku není žádná sranda. Třeba na vyzkoušení a vybrání kompletní výbavy doporučuje Misha rezervovat klidně dvě až tři hodiny času. A už jen kvůli tomu, že do samotného výběru vložíte tolik času a energie, na oblečení nešetřete. Cena motocyklové výbavy je přímo úměrná její kvalitě, takže za své peníze opravdu dostáváte kvalitnější oblečení, které déle vydrží, lépe sedí, lépe se nosí a hlavně lépe ochrání, kdyby to bylo potřeba. V první řadě ale jezděte tak, abyste ochránit vůbec nepotřebovali. Věřte mi, je to tak lepší.