Hyundai Ioniq 6 jako cestovní vůz dohání naftové polykače kilometrů, dokonalou náhradou však není

Hyundai Ioniq 6 patří v rámci současné nabídky k těm celkově povedenějším vozidlům, a to jednak svým designem evokujícím tvary ikonického Porsche 911 a také svojí technikou, která je v rámci elektromobility na vysoké úrovni. Ono třeba takovou 800voltovou architekturu nemá jen tak někdo…

A k čemuže jsou ty volty dobré? Tak především kvůli rychlosti nabíjení stejnosměrným proudem, která v případě základního Ioniqu 6 činí 175 kW, zatímco u vyšší varianty dokonce až 232 kW. V ideálních podmínkách tak můžete vrcholové provedení s akumulátorem o využitelné kapacitě 77,4 kWh nabít na příslušné nabíječce z 10 na 80 % za 18 minut, tedy za tento čas získat homologovaný dojezd 363 až 430 km dle provedení a velikosti kol vozidla.

Pochopitelně dojezd a rychlé nabíjení souvisí s celkovým využitím elektromobilu Ioniq 6 na dlouhých cestách, což jsme v rámci našich testů vyzkoušeli. Našli jsme výhody a prima vychytávky, ovšem některé prvky výbavy nás úplně nebavily…

Pokud chcete s elektrickým autem dosáhnout rozumných spotřeb, musíte zkrátka zvolnit a využívat jízdu setrvačností. Energetická hospodárnost je zde zásadní a projevuje se na spotřebě víc než u klasických aut se spalovacím motorem.

Víme, že Ioniq 6 s pohonem všech kol umí jezdit při defenzivním tempu do 120 km/h na dálnicích okolo 17 kWh na sto kilometrů. Tuto hodnotu ovlivňuje také velikost kol, kdy platí, že čím větší disky máte, tím vyšší je hodnota finální spotřeby. Stejně tak v našich podmínkách obvykle platí, že na letních pneu je spotřeba příznivější než na zimních.

Na druhé straně tady je rychlost nabíjení, díky níž můžete zejména na dálnicích přidat na tempu a necourat se 110–120 km/h. Ušetřený čas díky vyšší cestovní rychlosti pak ovšem nejspíš ztratíte častějším nabíjením, potažmo časté rychlé nabíjení a rychlé vybíjení může akumulátoru z dlouhodobějšího hlediska potenciálně škodit.

Rozumněji se tedy jeví s elektrikou spíše nespěchat. Díky svému většímu akumulátoru (77,4 kWh) je Ioniq 6 schopen na jedno načerpání energie do plna urazit v případě varianty 4 × 4 na delších dálničních trasách asi 450 kilometrů (do nuly). Nicméně je vhodné mít nějakou energetickou rezervu, takže lépe kalkulovat s cirka 400km dojezdem. Ještě lepší hodnoty pak poskytne provedení s baterií 77,4 kWh se zadním pohonem, kde lze počítat s nějakými cirka 30 km navíc.

Problémem pro delší cestování s elektrikou může být zima. Ne snad kvůli nástupu tepelné interiérové pohody, která je takřka okamžitá, ale pro energetickou náročnost onoho tepla posílaného do kabiny i k akumulátorům. Zkrátka kdo je zimomřivý, ztratí na dojezdu, a to klidně i 30 %.

Existuje však trik, jak si na zimním dojezdu polepšit. Je-li vůz před výjezdem zapojen do sítě, přijde vhod zapnout dálkový výhřev kabiny a auto „vytemperovat“. Tím jste schopni ušetřit nemálo kWh jinak čerpaných z trakční baterky.

Mnoho elektrických vozidel má kvůli své konstrukci rovnou podlahu, ani Ioniq 6 není výjimkou. Výhodou je, že se díky těmto skateboardovým platformám vejde do auta více baterek, a tudíž nabídne delší dojezd, potažmo vyšší výkon.

Určitým nezvykem však může být sezení (zejména vzadu), jelikož z běžných spalovacích vozů jsme zvyklí mít nohy spíše níže, zatímco u rovnopodlahových elektrik je sedící poloha lehce nepřirozená, což může být na delších trasách trochu kontraproduktivní.

Na druhou stranu elektrické auto nepotřebuje dlouhou převodovku ani velký spalovací motor, čímž posádka získá na vnitřním prostoru. To se nám líbí i u Ioniqu 6, který přes svoji aerodynamickou karoserii nabízí slušný životní prostor, byť s menším kufrem.

Nakonec zmíníme ještě odkládací a úložné prostory, které jsou v Ioniqu 6 slušné, ovšem chybí nám větší otvor na lahev ve dveřích řidiče a spolujezdce. Na dlouhých trasách je potřeba dostatečně pít, tedy mít dostatečně objemnou lahev a ideálně rychle po ruce. A s tím jihokorejští inženýři u elektrické šestky dostatečně nepočítali.

