Dvojtest BMW řady 5: Jeden model, jedna motorizace, dvě zcela odlišné tváře. Tohle jsme nečekali

Za normálních okolností byste test nové řady 5 možná četli od některého z mých kolegů, nicméně naskytla se mi jedinečná příležitost vyzkoušet nových pětkových bavoráků hned několik, což ve mně v případě dvou dieselových sedanů 520d zanechalo dojmy jako na horské dráze. Stejné modely, stejné motory, stejně velká kola, stejný pohon, ale dvě úplně jiná auta.

Vše začalo jízdami na Auto roku 2024 v ČR, kde jsem osedlal designově zepředu nevýrazný sedan s pohonem všech kol xDrive v podivné zelené barvě a říkal jsem si: „Jako tohle je nová pětka?“ No což, povinnost volala a nezbývalo než se přepnout do režimu testovacího pilota a začít zkoumat, jestli auto jezdí stejně „zvláštně“, jak zepředu vypadá. Ačkoli uznávám, design je skoro vždy silně subjektivní, což snad neplatí jen u Fiatu Multipla.

Každopádně ani první dojem z interiéru nebyl kdovíjak hitparádní, jelikož umělé tlačítko podélného posunu sedadla nakonec evokovalo, že si musím sáhnout na mechanickou páčku vpravo dole. Dobře, u trojkového a čtyřkového bavoráku v základu bych manuální posun sedačky nadšeně uvítal, ale u pětky v základní ceně skoro 1,6 milionu, respektive v testované specifikaci za 1 923 142 Kč? To jste, vážení Mnichovští, šetřili na nesprávném místě. Osobně sice miluji střídmé konfigurace aut, ale některé prvky by zkrátka měly být standardem pro danou třídu vozu.

Pětková řada byla vždycky takovým přechodem mezi obyčejností a luxusem, manažerskou limuzínou, potažmo polykačem dálničních kilometrů. Jasně, nejde o vůz pro rozvážku pizzy, aby se na něm každý týden střídal nový brigádník, ale stejně…

Uvnitř podivně zelené pětky najdete černo - (krémově) bílý interiér zaplavený plasty zčásti vyvedenými do lesklého klavíru, což je snad nejhorší povrchová úprava, protože na ní je úplně všechno vidět. Každé smítko prachu. Inu, chopil jsem se řízení a zjistil, že tenhle obrovský volant se BMW také moc nepovedl.

Hranatý tlustý věnec se mi zkrátka špatně držel, což lze ovšem považovat za de facto náhodu, protože BMW má v nabídce napříč modely celkem okolo 500 druhů volantů. A já vyhrál ten, co nejen mně nepřišel úplně povedený.

Poslední tečkou byly páčky blinkrů, jejichž kvalita na pohmat odpovídala povedenější hračce z obchoďáku. Takže první pocity skutečně smíšené a kýžený luxus nedotažený.

Nicméně samotné jízdy (bylo jich vícero) daly najevo, že pod kapotou pracuje sice klasický konzumní, ale zato sametový a úsporný mild-hybridní naftový dvoulitr s výkonem 197 koní a krouťákem 400 Nm. Samočinná převodovka ZF řadí jako z partesu, mapové podklady jsou přesné, doprava jede online, podvozek krásně žehlí silnici a pohon xDrive nedělá žádné psí kusy ani v zatáčce pod plným plynem.

Odevzdával jsem tedy zelenou pětku s rozporuplnými pocity, zejména kvůli tomu, že její elektrická varianta i5 byla o tolik vyladěnější. Jenže otázky, že by se v BMW na masově prodávaný model 20d takhle moc vykašlali? To mi nedalo jednu noc spát (skutečně), nicméně shodou náhod jsem se o pár dní později dostal k černo-bílému modelu určenému pro firemní flotily. A tam se začala psát úplně nová kapitola řady 5.

Už jenom pohled na dvoubarevnou kombinaci, kdy karoserii s M paketem kryje nepříplatkový bílý nemetalický lak nazvaný alpská bílá, ovšem doplňují jej černé doplňky včetně světel, ve mně vyvolává úplně opačný dojem z krásy než u zeleného modelu.

Najednou mám pocit, že se dívám na úplně jiné auto, na reprezentativní model, co je majestátnější a má správný decentní sportovní drive, jelikož ten k BMW patří, zatímco střídmá konvence je záležitostí Mercedesu-Benz třídy E. A tak to má být a tehdy je svět v pořádku.

S černou maskou navíc vyniknou podsvícené lemy okolo hlavních ledvinek, které v noci dávají už dopředu najevo, že model, na který právě hledíte, je právě od Bayerische Motoren Werke.

