Článek
Start kariéry Daniela Sextona Gurneyho (narozen 13. dubna 1931), vytáhlého a opáleného mladíka z Kalifornie, byl skutečně raketový. Po návratu z armádní služby začal v pouhých 26 letech závodit se soukromým vozem Ferrari a jeho výkony mu vynesly start v Le Mans 1958 s továrním Ferrari 250 Testa Rossa. Gurney se prokousal až na průběžné páté místo, aby se pak druhý pilot Bruce Kessler připletl do nehody a všechny naděje na dobré umístění zazdil. Gurneyho jízda však zaujala samotného Enza Ferrariho natolik, že ho v následující sezoně posadil do monopostu F1.
Dan Gurney za volantem 250 TR. Jeho výkony mu vynesly sedačku v F1.
V barvách Scuderie odjel v roce 1959 jen čtyři Velké ceny, ale blýskl se v nich jedním druhým, třetím a čtvrtým místem (ve Francii odstoupil kvůli závadě chladiče), v mezičase pak ještě vyhrál vytrvalostní závod cestovních aut 12h v Sebringu. Jenže Gurneyho moc netěšila svázanost týmovou politikou, a tak Scuderii na konci sezony opustil…
… aby se stal hlavní hvězdou nové stáje automobilky Porsche. Ta měla sice spoustu zkušeností se závody cestovních aut, ale F1 byla úplně jiná liga. Monopost ze Stuttgartu tak tempu nejlepších nestačil, Gurney s ním přesto dokázal zajíždět pozoruhodné výsledky (získal většinu mistrovských bodů týmu a porážel nejen týmového kolegu Jo Bonniera, ale také velikány Clarka, Stewarta nebo McLarena) včetně prvního (a také posledního) vítězství Porsche ve Velké ceně na francouzském okruhu Rouen-les-Essarts. Po dvou sezonách (1961 a 1962) však Porsche kvůli vysokým nákladům z F1 vycouvalo a Gurney se musel stěhovat.
V týmu Porsche byl hlavní hvězdou. Nový monopost soupeřům rychlostně nestačil, Gurney to musel dohánět šikovností a odvahou.
Další tři sezony (1963-65) strávil v britském Brabhamu, kde ulovil deset pódiových umístění včetně dvou vítězství ve Velké ceně (vítězství ve Francii 1964 bylo zcela první pro nový tým Brabham), což však v šampionátu stačilo postupně pouze na páté, šesté a čtvrté místo. Skutečnou Gurneyho výkonnost nicméně dokazuje to, že pravidelně deklasoval svého týmového kolegu, zakladatele týmu a trojnásobného mistra světa Jacka Brabhama.
Dan Gurney na trati soupeřil s největšími hvězdami F1 své doby. A mnoho z nich dokázal pravidelně porážet.
Jenže Gurneyho snem bylo vyhrát formuli 1 s americkým týmem, proto se již v roce 1964 spojil s Carrollem Shelbym a spolu založili tým All American Racers. Vlastní šasi „Eagle“ osadili nejprve starším motorem Climax, který nebyl srovnatelný s modernější konkurencí, a výsledky první sezony 1966 tomu odpovídaly. Pro tu následující už dorazily nové motory Westlake, které fungovaly skvěle – tedy když vydržely fungovat celý závod. Díky tomu Gurney získal památné vítězství v belgickém Spa, kde porazil Clarka a Stewarta, a stal se (po Jacku Brabhamovi) teprve druhým vítězem Velké ceny na voze vlastní konstrukce. Výsledkově to však pro tým AAR byla bída a finančně krach, po třech letech se tak z F1 definitivně stáhl. A Dan Gurney také.
Dan Gurney a Jim Clark, velcí soupeři, ale i velcí přátelé.
Gurneyho totiž zasáhla smrt Jima Clarka (1968) a Bruce McLarena (1970), proto aktivního závodění definitivně nechal a věnoval se pouze managementu týmu All American Racers. A velmi úspěšně, pod jeho vedením si totiž připsal celkem 78 vítězství (včetně legendárních závodů Indy 500, Daytona 24h, Sebring 24h) a k tomu osm vítězných šampionátů. Díky spojení s Toyotou vládl Gurneyho tým seriál IMSA GTP v letech 1992/93, kdy vozy v barvách AAR vyhrály sedmnáct závodů v řadě. Šéfování týmu přenechal svému synovi až v roce 2011, tedy ve svých 80 letech. O šest let později (14. ledna 2018) podlehl komplikacím po zápalu plic.
Závodní kariéra Dana Gurneyho tak byla relativně krátká, ale bohatá a úspěšná, ač v ní chybí nějaký ten mistrovský titul. A že si ho rozhodně zasloužil, jen kdyby měl víc štěstí a lepší volbu – třeba kdyby zůstal ve Scuderii nebo přesedlal do jiného týmu než Porsche, případně zůstal u Brabhamu o pár sezon déle, kdy se týmu konečně začalo dařit. Ale na „kdyby“ se nehraje. Mnohé však o Danových skutečných schopnostech říká fakt, že ho jako svého nejobávanějšího soupeře označil samotný dvojnásobný mistr světa a jeden z nejlepších závodníků historie Jim Clark.
Co byste o Danu Gurneym ještě měli vědět:
Na výšku měřil 190 cm, takže měl velký problém vměstnat se do těsných kokpitů F1. Na fotkách je to jasně patrné.
V roce 1967 vyhrál Le Mans 24h za volantem GT40 – zaznamenalo to druhé vítězství v řadě (z celkových čtyř) pro Ford.
Le Mans 1967 – první vítězství pro Gurneyho a druhé pro Ford.
Gurneymu se dařilo také v sérii NASCAR (16 startů, 5 vítězství), devět účastí v závodě Indianapolis 500 proměnil ve dvě druhá a jedno třetí místo, závodil i v seriálech Trans-Am a Can-Am. Dodnes je tak jedním z pouhých tří jezdců, kteří dokázali vyhrát závod F1, Indy Car a NASCAR. Dan Gurney byl vážně velmi komplexní jezdec.
„Vynalezl“ stříkání šampaňského na stupních vítězů – právě po triumfu v Le Mans 1967 měl takovou radost (šlo totiž o jeho desátý pokus v tomto závodě), že přinesenou lahev šampaňského Moët nevypil, ale nastříkal na všechny kolem. Od té doby se z toho stala nepsaná tradice.
Poprvé stříkal šampaňským na stupních vítězů právě Dan Gurney.
Vynalezl nový aerodynamický prvek, krátkou svislou plošku na konci křídla, která zvyšuje přítlak při velmi malém zvýšení aerodynamického odporu. Na jeho počest se jí říká „Gurneyho klapka“.
Gurneyho jméno také nese typická bublina na střeše, kterou mu mechanici Fordu vyklepali do stropu GT40, aby se do něj kvůli své výšce pohodlně vešel. Podobné vylepšení od té doby ocenily spousty dalších dlouhánů za volantem.
Carroll Shelby pózuje s vítězným GT40 Dana Gurneyho a svou pravou ruku má právě na typickém vyboulení pro helmu, které bylo při výšce auta pouhých 40 palců (101,6 cm) nezbytně nutné.
Dan Gurney byl také prvním závodníkem v seriálu formule 1, který začal nosit celoobličejovou helmu – právě kvůli své výšce se totiž často stával terčem odletujícího nepořádku na trati.
Dalším Gurneyho vynálezem je motor se dvěma klikovými hřídelemi, které se otáčejí proti sobě. Dostal název MC4S (Moment-Cancelling Four-Stroke), tedy čtyřtaktní motor potlačující nežádoucí gyroskopický moment.