Celoroční pneumatiky jsou stále oblíbenější, ovšem spíš na Západě. U nás odoláváme. Zatím. Může se to změnit

Zimní sezona už udeřila, zažili jsme první letošní sníh, mrazy a jiné prosincové kratochvíle. Vydali jsme se proto opět do královéhradeckého pneuservisu Proxima za specialistou Milanem Krupičkou, abychom si tentokrát popovídali o celoročních pneumatikách, a to od obecné historie po předpokládanou budoucnost.

Jedním z pionýrů celoročního obutí je společnost Goodyear, která jej na trh přinesla a rozšířila jako jedna z prvních. Po Goodyearu se přidalo také Pirelli, nicméně mnozí vyčkávali, až se celoroční obutí stane trochu trendy. A jak to nastalo, vstoupil na toto pole například též Bridgestone.

První modely celoročních gum byly v podstatě odvozeny od zimních pneumatik. Jelikož šlo de facto o jejich modifikace, laickým okem byste původní zimák od starého typu celoročky nerozeznali.

Do toho platilo, že se každý výrobce postavil k celoroční pneumatice trochu jinak. Zatímco jedna společnost vyrobila ono obutí více na zimní sezonu, jiná firma uzpůsobila konstrukci pneumatiky spíše na jaro až podzim.

A kolikrát šlo i o zajímavé experimenty, jako v případě prvního celoročního obutí od Firestone (levnější odnož Bridgestone). Milan Krupička vzpomíná, že tato guma vznikla tak, že výrobce vzal kostru nezimní pneumatiky, použil specifickou spíše nezimní směs, ale dezén vyrobil v profilu zimní gumy.

Dále se celoročky začaly vyvíjet v menších rozměrech na kompaktní auta, která obouvala rozměry R13 nebo R14, tedy typicky vozy Felicia, Fabia… Pro ně tehdy začaly vznikat celoroční gumy, jež dle slov výrobců měly zvládat tzv. městskou zimu.

Nezávisle na cíleném vývoji celoroček se celoroční obutí dostalo i do prvovýroby některých automobilek, především pro vozy typu SUV a dodávky. Ne ovšem proto, aby zákazníci v land roverech nebo dodávkových vozech nemuseli přezouvat, ale aby dané automobily měly lepší trakci mimo silnice, tedy na šotolinách, polních cestách a jiných nezpevněných površích.

Takové pneumatiky byly rovněž vhodné do mokra, a dokonce na sobě hrdě nosily emblém M+S (mud + snow), ovšem jejich konstrukce byla spíše na mud (bláto), a nikoli na snow (sníh). Na zimu tedy nevhodné obutí. Nicméně, ta pravá revoluce však měla teprve přijít.

Byl to právě francouzský koncern Michelin, který vyvinul a v Evropě v roce 2015 představil první velkosériově produkovanou celoroční pneumatiku, která byla už od začátku konstruována jakožto celoročka. Jméno gumy vám je jistě povědomé – Michelin CrossClimate.

A co Michelin začal, to ostatní renomovaní výrobci následovali, proto si jsou moderní celoroční gumy napříč zavedenými známými značkami docela dost podobné a také obvykle platí, že nové typy celoroček jsou jakožto celoroční už od začátku vyvíjené.

Ačkoli jsou současné moderní celoročky dělané primárně pro provoz na mokru, stále se mezi typy jednotlivých výrobců najdou rozdíly. Opět jeden typ obutí je spíše vhodný na léto, jiný více na zimu.

Spousta modelů celoročních gum má dnes i logo alpského štítu s vločkou, tudíž jsou i v sousedním Německu akceptovány jakožto pneumatiky zimní, zatímco u nás legislativně dostačuje jen symbol M+S a jeho variace. Neplatí to ovšem paušálně, i dneska koupíte třeba funglovku celoročku Pirelli, která logo alpského štítu s vločkou nemá, nicméně disponuje značením M+S.

Je třeba upřesnit, že u Pirelli je to hlavně z toho důvodu, že častokrát jde o pneumatiky určené přímo pro konkrétní vozidla, kde podle pravidel homologace musí být daná pneumatika v nezměněném provedení na trhu nejméně 10 let.

