Hlavní obsah

Maskované prototypy se prohánějí Českem. A ne jenom Škodovky

Foto: Škoda Auto

Testování prototypů - cílem je splynout s okolím

Velice náročné testy ve virtuálním prostředí i na silnici. Všechny modely světových automobilek najezdí před spuštěním na trh statisíce kilometrů po celém světě. V dešti, mrazu či padesátistupňovém horku. V Česku máte největší šanci zahlédnout prototypy Škodovek a – pro někoho možná překvapivě – Mercedesů.

Článek

Stačí bydlet v Mladé Boleslavi či okolí a pravděpodobnost, že uvidíte některý z chystaných modelů Škody, je stejně vysoká, jako že se v novinách bude psát o koranaviru. Nebo se stačí projet po dálnici D10 (Liberec - Praha). Když budete mít jen trochu štěstí, uvidíte často celou kolonu testovacích automobilů se zelenou SPZ s písmenem F. Ta už mimochodem nedovoluje mimo obec překračovat rychlost (jako tomu bylo v devadesátých letech), takže testovací auta obvykle na dálnici nejedou více než povolených 130 km/h.

Automobilky testují na svých vlastních polygonech, závodních okruzích a v extrémních podmínkách – velice často během tuhé zimy ve Švédsku nebo naopak na jihu Afriky či v některých státech USA. Stovky tisíc kilometrů ale auta musí ujet i na běžných evropských silnicích, kdy se sleduje jen pár základních parametrů. Nepotřebujete tedy být technik, stačí, když umíte řídit. Jde o to, najet co nejvíce kilometrů – v třísměnném provozu za osm hodin jízdy až 700 km.

Na začátku je ale pořádná kamufláž, která většinou zcela rozbije linie nového modelu. Používají se k tomu 3D polepy, barevné kontrasty, fólie či nejrůznější měkké a tvrdé plasty. Není to sice žádná „raketová věda“, ale také to není jenom o tom nalepit na auto pár samolepek.

Škoda Auto uvádí, že  vymyšlení kamufláže chystaného elektrického crossoveru Enyaq trvalo 120 hodin a pro zamaskování jednoho auta se spotřebuje zhruba 18 metrů čtverečních fólie. A kamufláž se nalepuje ručně, což zabere několik hodin.

„Vedle vlastního účelu kamufláže je samozřejmě nutno dbát i na požadavky provozu na veřejných komunikacích. Proto musí mít každý prototyp například funkční blinkry, brzdová světla i všechny senzory, nezávisle na kamufláži či rozostření designu," říká Florian Weymar, vedoucí vývoje celého vozu v automobilce Škoda.

Platí, že po „nanesení“ kamufláže nesmí být omezen přístup vzduchu k chlazení. V interiéru je pak nutné zachovat výhled na přístroje. Kamuflované vozy jsou vždy v pohybu, někdy se ale stane, že musí zastavit, například během povinné přestávky nebo při tankování mimo areál automobilky. Pak musí testovací řidič na auto spěšně nasadit plachtu. A při zastavení se zakrývá také interiér - pro tyto účely je v autě připravená neprůhledná netkaná textilie.

Po Česku logicky nejvíce potkáte maskované Škodovky, mezi Plzní a Prahou ale často narazíte taky na Mercedesy s německou značkou a kamuflážní fólií. Zrovna minulý týden jsem na Malé Straně zahlédl chystanou novou generaci třídy S.

Foto: Mercedes-Benz

Mercedesy se v Česku testují zcela běžně, obvykle ale poněkud obyčejnější modely, než je tento

Proč Mercedes testuje v naší domovině? Je to tím, že v Plzni je testovací centrum AKKA Technologies, pro které jezdí stovky lidí (i brigádně) právě s chystanými modely od trojcípé hvězdy. A Mercedes to samozřejmě vyjde levněji, než kdyby platil „najížděče kilometrů“ v Německu. A tím, jak se v okolí Sokolova dokončí okruh konkurenčního BMW, je docela pravděpodobné, že na západě Česka bude možné spatřit testovací „bavoráky“.

Mimochodem, v Česku si tito řidiči vydělají za hodinu mezi 100 až 150 korunami. Podmínkou je věk 25 let a alespoň sedm let řidičské praxe. Auta najíždějí pořád stejné trasy, takže kdo je dostatečně trpělivý, přijde si v případě Škodovek i Mercedesů na své.

Za snímky prototypů moc peněz nedostanete

Když jsem v roce 2018 dělal rozhovor s šéfem testovacích jezdců AKKA Technologies v Plzni, říkal, že cílem je splynout s okolím. Řidiči mají nakázáno jezdit plynule, ale v rámci rychlostních limitů. A když se někdo začne fotit, nemají mu ujíždět, ale jen zaznamenat, kdy a kde k tomu došlo.

Mnozí z těch, co sahají po mobilu či fotoaparátu hned, jak na dálnici dojedou nějaký prototyp (a nesmyslně riskují, že způsobí nehodu), často netuší, že jim to mnoho peněz nepřinese. V celostátních médiích dostanou v případě Škodovek honorář pár stovek, v lepším případě do dvou tisíc korun. A to se moc nevyplatí.

Automobilky navíc v poslední době novinářům rády podstrkují profesionálně nafocené snímky zakamuflovaných prototypů. Má to jednoduchý důvod - je to pro ně reklama zadarmo. A dokonce i v informacemi totálně přesyceném prostředí umí chystaná auta, potažmo jejich prototypy, zaujmout velké množství čtenářů.

Související témata:
Načítám