Toyota Land Cruiser J200 – Auto na zbytek života

„Velký“ Land Cruiser se na evropských trzích oficiálně neprodává, primárními trhy pro J200 jsou hlavně USA a Blízký východ. A zatímco na Blízkém východě uvidíte velké Land Cruisery skoro všude, v USA drží tohle auto jedno zajímavé prvenství. Podle loňské studie serveru iSeeCars je totiž právě Land Cruiser tím autem, které si jeho první majitelé nechávají vůbec nejdéle. Když si někdo v USA koupí nový Land Cruiser J200, nechá si ho v průměru 11,4 roku, což je docela přesvědčivá hodnota vypovídající o Land Cruiseru jako o nadčasovém autě, které by mohlo být klidně posledním autem, které si v životě koupíte. A to nemusíte být nijak extra staří. Moudří totiž vědí, že při správném (a patřičně nákladném) servisu, umí technicky mimořádně poctivá J200, ale i předešlá generace J100, vydržet skutečně na věky věků.

Pokud si chcete dopřát Land Cruisera J200 u nás, musíte jít cestou neoficiálního dovozu. Já jsem si kousek na vyzkoušení půjčil od společnosti Dajbych, která se Land Cruisery zabývá celkem intenzivně a vedle J200 prodává taky neméně ikonickou sérii 70 v různých provedeních. Hranatými „sedmdesátkami“ u nás jezdí hlavně horské služby, hasiči, lesníci a další pracanti, kteří potřebují auto do těžkého terénu. Největší a luxusně pojatá dvoustovka je pak záležitost pro fajnšmekry, kterou si v Česku v průběhu roku koupí pár nadšenců.

Musím však konstatovat, že tihle nadšenci hodně dobře vědí, co chtějí. Už na první pohled je jasné, že Land Cruiser umí svou velikostí (a jak si později povíme, tak i cenou) zvalchovat kdejakého konkurenta v nejvyšších třídách prémiových SUV. Přesto si ale nese docela jinou auru. Obří bílé SUV má tak trochu staromódní design bez výstřelků a nepotřebuje nikomu nic dokazovat.

Vzato kolem a kolem, působí „dvoustovkový“ Land Cruiser jako přesná definice takzvaného „old money car“. Je to auto, které si koupíte, když máte peníze, ale nepotřebujete, aby byly vidět na první pohled. Místo prémiových značek, jejichž prvoplánově nařvaná auta vystavují na odiv svá gigantická loga automobilek zvučných jmen, sáhnete raději po stejně kvalitním a schopném autě, které vyrábí automobilka primárně orientovaná na poněkud lidovější modely. A velké osmiválcové SUV od Toyoty se do téhle role hodí naprosto přesně.

Zajímavostí je, že tohle konkrétní auto je původně určeno pro trhy na Blízkém východě. Uvědomuji si to poprvé při pohledu na zrcátka, která na sobě mají obligátní nápis „objekty jsou blíže, než se zdají“ napsaný arabským písmem. Stejným písmem je pak ještě pár dalších varování různě po autě, ale co je hlavní – s ovládacími prvky nebo lehce zastaralým infotainmentem se domluvíte normálně anglicky.

Po otevření dveří se sám sebe ptám, jestli bych neměl vlastnit alespoň jednoho tygra a pozlacený Kalašnikov, abych vůbec mohl vstoupit do bílého, kvalitního, leč lehce staromódního interiéru, vyloženého koberci s vysokým vlasem. Nakonec se však usazuji na místě řidiče v pohodlné sedačce gaučovitého střihu. Jen se nemohu zbavit dojmu, že sedím v rámci interiéru o kus výš, než je v téhle kategorii zvykem. Má to ale svůj důvod – Land Cruiser je totiž auto klasické offroadové konstrukce, v jejímž základu je žebřinový rám, nesoucí hmotnost karoserie a agregátů. Právě rám má své nesporné výhody hlavně v terénu, zároveň ale přináší omezení spočívající ve vyšší podlaze interiéru.

Prostoru je tu ale pro každého dost a dost. Za volantem sedím sice maličko výš, ale pořád pohodlně, zatímco místa tu zbývá pro šest dalších pasažérů dostatek. Na polohovatelnou trojlavici ve druhé řadě se posadí sebeurostlejší dospělí a špatně se nebude mít ani dorost ve třetí řadě. Když není šesté a sedmé sedadlo potřeba, prostě se sklopí opěrák a pak se celá sedačka zvedne a „připlácne“ k boku nákladového prostoru, případně úplně vyjme. Se složenými sedadly ve třetí řadě dostanete poměrně obrovský kufr o objemu 701 litrů.

Už dlouho prohlašuji, že nejlepší vlastnost všech aut s rámovou konstrukcí je ten osvobozující pocit, který z nich vyzařuje na silnici. Auto působí nezničitelným a bytelným dojmem, a když se k rámové konstrukci navíc přidá adaptivní podvozek s nastavitelnou světlou výškou, je to vážně zážitek. Nelze říci, že by Land Cruiser žehlil nerovnosti silnic „do ztracena“ – posádka o nerovnostech ví, ale do interiéru se přenáší v tiché, vzdálené a nenásilné formě, jak je mohutné zavěšení auta jen lhostejně přežvýkává.

A pak je tu samozřejmě motor. Sametově tichý a kultivovaný atmosférický osmiválec o objemu 5,7 litru, který se v kombinaci s osmistupňovou automatickou převodovkou umí líně převalovat, ale i hutně burácet. 362 koní a 540 Nm bez problému stačí na kolos o hmotnosti 2,4 tuny a naladění, které dělá vše pro komfort řidiče, je jednoduše geniální.

Pohonné ústrojí rychle reaguje na povely pravým pedálem, neřadí nelogicky brzy, nebojí se motor vytočit a není tu žádný stupidní stop-start, který by bylo potřeba vypínat po každém nastartování. To jsou prostě věci, které restrikcemi seškrcená evropská auta už bohužel neznají. A že Land Cruiser žere nějakých 15–20 litrů na sto? S ohledem na výkon, velikost a hmotnost by to méně ani být nemohlo, a taky má k téhle spotřebě adekvátně velkou nádrž na 138 litrů paliva.

Co naplat, Land Cruiser je prostě nezmar. Nesmírně specifické, schopné, komfortní i praktické auto, které odvede naprosto jakoukoliv práci, projede jakýkoliv terén a zároveň vás bude hýčkat jako v bavlnce. K tomu všemu má robustní a poctivou techniku, která je při správném opatrování a používání dlouhověká. Vlastně zcela chápu, že si tohle auto lidé nechávají tak dlouho. Plnotučný Land Cruiser s velkým osmiválcem je prostě poslední auto, které si kdy budete muset koupit.

Jenže právě v onom nakupování tkví drobný háček. U Dajbycha začíná cena J200 (aktuálně je k dispozici pouze osmiválec 5,7 litru, takže nad motorizací nemusíte přemýšlet) na 2 487 000 Kč s daní, a to za nejnižší výbavu. Když potom usoudíte, že potřebujete nejvyšší specifikaci VXR, která vedle spousty moderních drobností nabídne jako jediná třeba aktivní podvozek s nastavitelnou výškou, připravte si 3 201 000 korun.