V rámci levných neznačkových celoročních pneu pak v současnosti převyšují ty, které vychází spíše ze zimního provedení. Můžete tak koupit slušnou lacinou celoročku, co bude první zimu solidně fungovat, ale v létě půjde o hlučné nestabilní utrpení. Navíc pozor na rychlou ztrátu vlastností levného obutí!

Celoroční gumy mají několik zajímavých výhod, ovšem řadu neméně podstatných nevýhod. Je tedy na miskách vah porovnat to, zdali je vhodnější přezouvat, nebo jezdit na celoročních.

Totiž, když jezdíte jen na celoročních, tak se většinou nepovídáte každý půl rok do pneuservisu, kde vám gumu zkontrolují a jsou schopni odhalit její defekty či rozhozenou geometrii vozu. Dále vám kolo vyváží, očistí dosedací plochy, vymění vzduchové ventilky, upraví tlaky. Mimochodem, tlaky v pneu u moderního vozu s TPMS nekontroluje takřka nikdo, protože většina řidičů spoléhá právě na tyto ventily.

Rovněž vám, jde-li o rozumný pneuservis, přehodí pneu s lepším dezénem dozadu, což rozumně odůvodní jakožto prevenci proti smyku zadní nápravy, který se hůře zvládá a je nebezpečnější než smyk nápravy přední.

Odpuštění si návštěvy pneuservisu a použití celoročních gum vám tak sice ušetří nějaké peníze, jenže také odebere kontrolní mechanismus, protože málokdo si pravidelně kontroluje všechny pneumatiky i z vnitřní strany, sundává kola jako prevenci zatuhnutí ráfku k dosedací ploše a pro vyvážení nebo prověřuje dotažení šroubů kol.

V neposlední řadě, nezávisle na (ne)návštěvách pneuservisu, je celoroční obutí vždy kompromisem, protože nedosahuje takových vlastností jako srovnatelná letní či zimní pneumatika. Z toho důvodu, zejména kvůli krizovým situacím (náhlé prudké brzdění, vyhýbací manévr aj.), zatím spolu s Milanem Krupičkou stále doporučujeme přezouvat na letní/zimní obutí a celoročky nechat jen druhým či třetím autům do rodiny, která jezdí víceméně jen po městě. A když je venku zimní blitzkrieg, tak prostě nevyjíždí.

Přestože u nás zájem o celoroční obutí pro osobní i užitková auta pozvolna roste, v globálním měřítku jsme jakožto Česko, potažmo celá východní Evropa, ve srovnání se Západem stále spíše přezouvací, a nikoli celoroční. Nicméně tento trend nás může postupem času zaplavit též.

A asi ne tím, že by lidé začali hojně nakupovat celoročky prémiových značek, které jsou sice dražší, ale za to většinou vyvíjené pro použití po celý rok. A ne proto, že motoristická veřejnost začne šetřit a brát levné neznačkové celoročky, jež vychází spíše ze zimního obutí.

Je předpoklad, že se segment celoročních pneumatik bude rozšiřovat a vyvíjet, jelikož v něm stále dřímá velký obchodní potenciál, nově nabuzený i nástupem elektromobility. Jde totiž o rychle rozvíjející se segment, kde budou vozy od těch městských přes užitkové až po off-roady, tedy spousta vozů potenciálně obouvajících celoroční obutí.

V neposlední řadě celoroční obutí silně tlačí (nejen nízkou cenou) online prodejci pneumatik, kteří se vezou na současné internetové vlně, na níž se lidé snaží řešit čím dál více běžných úkonů. Dále se vlivem vývoje vozidel samotné pneumatiky zvětšují, protože auta musí nějak vypadat (design – kola dělají auto) a musí mít větší brzdy, protože jsou všeobecně těžší než před léty. Ostatně, které nové auto má od výroby 13palcové nebo 14palcové disky? Novým standardem začínají být 16palcové.

To nahrává vývojářům například na to, aby vyvinuli lidově řečeno inteligentní pneumatikovou směs, která své vlastnosti změní podle teploty. Takový objev by celoroční gumy zase posunul na žebříčku popularity výš a svému stvořiteli přihrál skutečně tučný balík voňavých bankovek.