Opticky je líbivá i zadní část, která díky dvojbarevnému provedení více demonstruje ony bavorské svaly (jsme zvědaví na M5!) a navazuje na černě lakované boční prahy. Pomyslnou třešní na dortu je pak malý černý spoiler umístěný na víku kufru. K tomu si přidejte M Performance kola a rázem před vámi stojí úplně jiné auto, které mimochodem stojí 2 059 958 Kč, takže je „pouze“ o 136 816 Kč dražší než zelená pětka.

Dalším překvapením je poté interiér, který je opět v rámci paketů vyveden do sportovna. Proti zelené pětce však přibylo více čalounění i dekorací a ubylo lesklých klavírních plastů. Páčky blinkrů z hračkářství sice zůstaly, ovšem ostatní prvky se většinově jevily jako jiné, lepší, prémiovější.

Vyhřívaný kulatý (v zelené pětce byl spíše hranatý) sportovní volant najednou padne příjemně do ruky, kožené čalounění a další dekory navodí dojem luxusu, sedadla lépe sednou k tělu a také si je nastavíte plně elektricky. Konečně pravověrná pětka od BMW!

Dynamika vozu je vzhledem k totožným jednotkám i pohonu xDrive ve srovnání se zeleným sedanem stejná, pouze v zatáčkách auto díky adaptivnímu sportovnímu M podvozku působilo o něco jistěji. Naštěstí neztratilo na komfortu, takže i černo-bílá pětka žehlila nerovnosti jako zručná hospodyně košile.

S přibývajícími kilometry za volantem bílé 5er mi bylo čím dál jasnější, jak propastný může být rozdíl mezi konfiguracemi cenově velmi podobných aut. Jak stačí, když má karoserie nevýrazné tvary či nekontrastní barvy. A co teprve dekory, které sice považujeme všeobecně za cingrlátka, nicméně právě design i materiály dělají luxus luxusem.

Nehledě na konfiguraci se nová řada pět pyšní zahnutými sdruženými displeji s infosystémem iDrive 8.5, který funguje na principu aplikací a ikon jako v tabletu. Tohle rozhraní někomu vyhovuje, nicméně mně tolik ne, přijde mi to poněkud stejné (byť prakticky funkční) s tím, co nabízí všichni ostatní.

Za ryze povedenou považuji bavoráckou online navigaci, podle které se dá slušně jezdit, spolupracuje s head-up displejem i rozšířenou realitou. Takže ano, pustí se čelní kamera a obraz s virtuálními šipkami se promítne buď na přístrojovém štítu, nebo na centrálním displeji. Nezapomínáme ovšem, že jde o technologii, kterou má konkurenční Mercedes ve svých modelech už dávno rozšířenou.

Pochválit lze rovněž možnou personalizaci auta, integrovanou jízdní kameru, rychlé vypínání povinného otravného rychlostního asistenta (stačí držet dlouze tlačítko SET na volantu), panoramatický kamerový systém s 3D vykreslováním nebo třeba palubní zábavní prvky typu hry.

Celkově lze interiér označit vpředu za docela slušně prostorný včetně prostoru pro nohy (Mercedese, zde se uč…), vzadu už to taková hitparáda není, nicméně alespoň kufr má objem 520 litrů.

Samotná konfigurace 520d xDrive pak nabídne objem palivové nádrže 60 litrů, přičemž průměrná spotřeba se pohybuje okolo šesti litrů nafty na sto. Výsledný nejvyšší dojezd je tak kolem 1 000 km na jedno tankování. Padlo už, že je motorizace mild-hybridní, nicméně tento pomocník je tu vlastně jen kvůli emisím, jemnému postrčení auta během akcelerace a pro dřívější vypnutí motoru v rámci eko jízdy. Ale nebojte, je diskrétní a nebudete o něm vědět.

Chtěl bych zdůraznit, že není nutno kupovat si bavorskou pětku nesmyslně drahou, na tom až tolik nezáleží. Daleko více záleží na tom, jak si ji (byť i střídmě) nakonfigurujete. Totiž (a berte to s nadsázkou), zatímco za minulou generaci BMW řady 2 Active Tourer v základu šel bych světa kraj, o základní BMW řady 5 bych se nepral ani s tanečníkem s dřevěnou nohou po čtyřech letech nucených prací.

BMW řady 5 startuje s benzinovým dvoulitrem o čtyřech válcích od 1 467 700 Kč, zatímco základní plug-in hybrid se čtyřválcovým benzinem vyjde na 1 647 100 Kč a ten výkonnější šestiválcový s pohonem xDrive na 1 968 200 Kč. Naftový dvoulitrový čtyřválec 20d začíná na 1 524 900 Kč, popřípadě s pohonem všech kol xDrive na 1 587 300 Kč. Výchozí elektrická i5 pak stojí od 1 749 800 Kč, přičemž ta vrcholová M60 xDrive má cenu startující od 2 523 300 Kč. Další motorizace včetně dalších šestiválců dorazí do 5er v průběhu roku 2024.