Závodí na motokáře z půjčovny a jede na ní mistrovství světa

Vlastně jsem o tom slyšel poprvé na autosalonu v Ženevě od Filipa Mareše, že něco takového vůbec existuje. Závody motokár, na které nepotřebujete ani káru, ani svoje vlastní vybavení. A že se v tom jede mistrovství světa. Přišlo mi to trochu přitažené za vlasy, ale jen do té doby, než jsem se Matesem Vránou potkal. A svezl.

Už chápu, že bylo vloni třicátý na světě, protože takhle mě na motokáře ještě nikdo nevyškolil. Když mu koukám na záda v pražském centru KartPlanet a marně se snažím udržet jeho tempo, říkám si, že kromě článku o rental kartingu jako takovém musíme napsat ještě něco o tom, jak na motokáře správně jezdit. Teď je ale čas na něco jiné. Mates Vrána je nejrychlejší Čech v sérii Sodi World Series a právě teď shání peníze přes HitHit, aby mohl v dubnu startovat v Dubaji na mistrovství světa.

Je skoro úsměvné, jak je v tomto případě jednoduché začít závodit. „Jezdí se po celém světě, v registrovaných půjčovnách, kde používají motokáry Sodi. Ty se jen zaregistruješ na webových stránkách Sodi World Series, najdeš si nejbližší půjčovnu a můžeš klidně vyrazit na svůj první závod,“ říká Mates Vrána a po krátkém zaváhání řekne, že lepší by bylo asi trochu potrénovat, a pak teprve začít závodit. „V Česku se jezdí na pěti tratích, ale najdete je po celém světě. Do celkového hodnocení se počítá deset nejlepších výsledků ze závodů, jedno jestli jsi je jel všechny tady v Česku nebo někde po světě. A jestli jsi jich jel těch deset, nebo třicet.“ V praxi to vypadá tak, že závodníci nevynechají jedinou příležitost se svézt, a je jedno jestli tady u nás, nebo když jedou na dovolenou, nebo na služební cestu. „Nezáleží na trati, prostě sbíráš body, které se počítají vždy v národní sérii i v celkovém hodnocení, to, jak si stojíš, vidíš neustále online na webu. Ten nejrychlejší z republiky má pak šanci startovat na mistrovství světa, kde jede 80 pilotů a 40 týmů. Po celém světě je registrováno 8 500 závodníků, v ČR jich je aktuálně 265.“

Startovné v závodě se pohybuje od 800 Kč tady v ČR, třeba v Itálii je pak 1 200 Kč. Kromě registrace nepotřebujete nic, helmu a rukavice vám půjčí. „Tohle je na rental kart racingu to úplně nejlepší - žádné vstupní náklady,“ usmívá se Mates Vrána. „Jedna z častých námitek je, že abyste uspěli, musíte mít rychlou káru, ale zrovna ty půjčovny, kde se tyto závody jezdí, si na vyrovnanosti strojů hodně zakládají. Abyste uspěli, potřebujete se spíš umět káře přizpůsobit. A samozřejmě, že musíte být rychlí.“

Jestli čtete pozorně, zaregistrovali jste, že kromě závodění jednotlivců se jede i v týmech. Vytrvalostní závody jsou dlouhé od jedné až do pětadvaceti hodin, jezdí se ve třech a více lidech. „Závody jednotlivců jsou o trochu agresivnější, v endurance už se jezdí strategie, a taky se střídají jednotlivé káry, aby nikdo nebyl zvýhodněný,“ doplňuje Mates Vrána.

On sám začínal tak, že pomáhal v boxech jako mechanik. Tam si při škole vydělal i na svoje první závodění. Teď trénuje tak tři hodiny v týdnu, hlavně se ale věnuje svojí motokárové škole. „Kromě toho, že bych chtěl startovat na mistrovství světa a vylepšit svoje dosavadní umístění, tak sním i i tom, že bych měl malý tým a v něm vychovával začínající jezdce, prostě děti od 8 do 14 let, které bych pravidelně trénoval,“ přiznává Vrána bez okolků. A říká, že bude rád za každého dalšího jezdce v závodě, protože body do celkového žebříčku se násobí koeficientem, který se vypočítává podle počtu jezdců v konkrétním závodě. V jeho škole nechyběl již zmíněný rallyový jezdec Filip Mareš, novopečený juniorský mistr Evropy, ale třeba i Honza Černý.

„Je jednoduché začít, ale nesmíte to vzdát, když se hned v prvních závodech nezadaří,‘ říká nejrychlejší český jezdec na motokáře z půjčovny. „Komunita v rental kartingu je skvělá. Vždy vám někdo na trati poradí a nebojte se, s tréninkem přijdou první úspěchy.“