Test ojetiny: Mitsubishi ASX berte jen s benzínem

Kompaktní crossover Mitsubishi ASX přišel na trh v červnu 2010 a vezl se na začínající módní vlně podobně koncipovaných aut. O malá SUV (či přesněji řečeno crossovery) začali mít zákazníci zájem. Jinak by nebylo možné, aby se věc jako Mitsubishi ASX prodávala tak dobře. Pomohla i poměrně agresivní cenová politika značky, která zpřístupnila ASX širší veřejnosti s omezeným rozpočtem.

Základem nabídky byly od roku 2010 jen dva motory. Jednak atmosférická benzinová šestnáctistovka s pětistupňovým manuálem a pohonem předních kol. A pak technicky docela zajímavá naftová osmnáctistovka s šestistupňovou převodovkou a pohonem předních nebo všech kol. V srpnu 2013 přišel větší diesel 2,2 l s automatem a čtyřkolkou, v září 2015 pak osmnáctistovku nahradila naftová šestnáctistovka od PSA.

Na stejném technickém základu, který vlastně vychází z většího Outlanderu, pak ještě vznikly modely Citroën C4 Aircross a Peugeot 4008. Nás dnes ale bude zajímat právě Mitsubishi ASX a jako příklad nám poslouží vůz, který jsme si na test půjčili v Auto ESA. Vůz s benzinovou šestnáctistovkou byl vyroben v roce 2011 a na začátku testu měl najeto 98 200 km.

Situace na trhu ojetin je docela zajímavá. Jak ukazuje inzerentní server sauto.cz, v nabídce je nyní zhruba 250 vozů Mitsubishi ASX s cenami od asi 190 000 Kč. Nejlevnější jsou diesely 1,8 l s velkým nájezdem, benzinová šestnáctistovka stojí pořád přes dvě stě tisíc.

Benzinové ASX s předním pohonem a nájezdem do 50 000 km stále pořídíte minimálně za tři sta tisíc a je pak otázkou, jestli by nebylo lepší si už rovnou koupit úplně nové auto, které stojí pod čtyři sta tisíc. Někomu, komu záleží na tom, jak auto jezdí, může přijít šokující, že dá někdo za tuhle věc tolik peněz i v bazaru.

Abychom si rozuměli, dodnes si pamatuji na první svezení s ASX před skoro devíti lety. Tehdy to bylo „nové“ auto a už v roce 2010 mi přišlo, ve srovnání s tehdejší konkurencí, jako nějaká pětiletá ojetina. Po prvním svezení v ASX, které působilo zastarale a byl to vlastně, upřímně řečeno, krám, se na mě vrhli majitelé, kteří nedokázali překousnout, že jsem jim pohanil ten jejich zázrak.

Ani dnes se na mém pohledu na tohle auto nic nemění. ASX je příšerné. Po silnici poskakuje jako koza, v silném větru je až šokujícím způsobem nestabilní, má zoufalé jízdní vlastnosti, je nepohodlné, neergonomické, bolí z něj i po krátké cestě záda, netopí, špatně svítí, je v něm veliký hluk a rádio stojí za starou bačkoru. Ale pokud vaše dosavadní řidičské zkušenosti obsahovaly pouze Škodu Felicia bez posilovače, dá se pochopit, že se vám tohle auto líbí. Jestli ho chcete, je to váš boj. Já ASX nemám rád a přijde mi naprosto strašné, aspoň tedy za ty peníze. Za padesát tisíc? Možná. Za dvě kila? Ani náhodou!

Hádat se nechci a rozmouvat vám to nebudu. Svůj osobní subjektivní názor sem dávám jen proto, abyste si pak nikdo nestěžoval, že jsem vás nevaroval. Pokud se vám ASX líbí a přijdou vám jeho jízdní vlastnosti a komfort v pořádku, nebudu se s vámi přít a popřeju vám mnoho radosti a hezkých zážitků za jeho volantem. A tím se asi dostáváme k tomu, který motor vybrat, aby ty zážitky byly opravdu jen pozitivní.

Jediným doporučeníhodným motorem pro ASX je právě atmosférická benzinová šestnáctistovka MIVEC, kterou mělo pod kapotou i testované auto. Je to vlastně velmi slušný a spolehlivý motor, který díky nepřímému vstřikování netrpí na častý neduh moderních motorů s přímým vstřikem, a sice na tvorbu karbonových úsad na ventilech a pístech. Pokud budete dodržovat servisní plán a měnit olej po roce nebo 15 000 km, vlastně by vás neměl potkat žádný vážný problém.