V dnešní době jsou asistenční systémy součástí takřka každého velkosériově vyráběného osobního vozu, přičemž některé z nich jsou dokonce povinné. A právě tady jsme s kosou jménem Ioniq 6 narazili na kámen.

Povinně montované upozornění na překročení rychlosti a přísné monitorování pozornosti řidiče jsou dva pomocníci, kteří se po každém startu automaticky zapínají.

Totiž jakmile překročíte rychlost, systém hned začne nepříjemně pípat. Odvrátíte svůj zrak během jízdy třeba do infosystému? Po krátkém čase vás trest nemine. Naštěstí lze obojí vypnout, přimlouvali bychom se však za přímější cestu, takto jsme se museli dost ponořit do infotainmentu.

Naopak za vysoce praktický asistent považujeme ten, který při aktivaci blinkru pustí do budíků obraz z příslušné boční kamery směřující dozadu, čímž si jednak zkontrolujete dění bezprostředně za vozem a také slepý úhel. Ve spojení s dostupnými kamerovými digitálními zrcátky tak jde o zajímavou kombinaci kamerové techniky ve jménu bezpečnějšího provozu. Na delší cesty (nejen) rozhodně užitečné prvky.

Dodat autu připojení k internetu má za normálních okolností výhody při jeho správě a provozu. Hned si asi vybavíte online navigaci, která zvládá nejen dopravní situace, ale rovněž umí najít nabíječky, zjistit jejich obsazenost nebo přizpůsobit chování vozu na silnici při asistované jízdě druhé úrovně (poloautonomní).

Dalším prvkem budiž mobilní aplikace, přes kterou jde auto vzdáleně ovládat. U Hyundai se jmenuje Bluelink, takže si Ioniq 6 můžete na dálku např. vyhřát, vychladit, otevřít či zavřít nabíjecí port, začít a ukončit nabíjení, odemknout i zamknout auto, rozsvítit světla, popřípadě si poslat do navigace předpřipravenou trasu.

Plný točivý moment mají elektromobily k dispozici takřka okamžitě, proto i malé městské vozítko může ze semaforů vystřelit překvapivou rychlostí. A co teprve, pokud máte k dispozici výkon 325 koní a krouťák 605 Nm jako u Ioniqu 6 4 × 4? To se pak už můžete na světlech rovnat i s daleko exotičtějšími kárami.

Na dlouhých trasách sice nebudete tolik skákat od semaforu k semaforu, nicméně co takové předjíždění? Tak přesně pro něj (rychlost, bezpečnost manévru) se hodí mít nálož newtonmetrů připravenou k okamžitému využití.

Ioniq 6 je díky své aerodynamické karoserii a konstrukci stabilní i ve vyšších rychlostech, čemuž dopomáhá rovněž nízké těžiště zajištěné nízko položenými baterkami. Plavbu krajinou si tak můžete zpestřit dynamicky projetými okreskami, ovšem je potřeba kalkulovat s vyšší hmotností vozu a fyzikou. Její zákony totiž ještě žádný motorista na planetě Zemi neohnul.

Ostatně stačí si vzpomenout na hlášku doktora práv Zatloukala ze seriálu Hospoda, který pronesl: „Nesedlej hřebce, když jsi zvyklý jezdit na oslici.“ A to platí i u výkonných (nejen) elektrických aut.

Hyundai Ioniq 6 a s ním srovnatelné modely nám ukazují, že na delší trasy už jsou reálně použitelné i cenově dostupné elektrické vozy. Zatímco dříve jste na pořádný elektromobil potřebovali několik milionů, dnes vám stačí „jenom“ milion a něco k tomu.

S elektromobilem se při zachování efektivity provozu nedá jezdit stejně jako s vozem spalovacím, proto se v tomto ohledu musí řidič přizpůsobit bateriově poháněnému autu. To ho odmění svými pozitivy, pokud daný šofér přijme kompromisy elektropohonu.

Na druhou stranu jde vývoj elektromobility mílovým krokem kupředu, a to včetně infrastruktury, takže se podmínky pro řidiče elektroaut budou do budoucna postupně zlepšovat. A tím myslíme třeba více nabíjecích bodů, větší výběr z pneumatik vyvinutých pro elektrovozy, rozmanitější servisní sítě, dostupnější údržba/repase akumulátorů, delší dojezdy samotných aut, jejich nižší cena a další faktory.

Základní Ioniq 6 se zadním pohonem a menším 53kWh akumulátorem stojí od 1 159 990 Kč, nicméně pro delší cesty je lépe zvolit silnější zadokolku s větší baterkou 77,4 kWh, za kterou zaplatíte 1 339 990 Kč a výše. Pakliže trváte na pohonu 4 × 4, vrcholová čtyřkolka startuje od 1 579 990 Kč.