Článek
Asi už jste o aquaplaningu slyšeli a určitě víte, že to má nějakou souvislost s velkým množstvím vody na silnici. O co vlastně jde? Aquaplaning je označení pro stav, kdy je na vozovce tolik vody, že pneumatika už není schopna všechnu odvést. Před pneumatikou se tak vytvoří jakýsi vodní klín, který kolo zpomalí a nadzvedne ho. Kolo tak zcela ztratí kontakt s vozovkou.
Kolo, které právě takto ztratilo kontakt s vozovkou, může značně narušit rovnováhu a ovladatelnost auta. Je to hodně podobné situaci, jako byste vjeli s autem na mokrý led. Není ale potřeba zmatkovat, protože aquaplaning se dá velmi snadno vyřešit. Mnohdy se vyřeší sám ještě dříve, než vůbec stačí řidič zareagovat.
Co zvyšuje riziko vzniku aquaplaningu?
Z povahy věci je to především množství vody na silnici a také samozřejmě pneumatiky. Svůj podíl na tom má i rychlost jízdy. Čím rychleji jedete, tím je riziko vzniku aquaplaningu vyšší. Vedlejší vliv má i povrch, protože některé vozovky odvádí vodu lépe a jiné zase hůř. I když se tedy místní meteorologické podmínky nemění, lze se poměrně snadno dostat do situace, kdy vjedete do úseku s jiným povrchem, ze kterého voda neodtéká tak dobře.
Nejnebezpečnější jsou vyjeté koleje. Zatímco metrovou louži auto doslova přeletí ve zlomku sekundy a řidič si skoro ničeho nevšimne (maximálně ho to trochu zatáhne za volant), vyjeté koleje jsou dlouhé a po směru jízdy. V nich dochází k aquaplaningu nejčastěji.
Velmi riziková jsou také místa s příčným zvlněním vozovky, případně třeba dilatační spáry například na mostech. Při jejich přejíždění se auto mírně nadlehčí, a tím dojde ke snížení přítlaku pneumatiky k vozovce. Je potom k aquaplaningu náchylnější.
O tom, jak dobře bude pneumatika odolávat aquaplaningu, rozhoduje více faktorů, a nikoliv jen hloubka jejího dezénu. Vliv na to má samozřejmě i konstrukce a typ pneumatiky. Například sportovní pneumatiky určené spíše na suché závodní okruhy budou na vodu na silnici citlivější než třeba kvalitní zimní pneumatiky nebo pneumatiky konstruované právě pro velké množství vody. Dost napovědí spotřebitelské testy různých pneumatik, jak dobře si s vodou dokážou poradit. Ten rozdíl ve schopnosti odolávat aquaplaningu se podle pneumatiky může lišit i v desítkách km/h.
Vedle hloubky dezénu se ale na aquaplaningu dost podílí šířka pneumatiky. Lépe mu odolávají pneumatiky úzké, neboť hmotnost auta je soustředěna na menší styčnou plochu. Takové pneumatiky se vodou „prořezávají“ lépe než nesmyslně široká kola. Pokud tedy můžete mít na autě například pneumatiky o šířce 185 mm a vy tam máte pneumatiky široké 225 mm, budou ty široké na aquaplaning náchylnější. I když mají větší styčnou plochu s vozovkou (to se hodí hlavně na suchu), na vodě je jejich nadměrná šířka spíše na překážku.
Jak reagovat na aquaplaning?
Nejlepší je jet tak, aby k němu vůbec nedošlo. Prvním varováním by mělo být, když vás začne auto v hlubokých loužích tahat za volant. Pokud stojíte na plynu, může skokově dojít k prokluzu kol. Jakmile vám bude blikat kontrolka systému kontroly trakce nebo ESP, už jste v maléru.
Hlavně se nesnažte s autem prát a nechte ho jet rovně. Nejčastěji k tomu dochází totiž na dálnici při vyšším tempu a tam žádné prudké zatáčky nejsou. Držte volant s rukama v rovnovážné poloze „tři čtvrtě na tři“. Pokud máte ruku položenou ležérně nahoře na věnci volantu, případně ho svíráte pěstí, jakmile vám louže „sežere“ jedno kolo a volant vám zatáhne do strany, už s tím nic neuděláte a ztratíte nad autem kontrolu.
Pokud budete chtít auto přeprat, většinou uděláte to, že korekční natočení volantu přeženete, takže až se přední kola znovu chytnou vozovky, vy budete mít volant natočený o půl otáčky do strany. A to vás hned přivítají svodidla nebo strom u cesty s otevřenou náručí.
Také netancujte nohama na pedálech swing. Nedupejte na brzdu. Není to stejné jako na náledí, což je nebezpečí, které zpravidla trvá. Jak jsme si napsali výše, ta hluboká louže brzy skončí, případně stačí trochu snížit rychlost, aby se kola stačila hlubokou vodou prokousávat.
Co dělat v krizových situacích
Řízení auta je tradičně spojeno také s občasnými rizikovými situacemi. Ať už se jedná o poruchy auta v provozu, uváznutí na vlakovém přejezdu, nebo natankování benzinu do naftového auta. Připravte se na všechny krizové situace.
Co dělat u automobilové nehody | Co když se vybije autobaterie | Jak řídit v bouřce | Poškození auta na parkovišti | Co dělat, když jedete v protisměru | Jak zastavit auto, aby se nerozjelo | Co dělat, když se s autem zaseknete v podjezdu | Výmoly na silnici | Co dělat při aquaplaningu | Jak přežít srážku se zvěří | Jak řešit překážku na silnici | Jak jezdit na víceproudém kruhovém objezdu
S ubíráním plynu opatrně, protože když uberete prudce, těžiště se vám přesune rychle dopředu (což sice vyřeší problém s přilnavostí kol předních), ale vytvoříte si nový problém na kolech vzadu, která se naopak nadlehčí, a tím se jejich schopnost prokusovat hlubokou vodou značně zhorší. Snadno tak nad nimi můžete ztratit kontrolu, zejména pokud byste při tom ještě šlápli na brzdu. Auto by se vám mohlo přetočit. Ani moderní ESP to pak nechytne, protože se nemá o co opřít.
Proto držte volant rovně a stabilně. U vozů s pohonem předních kol se nebojte držet trochu plynu, u vozů s pohonem zadních a všech kol ubírejte velmi opatrně. Hlavně se ale koukejte před sebe a vždycky se dívejte tam, kam chcete jet. Řidič vždycky jede tam, kam se zrovna kouká. Pokud se blížíte do úseku, kde jsou vyjeté koleje, snažte se jet mimo ty nejhlubší rýhy. A hlavně pokud je na silnici opravdu hodně vody, tak prostě zvolněte. Někdy je i tachometrová stovka prostě příliš na velké množství vody na silnici.