Motoru stačí běžný servis, každé dva roky vyměňte svíčky a pro jistotu tankujte aditivované palivo, které přece jen eliminuje negativní vliv biosložky v běžném neaditivovaném benzínu a udrží sací kanály a ventily čisté. Ačkoli Mitsubishi přímo nedoporučuje benzin s vyšším oktanovým číslem, motor má kompresi 11 : 1, a když jsem natankoval Vervu 100, přišlo mi, že auto trochu ožilo. Spotřeba se pohybovala kolem snesitelných sedmi litrů na 100 km.

Pokud nemůžete dohledat servisní historii, doporučujeme také odborný proplach motoru při výměně oleje. Není obvyklé, aby tyto motory i po vyšších nájezdech braly olej, ale preventivně můžete před koupí vyndat svíčky a přesvědčit se, zda jsou čisté. Jedinou slabinou by mohl být systém proměnného časování ventilů na straně sání. Pokud auto špatně startuje, mohl by být problém právě tady. Ale je to u ojetin spíše vzácnost než pravidlo.

Naopak druhý nabízený motor, naftová jednotka 1.8 DI-D, není zrovna dobrá volba. Základní technika není špatná a mechanicky je to solidní motor. Ale to je tak všechno. Neobvyklé proměnné časování ventilů (vůbec první na světě v sériovém dieselu), které zastupuje vířivé klapky v sání, bývá po letech a vyšších nájezdech už unavené. A především majitelé zapomínají na předepsané kontroly a případné vymezování ventilové vůle už po 45 000 km, což je u dieselu v moderním autě krajně neobvyklý servisní úkon.

Největší slabinou je ale filtr pevných částic. Regenerace tu probíhají dostřikem nafty za spalovací cyklus, ale tím dochází k ředění oleje naftou a k nerovnoměrným regeneracím filtru. Pokud se olej naředí naftou moc, hrozí jeho nasátí a totální destrukce motoru. Naředěný olej ničí také turbo. A pokud dojde k nevratnému zanesení filtru pevných částic, připravte si na nový více než padesát tisíc.

Těch rizik je opravdu hodně a nemá smysl je s ojetinou mimo tovární záruku podstupovat. To už je o trochu lepší naftový motor 1,6 l, který byl převzat z dílny PSA a osmnáctistovku nahradil v roce 2015. Stejně jako ve vozech PSA vyžaduje doplňování aditiva pro regenerace DPF a stejně bude potřeba filtr po zhruba 160 000 km vyměnit, ale ceny jsou přijatelné. Pokud šestnáctistovka dostane každých 15 000 km nový olej, měla by vydržet. Pozor, i tady je nešťastně řešený výpustní šroub oleje, který nedovolí celou starou náplň vypustit. Nechte si proto olejovou vanu upravit. Naftový motor 1,6 l má také jako jediný v nabídce rozvodový řemen, interval výměny však raději zkraťte ze 180 000 na 120 000 km.

Větší diesel 2.2 DI-D je prakticky zvětšenou verzí motoru 1,8 l i se všemi riziky. Ačkoliv je jeho dynamika slušná, raději se mu vyhněte. Ta rizika jsou prostě příliš velká a případné opravy neúnosně drahé pro někoho, kdo kupuje dostupnou ojetinu a převrací v kapse každou korunu. Pokud chcete kompaktní SUV s automatem a čtyřkolkou, podívejte se raději někde jinde.

Aspoň, že ty běžné věci u Mitsubishi většinou fungují. A i když se třeba o volbě materiálů v interiéru nedá hovořit příliš kladně, celkové zpracování je v pořádku. Nefunkční klimatizace pak bývá spíše problém zanedbané údržby než nekvality výroby a montáže.

Když se řekne SUV, tak si lidé automaticky představí trochu terénní auto s pohonem všech kol. Jenže ASX není do terénu vhodné a s jedinou doporučeníhodnou motorizací už vůbec ne, protože atmosférická šestnáctistovka se s pohonem všech kol nevyráběla. Berte prostě ASX jako alternativu ke klasickému hatchbaku. S benzinovým motorem 1.6 MIVEC je to vlastně spolehlivé a celkem bezproblémové auto. Jenom vám musí být úplně jedno, jak vypadá a jak jezdí.