Článek
Jihokorejský Hyundai je stále rychle se rozvíjející automobilkou, která nyní vstoupila do nových vod. Poprvé automobilky představila opravdový dospělý ostrý hatchback, a to model i30 N. Ostatně tato varianta byla ohlašována již před čtyřmi lety, kdy značka oznámila, že vstupuje do světa WRC. I díky tomu zde nyní máme silniční stroj pro automobilové nadšence.
Včera jsme vám již přinesli detailní informace o voze, ale pojďme si zopakovat základy. Jedná se o pětidveřový ostrý hatchback s pohonem předních kol. Pod kapotou najdete dvoulitrový turbomotor, a to s výkonem 250 nebo 275 koní a točivým momentem 353 N.m. Vyšší výkon dostane varianta Performance, která bude standardně obouvat devatenáctipalcová kola a bude se lišit i v dalších detailech. Maximální rychlost je 250 km/h, zrychlení z nuly na stovku proběhne za 6,4 respektive 6,1 sekundy. A to už zní jako nadějná čísla.
V rámci premiéry se ukázala rovnou posílená verze Performance a nutno říci, že auto vypadá zajímavě. Je to spíše decentní hothatch ve stylu Golfu GTI a sama automobilka říká, že tohle auto dokáže díky pětici jízdních režimů fungovat jako každodenní stroj i zábavná okruhová střela, stačí si jen vybrat. Tyto jízdní režimy se pak přepínají přímo na volantu dvěma velkými tlačítky.
Zajímavé detaily? Tak třeba třetí brzdové světlo integrované do spoileru, které svítí ve tvaru trojuhelníku. Dvě koncovky výfuku. Anebo také nádechy v nárazníku, které vedou vzduch k brzdám, aby se lépe chladily. Zdá se, že tým pod vedením Alberta Biermanna, bývalého šéfa divize M od BMW, nechtěl nic podcenit.
Ostatně to se ukazuje rovněž v interiéru. Hluboká sedadla obepínají tělo a dovolují nízký posaz. Pozice za volantem je velmi dobrá a z hlediska řidičského jsou zde všechny nástroje pro přesné řízení vozu za každé situace, tedy manuální převodovka i mechanická ruční brzda. Zbytek interiéru působí poměrně obyčejně, ovšem jen do doby, kdy se podíváte do kufru. Tam se totiž vystavuje rozpěra, která má zlepšit tuhost vozu.
V dané třídě je již obvyklé, že vozy mají mechanický samosvorný diferenciál. Je tedy trochu škoda, že Hyundai přichází pouze s funkcí eLSD, což bude, obáváme se, jen přibrzďování kol. Nicméně nemáme se prý bát, že by to nefungovalo, protože nápravy jsou u vozu úplně jiné, než u běžného Hyundaie i30, což opět potvrzuje, že tady se myslelo na komplexní nastavení vozu. A další věci, které se hodí vypíchnout? Software převodovky zvládá sám dávat meziplyny, tlumiče jsou adaptivní a stabilizace se dá zcela vypnout. Navíc je zde výfuk s klapkami, u kterého se tedy dá nastavit, jak intenzivní zvuk bude. My jsme měli možnost poslechnout si vytáčený motor na místě a nechybělo ani pořádné prskání a střílení do výfuku. Zvukový projev připomínal Ford Focus RS v nejhlasitějším režimu.
Celkově mám z auta lepší dojem, než jsem čekal. Působí to jako poctivě postavený stroj, kde se hledělo na opravdovou funkčnost. Žádná zbytečná cingrlátka v interiéru, přehnané bodykity, ale spíše zaměření na řidiče a poctivou techniku. Doufejme, že se nám tento dojem s prvním svezením potvrdí!