DS 4 definuje novou éru francouzského luxusu. Sází na technologie, radost kazí zadní náprava

Před půl rokem jsme v rámci světové premiéry usedli za volant hatchbacku DS 4 poprvé a po absolvování testovacích jízd byli příjemně překvapeni, jak Francouzi na svém potenciálně nosném produktu zapracovali.

Čas se hnul a auto dorazilo i na český trh, kde začalo dělat přesně to, co jsme si mysleli – sbírat objednávky. Chopili jsme se tedy volantu základní 130koňové motorizace a zjistili, čím vším DS 4 zaujme, jaké trumfy má na konkurenci a v čem pokulhává.

Začátkem nelze vynechat design, neb na něm výběr vozu kolikrát stojí či padá. Pokud jde o navrhování, tak tam byli Francouzi vždycky v popředí, vždyť se také v jejich zemi zrodila řada uměleckých směrů, zčásti rovněž avantgarda.

No a přesně ta se na vzhledu karoserie podepisuje v míře větší než velké. DS má totiž designové studio v Paříži a jeho pracovníci se častokrát nechávají inspirovat právě touto slavnou metropolí. Proto vůz vypadá, jak vypadá, takže někomu ladně padne do noty, zatímco jinému naopak příliš nesedne.

Pokud jde o vnější highlighty, pak zmíníme volitelné adaptivní Matrix LED diodové lampy (v úplném základu jsou klasické LED), vertikální denní světla spojená s blinkry, boční vysunovací kliky, designově řešené boční blinkry ve zpětných zrcátkách a zadní lampy s trojrozměrným efektem. Všechny tyto prvky pak utváří poměrně nezaměnitelný obraz, kdy na první pohled jasně poznáte, že jde o DS.

Je jasné, že přemíra avantgardy nesedne každému, ale komu tenhle styl lahodí, může se těšit na skutečně obří porci pařížského umění.

Neméně jinak tomu je taktéž uvnitř, kde skutečně nabydete dojmu, že sedíte v kokpitu trochu jiného auta než běžně. Jasně, hlavní prvky typu digitální přístrojový štít, středová dotyková obrazovka nebo centrální tunel zůstávají stejné jako u jiných vozů, nicméně najdete tu i několik nevšedností.

Mezi ně řadíme např. head-up displej s možností zobrazení navigační mapy, což všeobecně patří mezi současné hi-tech vychytávky. Dále se bavíme o středovém tunelovém digitálním touchpadu, který přináší mimo psací funkce také nadstavbu ve formě zkratek. Totiž jednoduchým gestem přejdete třeba k vypnutí stop/startu, hudebnímu přehrávači anebo k nastavení sedadel (volitelně odvětrávaných, masážních).

Oba displeje (centrální, řidičův) jsou navíc konfigurovatelné, a to pomocí widgetů, jaké znáte třeba z mobilů. Vestavěná navigace už pracuje on-line a celkově se rychlost/odezva infosystému rapidně zlepšila, což platí i o panoramatickém parkovacím systému.

Abyste chápali souvislosti, předchozí modely DS měly/mají palubní rozhraní nepříjemně líné a rozlišení parkovací kamery neodpovídající současné době. Šlo o podstatnou bolístku této prémiové značky, nicméně ta je, zdá se, už vyřešena.

Dále musíme pochválit hluboké úložné prostory, protože ač se to nezdá, tak do středového tunelu a dalších přihrádek naskládáte poměrně dost věcí. Na centrálním panelu pracují také „neviditelné“ výdechy ventilace, které designově rozbíjí dosavadní interiérovou všednost.

Jste-li milovníky rozmanitých materiálů, pak vás útulná kabina patrně nadchne, protože kůži, Alcantaru či jiné čalounění zvolené dle provedení interiéru objevíte prakticky všude, rovněž na palubní desce.

V rámci navrhování ovšem nezbylo moc místa na ovládání bočních oken, protože onu čtveřici tlačítek najdete usazenou na výplni řidičových dveří. Pravda, nejde o příliš ergonomické řešení, na druhou stranu nestahujete okna každý den sedmkrát.

Přepracování se dočkal také volič automatické převodovky, který zabírá jen minimum místa. K tomu si přidejte příjemné ambientní podsvícení, důsledkem čehož se DS 4 stane příjemným místem k motoristickému životu. Navíc v zimě/chladu auto rychle topí, což spolu s vyhřívanými sedadly a volantem potěší nejenom teplomilné jedince.

Po jízdní stránce se znovu bavíme o příjemném společníkovi, který se aktuálně nabízí ve třech zážehových motorizacích (130, 180 a 225 koní), v jedné dieselové (130 koní) a v jedné plug-in hybridní (225 koní), vždy však ve spojení s komfortní osmirychlostní automatickou převodovkou.

Za pochvalu stojí též odhlučnění, výhled z auta a pozice za volantem, slabé místo naopak spatřujeme v jednoduché (vlečené) zadní nápravě. Během jízdy po špatných cestách se odzadu linou klepavé zvuky pracujícího zadku, doplněné místy až mírným uskakováním. Prémiové auto typu DS 4 by si rozhodně zasloužilo plnohodnotné zadní nezávislé zavěšení a nejen obyčejnou „vlečku“.

Částečnou kompenzaci může poskytnout volitelné (standardní jen pro plug-in hybrid) adaptivní odpružení řízené kamerou, známé především z DS 7 Crossback, kdy příplatkový systém posune úroveň jízdního pohodlí/tlumení zase o pár stop výše.

V této třídě neobvyklý, nicméně u DS 4 na přání dostupný, je systém pasivního nočního vidění, pracující na principu „termovize“. Ostatně podrobněji jsme se tematikou automobilových noktovizorů zabývali v tomto článku.

V každém případě jde o auto od píky nové, designově atraktivní, s vyhlídkou sedmi až osmileté životnosti. Prozatím se nabízí v širším portfoliu motorizací, které v roce 2024 doplní také plně elektrická verze.

DS 4 tedy nyní definuje novou éru francouzské avantgardy a vzhledem k rozmanitým možnostem provedení, výbav a startovní ceně od 720 000 Kč má reálný potenciál uspět i u nás, ba dokonce předehnat dosavadní tuzemský bestseller značky SUV DS 7 Cossback, jehož facelift však už klepe na dveře. Pozitiv vůz tedy nabídne poměrně dost, navíc potěší i pětiletou zárukou, takže jedinou větší bolístkou je ona jednoduchá zadní náprava, ozývající se na ne zrovna kvalitních cestách.