Opel GT – Sportovní nástupce Speedsteru je dnes raritou

Na pohled atraktivní Opel GT v sobě nezapře vlastnosti svého nepřímého předvoje – Speedsteru. Rozdíl je však v tom, že evropský roadster představený roku 2007 nevyužívá základů Lotusu Elise, nýbrž Saturnu Sky/Pontiacu Solstice. A tím začínají první specifické bolístky.

Auto je poměrně těžké, váží okolo čtrnácti metráků, zatímco jeho moderní sportovní předchůdce se spolehlivě držel pod jednou tunou. Motor se namísto uprostřed zabydlel vpředu, nicméně pohon zadních kol zůstal. Půjdeme-li do technických parametrů, pak se bavíme o podélně uloženém dvoulitrovém přeplňovaném zážehovém čtyřválci s výkonem 194 kW (264 k), spojeném s mechanicky ovládaným pětikvaltem.

Pokud jde o maximálku, pak dobové tovární tabulky hlásají 223 km/h, přičemž zrychlení z nuly na sto vozu zabere 5,7 sekundy. K tomu si přidejte ještě standardně dodávaný samosvorný diferenciál a máte vážně dobrý základ na super sporťák. Anebo ne?

Z hlediska praktičnosti nebo životního prostoru absolutně ne. Na první dobrou pohledný interiér nabídne řadu tvrdých plastů a takřka nulové úložné přihrádky – tedy pokud nepočítáme schránku před spolujezdcem a za sedadly.

Středový tunel je možná až zbytečně široký, takže vás nejspíše ani nepřekvapí, že popelník s autozapalovačem bydlí ve dveřích řidiče. Vše je důsledkem jednoho konstruktérského řešení, a to posunu motoru s převodovkou co nejvíce za přední nápravu. Holt jízdní vlastnosti jsou zde nadřazeny komfortu, což je vlastně v pořádku.

Na druhou stranu nejdou nepochválit anatomické sedačky, nicméně to už v rámci protikladu přispěchává na (ne)pomoc plátěná střecha, která se odnímá/nasazuje pouze ručně a ukládá do opačně otevíratelného kufru, kde zmenší původní objem 175 litrů na pouhých 66 litrů. No je to zkrátka dynamický roadster, takže pokud s ním plánujete nějaký delší výlet, tak si s sebou vezměte jen sluneční brýle a platební kartu. Vše ostatní pořiďte až v cíli.

Za povedené považujeme rovnoměrné rozložení hmotnosti na nápravy a slušný rozhled kolem, který ohraničují muskulární blatníky, vytažené boky a dlouhá kapota. Do toho započtěte super krátké převisy, nízkou světlost a široký rozchod kol jako přísliby stability.

Z hlediska samotné jízdy mnozí vyzdvihují rychlou odezvu na plyn, solidní držení v zatáčkách a přítomnost plně (!) vypínatelné stabilizace. Jenom pozor, bez podpory chůviček umí tahle zadokolka s bleskem v logu trochu kousat, zvláště pokud auto příliš neznáte. Na druhou stranu se lze těšit z poměrně přesného řízení či přímočarého mechanického řazení.

Všeobecně se dá říci, že GT poskytne hodně zábavy za volantem, ale už tak nějak musíte vědět, co děláte, jak to děláte a být rukama i nohama rychlí. Víte, jak se říká, že dětem a troubům sirky do ruky nepatří? Tak to samé si napasujte na tuhle mašinu…

Podvozek je tuhý podobně jako nabalzamovaná mumie Lenina, s čímž se nesou i potenciální vůle na přední nápravě. Motor celkem spolehlivě drží, ovšem drobné trable mohou mít spojitosti s elektroinstalací, vnějším osvětlením nebo s brzdami. Při výběru ojetiny prostě musíte počítat s tím, že jde o pravý sporťák, nikoli o fáro pro dovoz rohlíků pro faráře z Regensburgu.

Jenže jak se s autem doopravdy žije? Na pár vlastnických postřehů jsme se tedy zeptali Vadima Haška, majitele upraveného Opelu GT na fotografiích.

Jelikož na Speedster jsou karosářské díly problém, dalo by se předpokládat, že tomu bude stejně i tady, nicméně to Hašek neguje. Vzhledem k roku výroby vozu se sice dostupnost „plechařiny“ zhoršuje, nicméně eBay nebo polská vrakoviště to prý spolehlivě jistí. Rovněž ostatní komponenty údajně nejsou nesehnatelné, většinu z nich lze komfortně importovat ze Spojených států amerických.

Ale co když chcete tunit? Vadim tvrdí, že solidní podvozky nabízí takřka všichni větší výrobci sportovních tlumičů, zatímco karosářské doplňky zajišťují společnosti typu CSR Automotive, Steinmetz Opel Tuning nebo DDMWorks (USA).

Na otázku, co je na autě slabé či nedodělané, odpovídá dlouholetý majitel roadsteru jedním slovem – brzdy. Sám se proto v rámci svojí firmy Racing Emotion pustil do vývoje výkonnějších třmenů a větších kotoučů.

Naopak v rámci chvály Hašek vyzdvihuje solidní naladění auta už z výroby, náporové sání a přímý přívod čerstvého vzduchu na přední brzdy. Doplňuje také, že cestovní komfort dosáhl oproti Speedsteru výrazného zlepšení, protože GT přece jen vychází z nadstandardně vybavených modelů určených pro zhýčkané Američany.

Umíráček Opelu GT vyráběného v USA zazvonil v roce 2010, a to kvůli ukončení produkce jeho předvojů – Saturnu Sky/Pontiacu Solstice. Koncern General Motors totiž z důvodu úspor (byla prakticky celosvětová krize) nejprve likvidoval okrajové modely, nicméně nakonec obě značky pohřbil úplně celé.

Dobové prameny také uvádí, že se celkově narodilo 7 519 „gétéček“, které jste si mohli pořídit i u nás za základní cenu od necelých 915 000 Kč. Prodeje ovšem nebyly vůbec slavné, což dokazují statistiky Svazu dovozců automobilů, zaznamenávající první registrace vozů v Česku.

V roce 2007 se na tuzemské silnice dostaly tři kusy, z toho jeden byl novinářský. O rok později šlo dokonce o jeden jediný kousek a stejně tomu bylo i v letech 2009 i 2010. Pak už hotovo, šlus, konec, smrt bez nástupce.

Najít dobrý ojetý kus naštěstí není beznadějné. Vozy (častokrát upravené) s nájezdem nad 100 000 km, které čekají (většinou) na nemalé investice, stojí kolem 240 000 Kč, za káry s tachometrem ukazujícím pod 100 000 km dáte okolo 380 000 Kč, jednou možná investiční modely vyjdou na 500 000 Kč, zatímco za uloženky si jejich vlastníci řeknou klidně milion a víc.

Přitažlivý a rychlý roadster vyžaduje při řízení notnou dávku soustředění a pro nabízený šoférský požitek mu musíte odpustit pár strastí. Podobně jako jeho lehčí sportovní předchůdce Speedster není určen každému, takže zaujme vesměs jen velice úzkou sortu lidí, kterým vítr ve vlasech a zpěv přeplňovaného benzinového dvoulitru zní jako kvalitní dynamická muzika, náležitě hodná jejich vytříbeným smyslům.